48 C 195/2020-18 — Městský soud v Brně

Návrhem podaným u Městského soudu v Brně dne 10. 9. 2020 se žalobce domáhal vyklizení žalovaného z bytu [číslo] nacházejícího se v [anonymizováno] podlaží v domě, jehož je žalobce vlastníkem. Návrh odůvodnil skutečností, že byt byl přenechán do nájmu žalovanému s účinností na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 3. 1996 na dobu neurčitou. Dne 25. 5. 2020 dal žalobce žalovanému okamžitou výpověď z nájmu bytu z důvodu zvlášť závažného porušení povinností spočívající v přechovávání pyrotechniky a dalších nebezpečných látek v předmětném bytě a dále používání neoprávněně společných prostor k odkládání těchto nebezpečných látek. Tyto skutečnosti zjistil žalobce na základě provedení domovní prohlídky za účasti Policie ČR poté, když dne 22. 5. 2020 v dopoledních hodinách žalovanému v rukou vybuchla podomácku vyrobená pyrotechnika. Výpověď žalobce zaslal žalovanému dne 25. 5. 2020 a žalovaný si předmětnou výpověď převzal dne osobně dne 3. 6. 2020 a nájem tedy k tomuto datu skončil. Žalovaný svou povinnost vyklidit předmětný byt nesplnil a to ani v dodatečné lhůtě do 4. 9. 2020. Návrh na přezkoumání důvodu výpovědi žalovaný v zákonné lhůtě nepodal. Žaloba spolu s výzvami byla žalovanému doručena dne 4. 12. 2020 do vlastních rukou v místě trvalého bydliště. Žalovaný dne 14. 12. 2020 svým podáním sdělil svůj nesouhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. U jednání soudu dne 24. 6. 2021 pak žalovaný uvedl, že si je vědom nastalé situace, hledal si nějakou ubytovnu, nic vhodného ovšem nenašel. Dále uvedl, že úhradu za užívání bytu platí řádně každý měsíc. Potvrdil, že návrh na přezkoumání neplatnosti výpovědi z nájmu bytu u soudu nepodal. Dle ustanovení § 2291 o.z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatí-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady ve věci úspěšného žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, odměna advokáta dle ust. § 7 odst. 4, vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění po 1. 9. 2006, za tři úkony po 300 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč, celkem 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění po 1. 9. 2006 (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání soudu). V souladu s ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu byla přiznána také 21% DPH ve výši 252 Kč vypočtená z odměny advokáta a režijních paušálů. Celkem tedy náklady úspěšného žalobce činí částku 3.452 Kč. Dle ust. § 149 o. s. ř. jsou náklady řízení přiznané úspěšnému účastníku splatné k rukám právního zástupce tohoto účastníka. O vrácení části soudního poplatku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, neboť soudní poplatek za žalobu činí částku 2.000 Kč dle položky 4 odst. 1 písmeno c) sazebníku poplatků a žalobce zaplatil na soudním poplatku částku 5.000 Kč tedy více než činila poplatková povinnost, soud tedy přeplatek soudního poplatku žalobci vrátí.