48 C 145/2021-39 — Městský soud v Brně

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Městského soudu v Brně dne 4. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 9.687,50 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodňovala skutečností, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [] [] [], [] [] [číslo], [] a žalovaným vznikl smluvní vztah dne 18. 6. 2018 smlouvou o revolvingovém úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku tj. internetových stránek právního předchůdce žalobce [webová adresa]. Žalovaný zažádal prostřednictvím uvedených internetových stránek o poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč a tento byl schválen. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku 10.500 Kč a tuto měl dle příslušných výpisů generovanými a doručovanými prostřednictvím jeho uživatelského účtu splácet, když minimální splátka ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání byla splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 18. 6. 2018. Žalovaný však z celkové vyčerpané výše úvěru nesplatil částku 9.867,50 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Přes předžalobní výzvu ze dne 15. 6. 2020 žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne 16. 2. 2021, č. j. EPR 287968/2020-11, zrušený usnesením ze dne 28. 5. 2021 pro nemožnost doručení žalovanému. Žaloba spolu s výzvami byla žalovanému doručena vyvěšením na úřední desce soudu dne 17. 8. 2021, poté co si žalovaný v úložní době zásilku soudu zaslanou na adresu trvalého bydliště nevyzvedl u příslušného poštovního úřadu a dle záznamu pošty nemá domovní schránku. K doručené žalobě ani výzvám se žalovaný nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nevyvrátil ani nepopřel a neprokázal zaplacení žalované částky, když po doručení žaloby nepředložil žádný důkaz o platbě, případně, že by pohledávka nevznikla nebo již zanikla. Žalovaný se k doručenému návrhu a výzvě dle ust. § 115 a) o. s. ř. vyvěšením na úřední desce soudu písemně nevyjádřil, soud tedy má za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Dle ustanovení § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní úvěrové platební nebo služby, smlouva týkající penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Dle ustanovení § 1842 o. z. ustanovením tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředkem komunikace na dálku. Dle ustanovení § 2395 o. z. smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými listinnými důkazy tak vzal soud zjištěné a prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [] [] [], [] [] [číslo], [] a žalovaným vznikl smluvní vztah dne 18. 6. 2018 smlouvou o revolvingovém úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku tj. internetových stránek právního předchůdce žalobce [webová adresa]. Žalovaný zažádal prostřednictvím uvedených internetových stránek o poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč a tento byl schválen. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku 10.500 Kč a tuto měl dle příslušných výpisů generovanými a doručovanými prostřednictvím jeho uživatelského účtu splácet, když minimální splátka ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání byla splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 18. 6. 2018. Žalovaný však z celkové vyčerpané výše úvěru nesplatil částku 9.867,50 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Přes předžalobní výzvu ze dne 15. 6. 2020 žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Soud rozhodl v souladu s ust. § 115a) bez nařízení jednání, neboť všemi důkazy, které byly k žalobě připojeny, byl nárok žalobce zcela plně osvědčen a soud proto podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady ve věci úspěšného žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle ust. § 14b), odst. 1, 4 a 5 vyhl. č. 120/2014 Sb., ve znění po 1. 7. 2014, za tři úkony po 200 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč, celkem 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby). V souladu s ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu byla přiznána také 21% DPH ve výši 189 Kč vypočtená z odměny advokáta a režijních paušálů. Celkem tedy náklady úspěšného žalobce činí částku 1.489 Kč. Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení použil soud vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Dle ustanovení § 149 o.s.ř. jsou přiznané náklady řízení účastníka zastoupeného advokátem splatné k rukám tohoto advokáta.