44 C 207/2021-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 2. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobkyně měl vzniknout na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] kterou spolu účastníci uzavřeli dne 14. 11. 2019 (dále jen„ smlouva“). Částka 5.000 Kč představuje smluvní pokutu za porušení povinnosti žalovaného vrátit řádně a včas set-top box, který byl žalovanému na základě smlouvy zapůjčen. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. 4. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci spolu dne 14. 11. 2019 uzavřeli Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč, pokud žalovaný řádně a včas nevrátí pronajaté koncové zařízení (set-top box). Součástí smlouvy byly též všeobecné podmínky, zvláštní podmínky a sazebník žalobkyně. Dle Zvláštních podmínek pro službu kombinované televize [anonymizována dvě slova] se žalovaný zavázal technické zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy (čl. 4 odst. 4.4). Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 5. 6. 2020 vyzvala k úhradě dlužné částky vzniklé ze smlouvy [číslo] s upozorněním, že pokud žalovaný své závazky neuhradí do dne 30. 6. 2020, bude k tomuto dni smlouva bez dalšího ukončena. Předžalobní výzvou ze dne 25. 1. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč a k vrácení zapůjčeného technického zařízení. 5. Dle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Dikce § 1970 o. z. stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši těchto úroků pak stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci spolu platně uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě byl žalovanému pronajat set-top box STB NET Arris. Smlouva byla ukončena pro neplacení ke dni 30. 6. 2020. Žalovaný měl tedy povinnost vrátit pronajatý set-top box do 10. 7. 2020, kterou však nesplnil. Nesplněním této povinnosti vzniklo žalobkyni právo požadovat sjednanou smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč. Ujednání o smluvní pokutě soud považuje za platné, neboť smluvní pokuta byla sjednána přímo v textu smlouvy a její výši soud neshledal nepřiměřenou (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 9. 2020, č. j. 21 Co 103/2020-48). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala v souladu s ustanovením § 1970 o. z. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta po 200 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a žalobu) a z částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).