43 C 105/2020-456 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl vzájemný návrh žalovaného doručený soudu dne 1.4.2016 o zaplacení částky 1.681.128 Kč s tzv. zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po doručení vzájemného návrhu soudu. 2. Vzájemný návrh byl vyloučen k samostatnému projednání z řízení o žalobě, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 1.455.000 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 21.4.2010 smlouvu o zpracování a projednání projektové dokumentace [anonymizováno] [obec] - [anonymizována dvě slova] [příjmení] vrch", která byla rozdělena na jednotlivá plnění označená písmeny A až H, za jednotlivá plnění byla sjednána odměna, celková cena za poskytnutá plnění byla dohodnuta na částku 5.820.000 Kč včetně DPH. Žalovaný splnil část A smlouvy a toto plnění dne 2.7.2010 žalobci předal a vystavil žalobci daňový doklad splatný 2.8.2010 na částku 1.455.000 Kč včetně DPH, kterou žalobce žalovanému uhradil dne 20.7.2010. Žalobce byl 6.1.2011 vyzván stavebním úřadem, aby uvedl projekt do souladu s územně plánovací dokumentací [územní celek] a doložil souhlas dotčených vlastníků pozemků. Poté byl informován, že dle vyjádření [anonymizováno] ústavu ze dne 18.2.2011 vyžádaného [stát. instituce] byl projekt vyhodnocen jako nevhodný a nedoporučen ke schválení. Dne 10.3.2011 proběhlo jednání na stavebním úřadu, z něhož vyplynulo, že stavba je v důsledku vyjádření památkového úřadu a [anonymizováno] ústavu nepřípustná. Stavební úřad usnesením ze dne 11.7.2011 řízení o žádosti o vydání územního rozhodnutí zastavil, neboť nebylo vyhověno výzvě ze dne 6.1.2011, dle žalobce zejména z důvodu nesouladu projektu s územně plánovací dokumentací. Žalobce po zjištění, že projekt je nezpůsobilý k vydání smlouvou předpokládaných správních rozhodnutí, vyzval žalovaného k zastavení dalších prací na projektu a částku za plnění pod písmeny B až H žalovanému nevyplatil, neboť žalovaný tyto části smlouvy již nesplnil. Žalovaný dopisem ze dne 10.8.2012 od smlouvy odstoupil, čímž smlouva zanikla, a žalobce se proto domáhal zaplacení částky 1.455.000 Kč, kterou žalovanému zaplatil za část plnění A, z titulu bezdůvodného obohacení. Podle žalobce žalovaný nepostupoval při provádění díla v souladu se smlouvou, když si podstatné okolnosti nezjistil nebo je ignoroval, případně žalobce neupozornil na případné vady zadání a nutnost revidovat projekt, dílo nebylo provedeno řádně. 3. Žalovaný neuznal nárok uplatněný žalobou. Uzavření smlouvy nesporoval a uvedl, že do poloviny září 2010 byly účastníci ve shodě a vedeni společným cílem naplnit obsah smlouvy o dílo. Žalovaný pracoval na části B dle smlouvy a zajišťoval vyjádření dotčených subjektů a orgánů státní správy, aby mohlo být vydáno územní rozhodnutí k umístění stavby. U žalobce však v té době došlo k personální obměně ve vedení a došlo k rozhodnutí o snížení investičního nákladu na celou akci. V rozpočtu kraje pro rok 2011 již tato stavební akce chyběla. Žalobce začal se žalovaným diskutovat o snížení nákladů na stavební investici. Žalovaný žádal o uzavření dodatku ke smlouvě, který by změnil zadání, žalobce však na to nereagoval. Žalovaný žádal žalobce o zajištění souhlasů vlastníků pozemků dotčených stavbou s umístěním stavby, což bylo v rámci poskytnutí součinnosti v kompetenci žalobce. Dne 8.11.2010 pozastavil manažer projektu žalobce rozpracovaný projekt s tím, že bude ujasněn další postup, dne 12.11.2010 přišel žalobce s požadavkem na hledání úspor, nenabídl však nové zadání ani dodatek smlouvy. Obě strany se poté snažily problém vzniklý na straně žalobce vyřešit a v práci bylo pokračováno. Stavební úřad dne 11.7.2011 zastavil řízení o vydání územního rozhodnutí, neboť nebyla dodána souhlasná vyjádření vlastníků stavbou dotčených pozemků, které měl zajistit žalobce, důvodem nevydání územního rozhodnutí tak nebylo pochybení či nečinnost žalovaného, ale nedostatek součinnosti žalobce, který nadto aktivně zajišťoval negativní stanoviska orgánů státní správy, aby bylo možné klást žalovanému za vinu, že nesplnil zadání, a nevznikl mu tak nárok na zaplacení sjednané ceny díla. Byť si byl žalobce vědom od září 2010 toho, že bude muset dojít ke snížení rozpočtu na akci, vedl žalovaného k pokračování v plnění dalších částí smlouvy, ještě 10.2.2011 potvrdil pokračování v projektu. Na tom, jak by měl být projekt zeštíhlen se účastníci nedohodli. Žalovaný namítal, že povinnost vrátit si poskytnutá plnění po odstoupení od smlouvy se netýká případů, kdy smlouva měla dílčí plnění, případně že je třeba proti finančnímu plnění žalobce započítat obvyklou cenu dílčího plnění A. Žalobce rozhodl o zastavení prací na projektu dne 21.3.2011, kdy měl žalovaný již ve značné fázi rozpracovanosti části sjednaného plnění pod písmeny B, C, D, F a H. Žalovaný dne 10.8.2012 od smlouvy odstoupil a dne 28.8.2012 předal ve stadiu rozpracovanosti části díla B (rozpracovanost 99 %), C (rozpracovanost 80 %), D (rozpracovanost 10 %), F (rozpracovanost 99 %) a H (rozpracovanost 60 %) žalobci, čímž získal žalobce na úkor žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 1.681.128 Kč. Zaplacení této částky se žalovaný domáhal vzájemným návrhem. Uvedená částka odpovídá obvyklé ceně za části díla B, C, D, F a H dle znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení]. První výzvou k úhradě finančního vyrovnání po odstoupení od smlouvy byla faktura [číslo] ze dne 2.10.2012, o jejímž doručení žalobci svědčí jeho dopis, kterým ji vrátil žalovanému. Žalobce byl k úhradě vyzván i předžalobní výzvou ze dne 17.3.2016, žalobce však žalovanému za části díla B, C, D, F a H nic neuhradil. 4. Žalobce nárok uplatněný vzájemným návrhem neuznal. Namítal, že žalovaným vypracovaná projektová dokumentace byla vadná, neboť byla v rozporu s územně plánovací dokumentací a projekt nebyl způsobilý k vydání smlouvou předpokládaných správních rozhodnutí. 5. Vzájemný návrh byl vyloučen k samostatnému projednání usnesením ze dne 1.6.2020, č.j. 43 C 227/2015-91, které nabylo právní moci dne 2.6.2020 O žalobě žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 29.9.2020, č.j. 43 C 227/2015-122. 6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění. 7. Ze smlouvy označené smlouva o zpracování a projednání projektové dokumentace [anonymizováno] [obec] - [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] soud zjistil, že byla sjednána mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem. Ve smlouvě byl vyjádřen účel smlouvy jako uspokojení potřeby objednatele spočívající a) v získání projektové dokumentace pro zhotovení stavby označované ve smlouvě jako [anonymizována dvě slova] jako podkladu nutného pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, jakož i dalších povolení, rozhodnutí, souhlasů a stanovisek dílo, jichž bude třeba dle technického řešení stavby, jako podkladu pro zhotovení stavby, jako součásti zadávací dokumentace pro zadání veřejné zakázky na zhotovení stavby, b) v získání výhradní licence užití projektové dokumentace, c) v získání pravomocného územního rozhodnutí, stavebního povolení a všech souvisejících povolení, rozhodnutí, souhlasů a stanovisek nezbytných pro provedení díla dle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, d) v získání souhlasu příslušného orgánu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu (článek I.). Předmětem smlouvy byla 1) tvůrčí činnost zhotovitele k určení vhodných technických řešení stavby [anonymizována dvě slova] a výstavní expozice situované v objektu SO 01 dle specifikace dle přílohy č. 1, kterou byl seznam pozemků a přílohy [číslo] kterou byla technická specifikace, definované hmotné zachycení jejích výsledků a poskytnutí výhradní licence k jejich užití, dále 2) zařízení záležitostí, kterou je vydání pravomocného územního rozhodnutí, pravomocného stavebního povolení, souhlasu s provedením ohlášené stavby a vydání všech souvisejících povolení, rozhodnutí a stanovisek nezbytných pro provedení díla dle dokumentace pro vydání stavebního povolení, spočívající v zastupování žalobce v územním a stavebním řízení, dále 3) zařízení záležitostí, kterou je získání souhlasu příslušného orgánu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, 4) výkon autorského dozoru žalovaným (článek II.). Zhotovitel se zavázal poskytnout plnění objednateli v osmi vymezených částech označených ve smlouvě jako část plnění A, část plnění B, část plnění C, část plnění D, část plnění E, část plnění F, část plnění G a část plnění H. Část plnění A byla vymezena jako tvůrčí činnost zhotovitele směřující k určení vhodných technických řešení stavby [anonymizována dvě slova], zpracování DUR (dle článku II. zpracovaná projektová dokumentace pro vydání územního rozhodnutí) a poskytnutí objednateli výhradní licence k výsledkům tvůrčí činnosti zhotovitele a jejich hmotnému zachycení v DUR. Část plnění B byla vymezena jako zařízení záležitostí, kterou je vydání pravomocného územního rozhodnutí a získání všech souvisejících povolení, rozhodnutí, souhlasů a stanovisek nezbytných pro vydání pravomocného územního rozhodnutí, s výjimkou dohod s