43 C 170/2019-117 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou domáhá vyloučení spoluvlastnického podílu ve výši 1/4 na nemovitosti – pozemku parcela [číslo] trvalý travní porost o výměře 277 m2, zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] z exekuce vedené na majetek žalobkyně soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 009 EX 652/17 na základě pověření Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2017, č.j. 78 EXE 530/2017-17, s odůvodněním že je jeho vlastnicí. Uváděla, že je postihována věc, která je z výkonu rozhodnutí vyloučena, neboť je nepřípustné, aby exekuci podléhal pouhý spoluvlastnický podíl, a to na věci, z níž má povinný užitek. Exekuční tituly se týkají období, v němž byla žalobkyně bez zaměstnání a bez příjmu, a nemohla tedy vůbec hradit zdravotní pojištění. Žalobkyně tak byla zadlužena samotnou žalovanou, která po ní dluh vymáhá nemorálním způsobem a nespravedlivě. Provedením exekuce by žalobkyni byla způsobena vážná újma na majetku i na zdraví. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Namítal, že u další exekuce vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 69 Nc 3981/2007 podala žalobkyně totožnou žalobu a soudy všech stupňů (Městský soud v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 33 C 90/2011) dospěly k závěru, že povinná není aktivně legitimována k podání vylučovací žaloby. Žalovaný měl za to, že projednání žaloby mezi stejnými účastníky a při totožném předmětu sporu brání překážka věci pravomocně rozhodnuté. Poukázal též na restriktivní výklad dovolacího soudu ve vztahu k věcem nepodléhajícím výkonu rozhodnutí. Za nerelevantní měl skutečnosti uváděné žalobkyní k exekučním titulům. Důvodem podání žaloby je dle žalovaného spíše zneužívání soudní soustavy České republiky. Zmínil také zásadu hospodárnosti řízení. Soud se nejprve k námitce žalovaného zabýval tím, zda je dána překážka věci pravomocně rozsouzené (§ 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen„ o.s.ř.“) a dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná. Překážku věci pravomocně rozsouzené nezakládá rozhodnutí ve věci, v níž se žalobkyně domáhala vyloučení majetku z jiné exekuce (sp. zn. zdejšího soudu 69 Nc 3981/2007), než v souzené věci (sp. zn. zdejšího soudu 78 EXE 530/2017). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je vlastnicí spoluvlastnického podílu ve výši 1/4 pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost v obci a katastrálním území Rybí, zapsáno na listu vlastnictví [číslo] který byl postižen exekučním příkazem soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 12.4.2017, č.j. 009 EX 625/17-23, ve znění opravného usnesení ze dne 18.4.2017, č.j. 009 EX 652/17-26. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil nad rámec skutečností mezi účastníky nesporných následující zjištění. Z exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 12.4.2017, č.j. 009 EX 625/17-23, a opravného usnesení ze dne 18.4.2017, č.j. 009 EX 652/17-26, soud zjistil, že provedení exekuce prodejem shora uvedeného spoluvlastnického podílu žalobkyně bylo nařízeno v exekuci, vedené na základě pověření Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2017, č.j. 78 EXE 530/2017-17, která je vedena proti žalobkyni jako povinné na její majetek na návrh žalovaného jako oprávněného. Rovněž z pověření Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2017, č.j. 78 EXE 530/2017-17, soud zjistil, že exekuce je vedena proti žalobkyni jako povinné. Na základě provedeného dokazování a nesporných skutečností soud dospěl k závěru o následujícím skutkovém stavu. Žalobkyně je spoluvlastnicí s podílem o velikosti ¼ pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 277 m2, zapsán v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. V exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] na základě pověření Městského soudu v Brně ze dne 23.3.2017, č.j. 78 EXE 530/2017-17, vedené proti žalobkyni jako povinné na její majetek, bylo exekučním příkazem ze dne 12.4.2017, č.j. 009 EX 652/17-23, ve spojení s opravným usnesením ze dne 18.4.2017, č.j. 009 EX 652/17-26, nařízeno provedení exekuce prodejem uvedeného spoluvlastnického podílu žalobkyně. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z exekuce v řízení podle třetí části občanského soudního řádu (§ 267 odst. 1 o.s.ř., § 69 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů). Dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu aktivní věcná legitimace k podání tzv. vylučovací (excindační) žaloby podle § 267 o.s.ř. svědčí třetí osobě – osobě rozdílné od povinného – jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí (exekucí), ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí (exekuci) nepřipouští (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 20 Cdo 759/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1411/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 3451/2012). Protože žalobkyně se žalobou domáhá vyloučení majetku z exekuce, která je vedena na její majetek jako osoby povinné, dospěl soud k závěru, že žalobkyně není k podání takové žaloby aktivně věcně legitimována, a žalobu proto pro nedostatek aktivní věcné legitimace zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. Výrok II. o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, neboť byl v řízení zcela procesně úspěšný, se náhrady výslovně vzdal.