47 C 89/2021-92 — Městský soud v Brně

1. Manželka navrhla rozvod manželství, a to zejména s tvrzením, že manželství uzavřela s manželem po čtyřleté známosti, manžel nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, ve vězení strávil 10 let, manželka za ním do věznice nechodila a ani po propuštění manžela z věznice se manželé neviděli. Za příčinu rozvratu manželka shledává skutečnost, že se s manželem už 20 let neviděli. 2. Manžel se k návrhu na rozvod nevyjádřil a k jednání se nedostavil, ačkoli mu soud doručil žalobu i předvolání k jednání jak do jeho datové schránky, tak na adresu trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel. 3. Z důkazu oddacím listem soud zjistil, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části města Brna, [obec] - [část obce]. 4. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil následující skutečnosti. Manželka se s manželem se neviděla přibližně 19 – 20 let. Manžel byl spoustu let (přibližně 10 let) ve vězení, přičemž manželka jej nechodila navštěvovat do věznice, ani po dobu výkonu trestu manžela neměli manželé telefonický či dopisní kontakt. Manželka měla strach o sebe, o rodinu svoji, a to v souvislosti s tím, proč byl manžel ve věznici, manželka už s manželem nechtěla nic mít, a když nastoupil do věznice, tak k manželce chodili kvůli manželovi všelijací lidé, ozbrojení, manželka měla strach. Manžel manželku po propuštění z vězení nekontaktoval. Na straně manželky je citové odcizení od manžela a manželka se chce rozvést. Manželka nezná současné stanovisko manžela k otázce případného rozvodu. 5. Z Centrální evidence vězňů plyne, že manžel byl ve výkonu trestu odnětí svobody (ve věznici) od 7. 8. 2006 do 18. 2. 2010 a i předtím byl ve výkonu trestu odnětí svobody, a to do 13. 2. 2002 (z výpisu z Centrální evidence vězňů neplyne, od kdy konkrétně byl manžel ve věznici do 13. 2. 2002). 6. Podle § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jako „z. ř. s.“):„ (1) K projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. (2) Při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.“. Jak uvádí i tzv. komentářová literatura (Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář, 1. vydání, C. H. Beck, 2015, s. 738 – 739),„ velkými obtížemi“, pro které lze od výslechu účastníků upustit, jsou zejména okolnosti, na jejichž základě není možné v dohledné době očekávat, že výslech manžela bude proveditelný (např. dlouhodobě neznámý pobyt manžela, který se soudu nepodařilo přes veškerou rozumnou snahu zjistit); pokud soud výslech některého z manželů při splnění podmínek podle § 389 odst. 1 z. ř. s. neprovede, rozhodne na základě ostatních provedených důkazů. 7. Soud nařídil jednání, k němuž předvolal oba manžele. Manžel však v řízení zůstal zcela pasivní. Nejen že se - i přes výzvu soudu k vyjádření - k návrhu na rozvod nevyjádřil, ale ani se nedostavil k jednání. Soud od výslechu manžela upustil ve smyslu § 389 odst. 1 in fine z. ř. s., jelikož by provedení výslechu manžela bylo spojeno s velkými obtížemi, nebylo možné v dohledné době očekávat, že výslech manžela bude proveditelný. 8. Soud se pokoušel zjistit skutečný pobyt (bydliště) manžela, aby mu umožnil vyjádřit se v této věci a hájit jeho zájmy a práva v tomto řízení, leč marně. Úřad práce, exekutor, telefonní operátor O2, Městská správa sociálního zabezpečení [obec], Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky i Policie České republiky soudu sdělily, že nemají v dispozici jiné údaje ohledně pobytu manžela než adresu trvalého pobytu žalovaného ([ulice a číslo]). Telefonní operátoři T-mobile ani Vodafone neměli manžela v evidenci. Dokonce soudní exekutor soud sdělil, že manžel nebyl při místním šetření nalezen na adrese trvalého pobytu, a z protokolu o místním šetření exekutora z exekučního řízení vyplynulo, že manžel na adrese trvalého pobytu neměl schránku ani zvonek a že ho obyvatelé domu neznají; to ostatně koresponduje i doručování soudních zásilek manželovi v tomto řízení, jelikož pošta nemohla vhodit zásilky od soudu zásilky manželovi do schránky, neboť na adrese trvalého pobytu nemá domovní schránku. Z toho plyne, že manžel zjevně na adrese trvalého pobytu již nebydlí, a to dávno; to koresponduje i s výpisem z Centrální evidence obyvatel, z něhož plyne, že manžel má na adrese [adresa]). Navíc matka manžela, paní [jméno] [celé jméno manželky], soudu sdělila 23. 9. 2021, že není schopna soudu sdělit, kde se její syn nachází a že s ním není několik let v kontaktu. Otec manžela již zemřel. 9. Soud proto pro zřejmou bezúspěšnost nenařídil ani předvedení manžela policejním orgánem, jelikož policejní orgán napsal, že mu není známa jiná adresa manžela než adresa trvalého pobytu, kde však manžel zjevně nebydlí, nezdržuje se tam, přičemž ani matka manžela nezná jeho skutečný pobyt. Tudíž případné odročení jednání za účelem předvedení manžela policejním orgánem by bylo jen zbytečnou prodlevou v řízení, když by se policejnímu orgánu předvést manžela zjevně nezdařilo. 10. Podle § 755 o. z. platí, že„ (1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.“. Podle § 756 o. z. platí:„ Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.“. Podle § 758 o. z.:„ Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.“. 11. Soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a to hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. 12. Podstata manželství tkví ve vytvoření a udržování harmonického prostředí, které naplňuje vnitřním pocitem štěstí každého zúčastněného člověka, tedy oba manžele. Podmínka hlubokého, trvalého, nenapravitelného rozvratu s tím, že nelze očekávat obnovení manželského soužití ve smyslu § 755 odst. 1 o. z., je naplněna už tím, že rozvrat mezi manžely trvá po velmi dlouhou dobu, přibližně 20 let, kdy spolu manželé nežijí, dokonce se po tuto značně dlouhou dobu vůbec neviděli a nic nenasvědčuje tomu, že by manželé mohli obnovit manželské soužití a ani žádný z manželů se po dlouhou dobu o obnovení manželského soužití nepokusil. Ba naopak, na straně manželky je citové odcizení od manžela; podmínkou obnovitelnosti manželského soužití však je kladná citová vazba mezi manžely, a proto i ze ztráty kladných citů manželky vůči manželovi plyne, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno s tím, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Navíc z výslechu manželky soud zjistil, že manželka měla strach o sebe, o rodinu svoji, a to v souvislosti s tím, proč byl manžel ve věznici, přičemž když manžel byl omezen na osobní svobodě ve věznici, tak k manželce chodili kvůli manželovi všelijací lidé a manželka měla strach, přičemž i proto manželka s manželem už nechtěla nic mít; taková nedůvěra manželky v manžela rovněž nasvědčuje závěru o splnění podmínky hlubokého, trvalého, nenapravitelného rozvratu s tím, že nelze očekávat obnovení manželského soužití ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. 13. Podle § 756 občanského zákoníku soud zjišťuje nejen existenci rozvratu manželství, ale i jeho příčiny. Soud dospěl k závěru (zejména z účastnického výslechu manželky), že příčinou rozvratu manželství je skutečnost, že se manželé již přibližně 20 let neviděli, a skutečnost citového odcizení na straně manželky (od manžela). 14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství podle § 755 o. z. Soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 o. z.). Manželé nemají nezletilé děti. Z uvedených důvodů soud manželství rozvedl. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, soud nezjistil okolnosti, které odůvodňovaly ulož