53 C 78/2021-66 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobním návrhem ze dne 29.9.2020 domáhal po žalované uhrazení částky 4.000,00 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 1.8.2014 a 02.11.2016 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti. V rámci smlouvy byl mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM [anonymizováno 6 slov]: [příjmení]: [anonymizováno]); [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]: [číslo] [anonymizováno]) (dále jen„ zařízení“) a převzetí zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 8.3.2016 a 3.11.2016. Žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy s tím, že nehradila řádně a včas cenu za poskytované služby, využil právní předchůdce žalobce svého práva dle čl. 2 .7.3.2 VOP a odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 10.4.2017 zaslaným žalované v souladu s ustanovením čl. 2 VOP. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalované poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byla žalovaná upozorněna na povinnost vrátit zařízení. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byla žalovaná povinna nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 14 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná zařízení právnímu předchůdci žalobce nevrátila, byla žalovaná povinna uhradit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 4.000,00 Kč. Dne 3.1.2019 právní předchůdce žalobce společnosti [právnická osoba] a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek za žalovanou, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce předžalobní výzvou ze dne 1.6.2020 vyzval žalovanou k uhrazení částky 4.000,00 Kč. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že se právní zástupce žalobce z jednání omluvil, žalovaná se k jednání nedostavila, soud posupoval podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalované. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne 1.8.2014 a 2.11.2016 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byl sjednán pronájem MODEMU [anonymizováno] za 70,00 Kč. Ve smlouvě (označené - účastník prohlašuje) je pod bodem F uvedeno, že účastník se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. Ze zakázkového listu, příjmového dokladu ze dne 8.3.2016 bylo zjištěno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala MODEM.Dle všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnost v bodě 7.4. bylo uvedeno, že do 7 dnů po ukončení smlouvy je nutné, aby bylo vrácen přijímací zařízení, a to na adresu distribučního skladu (č.l. 23-33). Přípisem ze dne 22.5.2015 právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení s tím, že vzhledem k tomu, že žalovaná zařízení nevrátila, byla jí naúčtována smluvní pokuta ve výši 4.000,00 Kč. Částka měla být uhrazena nejpozději do 13.6.2017. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2019 bylo prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] Česká republika a žalobcem. Přípisem ze dne 18.3.2019 právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobce. Přípisem ze dne 18.3.2019 vyzval právní předchůdce žalobce žalovanou k uhrazení dlužné částky. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující zákonná ustanovení. 5. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. - Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Podle ust. § 1813 občanského zákoníku - Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle ust. § 1810 zákona č. 89/2012 Sb. - Ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 8. Z projednávané věci je zcela zřejmé, že účastníci uzavřeli smlouvu považovanou za spotřebitelskou dle ust. § 1810 zákona č. 89/12 Sb. a dle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb. je zcela zřejmé, že žalovaná jako spotřebitel uzavřela smlouvu se žalobcem v rámci jeho obchodní a podnikatelské činnosti. Je nutno dodat, že ochrana spotřebitele spadá mezi jedinou ze sdílených politik evropské unie, proto je nutno na věc nahlížet takhle pohledem unijního práva, a to konkrétně především ze směrnice Rady [číslo] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Systém ochrany vychází z myšlenky, že spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovatele co se týče jak vyjednávající pravomoci, tak úrovně informovanosti, které je vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveních prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž by mohl ovlivnit jeho obsah. Z projednávané věci je zřejmé, že ze smlouvy ze dne 2.11.2016, se jedná o formulářovou smlouvu, ve které ujednání o smluvní pokutě bylo začleněno do odstavečku, kde uživatel měl pouze vzít na vědomí, že podpisem smlouvy si sjednává i smluví pokuty, což pro žalovanou jako spotřebitele bylo značně nevýhodné. Mohlo to také uniknout její pozornosti a také to mohlo být považováno za nepodstatnou záležitost. Nehledě k tomu, že ve smlouvě není zřejmé ani kam a kdy má vrátit dané zařízení. Tyto skutečnosti jsou uvedeny pouze ve všeobecných smluvních podmínkách a neuvedeny přímo ve smlouvě ze dne 2.11.2016. V souladu s ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. – pokud si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu, bylo to pouze pro případ prodlení žalované. Porušení smluvní povinnosti ze strany žalobce žádným zvláštním způsobem zajištěno nebylo. Ujednání o smluvní pokutě soud považoval za nepřiměřené ujednání, neboť toto ujednání o smluvní pokutě převyšovalo zůstatkovou hodnotu samotného zařízení několikanásobně a proto v souladu s ust. § 1813 zákona č. 89/2012 Sb. žalobu v celém rozsahu zamítl. 9. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud jí žádné náklady řízení nepřiznal.