52 C 5/2021-109 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 27. 10. 2020 domáhal po žalované uhrazení částky 6.842,93 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), uzavřel s žalovanou smlouvu [číslo] ze dne 24. 2. 2019. Na základě smlouvy věřitel poskytnul žalované částku ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně a poplatky dle ceníku věřitele. Žalovaná porušila podmínky věřitele, úvěr nesplácela a tak věřitel smlouvu vypověděl ke dni 15. 4. 2020 a vyzval žalovanou k uhrazení dlužných částek. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na [právnická osoba] a.s. a následně na žalobce. Žalobce nárokuje jistinu ve výši 6.842,93 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 136,29 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 937,34 Kč a další příslušenství od 16. 5. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobnímu návrhu žalobce nevyjádřila. 3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když služba žalované, který je cizí státní příslušník, byla poskytnuta na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby má sídlo na území České republiky. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to Všeobecných obchodních podmínek věřitele, produktových podmínek věřitele, ceníku věřitele, protokolu o převzetí a užívání kódu I-PIN a T-PIN ze dne 26. 10. 2017, kopie průkazu žalované, návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí [číslo] ze dne 24. 2. 2019, akceptace návrhu smlouvy o půjčce ze dne 24. 2. 2019, výpisu spotřebitelského úvěru, prohlášením o splatnosti ze dne 15. 4. 2020, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 8. 2018, potvrzení úplaty, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020 včetně přílohy, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2020 včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 9. 2020, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 26. 6. 2020, předžalobní výzvy ze dne 29. 9. 2020, učinil soud následující skutková zjištění: 5. Na základě výše uvedeného protokolu o převzetí a užívání kódu, návrhu smlouvy o půjčce a akceptace návrhu uzavřela žalovaná prostředky elektronické komunikace s věřitelem smlouvu, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně a poplatky dle ceníku věřitele. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky věřitele a produktové podmínky věřitele, ze kterých vyplývá oprávnění věřitele ukončit smlouvu, pokud se žalovaná dostane do prodlení se splátkami. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaná úvěr řádně nesplácela, když naposledy uhradila splátku dne 20. 7. 2019. Dle výpisu ke dni 31. 3. 2020 bylo na jistině úvěru nesplaceno 6.842,93 Kč, na úrocích 136,29 Kč a na úrocích z prodlení 937,34 Kč. Věřitel prohlásil pohledávku celou za splatnou přípisem ze dne 15. 4. 2020. Pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne 27. 5. 2020 na [právnická osoba] a.s. a z té na žalobce smlouvou ze dne 9. 6. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisy ze dne 26. 6. 2020, resp. 24. 9. 2020. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužných částek. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi věřitelem a žalovanou vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), na základě kterých byly žalované poskytnuty dohodnuté finanční prostředky, které se žalovaná zavázala splatit společně s úroky a poplatky. Tuto svoji smluvní povinnost nedodržela, dostal se do prodlení a věřitel využil svého práva a úvěr zesplatnil. Prodlením žalované rovněž věřiteli vzniklo právo na úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po splatnosti každé nezaplacené splátky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena až na žalobce v souladu s ust. § 1879 OZ, který je tak oprávněn pohledávku vymáhat. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě žalované částky spolu se smluvním úrokem a úrokem z prodlení z jistiny, který žalobce částečně správně kapitalizoval až do data 31. 3. 2020 a dalším smluvním úrokem a úrokem z prodlení od 16. 5. 2020 do zaplacení, jak žalobce nárokoval. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady žalobce spočívají v soudním poplatku v částce 1.000 Kč a v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu dle § 14b AT činí 200 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon nárok i na paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony – přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci, výzva k plnění. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 189 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 2.089 Kč a žalovaná je povinna zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o úvěru a žalovaných. 8. Dle položky 2 bodu 2. Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce je tak povinen doplatit část soudního poplatku, který činí 1.000 Kč. Žalobce zaplatil 400 Kč, zbývá mu tak doplatit 600 Kč. V souladu s § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích tak soud zavázal ve výroku III. žalobce k doplacení soudního poplatku. 9. Výrokem IV. byla ustanovenému opatrovníkovi přiznána odměna za řízení v souladu s § 140 odst. 2 o.s.ř. Ustanovený opatrovník učinil ve věci tyto úkony: přípravu a převzetí zastoupení, kdy se jedná o úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT. Výše odměny vypočtená z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT činí dle sazby stanovené dle § 7 AT částku 1.500 Kč. Dle ustanovení § 12a advokátního tarifu, je třeba sazbu odměny u úkonů stanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení snížit o 20 %. Nákladem ustanoveného zástupce je i režijní paušál stanovený dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby, jakož i DPH z odměny a režijního paušálu ve výši 315 Kč. Celková odměna ustanoveného opatrovníka tedy činí 1.815 Kč. 10. Náhrada nákladů řízení státu za ustanoveného opatrovníka se nepřiznává, jelikož zde není ten, kdo by je měl v souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř. hradit.