36 C 231/2020-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 6. 2020 po žalovaném zaplacení částky 29.793,95 Kč včetně úroku a přísl., tak jak uvedeno ve výroku ad. I. tohoto rozsudku, jako nároků ze smlouvy ze dne 26. 4. 2019 o poskytnutí kontokorentu. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobce podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobcem předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - rámcové smlouvy [číslo] dodatku [číslo] smlouvy o poskytnutí kontokorentu, obchodních podmínek žalobkyně, podmínek pro používání kontokorentu žalobkyně, předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného, přehledu plateb kontokorentu, zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 4. 5. 2020 včetně dokladu o odeslání, žádosti žalovaného o poskytnutí kontokorentu, dokladů o odeslání výzev k plnění prostřednictvím SMS a e-mailem, úvěrové zprávy a předžalobní výzvy soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 3. 7. 2014 rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně (dále jen [příjmení]). Na základě této smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet], který mohl žalovaný plně začít využívat. Dne 26. 4. 2019 účastníci uzavřeli dodatek [číslo] k této smlouvě, kdy žalovaný podpisem požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 30.000 Kč. Žalovaný splnil smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s OP a podmínkami pro používání kontokorentu žalobkyně, byl mu proto poskytnut ode dne 29. 4. 2019 kontokorent a možnost čerpat jej na účtu, s kterým již disponoval. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu, žalovaný se dostal do prodlení dne 1. 3. 2020, kdy neuhradil ani částečně naúčtované úroky za období 1. 2. - 29. 2. 2020 ve výši 438,53 Kč. V rámci smlouvy ze dne 26. 4. 2019 bylo dohodnuto, že žalovaný může čerpat kontokorent až do částky 30.000 Kč, současně byl dohodnut úrok ve výši 18,9 % ročně. Vzhledem k porušení povinnosti ze strany žalovaného žalobkyně v rámci předžalobní výzvy ze dne 4. 5. 2020 zesplatnila dlužnou částku, která byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši 29.793,95 Kč nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 1.425,89 Kč za období od 1. 2. 2020 do 3. 5. 2020. Žalovaný tyto částky nezaplatil ani po předžalobní výzvě ze dne 4. 5. 2020 ani po upomínkách prostřednictvím SMS zprávy a e-mailové výzvy. 5. Soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je po právu, účastníci uzavřeli dne 26. 4. 2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. OZ a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ). Žalovaný v té době měl již 5 roků otevřen běžný účet č. [bankovní účet], tudíž žalobkyně mohla ke dni 26. 4. 2019 posoudit úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 ZSÚ. Žalobkyně navíc posuzovala informace o úvěruschopnosti z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta, a to v rámci úvěrové zprávy z bankovního registru klientských informací, který zahrnoval i údaje z nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který žalovaný udělil žalobkyni v rámci rámcové smlouvy ze dne 3. 7. 2014. Žalovaný uhradil pouze úroky naúčtované ze dne 1. 11. 2019 ve výši 293,72 Kč, ze dne 1. 1. 2020 ve výši 270,13 Kč a ze dne 1. 2. 2020 ve výši 481,08 Kč. Do prodlení se dostal 1. 3. 2020, kdy neuhradil ani částečně naúčtované úroky za období 1. 2. - 29. 2. 2020 ve výši 438,53 Kč a následující tak, jak vyplývá z přehledu plateb kontokorentu, čímž porušil podmínky pro používání kontokorentu. Žalobkyně pak oprávněně odstoupila od smlouvy formou zesplatnění a žalovaného vyzývala opakovaně i SMS zprávami a e-mailovými výzvami tak, jak vyplývá ze smlouvy, obchodních podmínek a podmínek pro používání kontokorentu žalobkyně. Žalovaný celkově dluží na jistině částku 29.793,95 Kč, smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně, a to v kapitalizované výši 1.425,89 Kč za období od 1. 2. 2020 do 3. 5. 2020, jako dne předcházejícímu zesplatnění, dále je povinen zaplatit dohodnutý úrok ve výši 18,9 % ročně od následujícího dne, tj. od 4. 5. 2020. 6. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 10,00 % ročně od 14. 5. 2020 do zaplacení, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný byl v prodlení podstatně dříve, soud vázán žalobou přiznal žalobkyni zákonný úrok od 14. 5. 2020 do zaplacení. 7. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.392 Kč, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšné žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1.192 Kč + 2x paušální náhradu hotových výdajů á 100 Kč dle § 1 odst. 1, 2 a 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhl. č. 154/2015 Sb. v souvislosti s přípravou žaloby a podanou žalobou.