61 C 169/2019-45 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou dne 9.9.2019 se žalobce domáhal náhrady škody způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 7 Cm 68/2019, které bez vážných důvodů trvalo více než devět roků a pět měsíců přesto, že se jednalo o řízení stále na I. stupni. Žalobce (poškozený), i vzhledem k svému věku a zdravotnímu stavu, nakonec přistoupil k řešení věci soudním smírem. V návrhu žalobce shrnul chronologii, tedy postup zmiňovaného soudu v uvedeném řízení s tím, že žaloba byla podána dne 6.5.2009 a řízení bylo ukončeno soudním smírem, který nabyl právní moci dne 23.10.2018. Předmětem sporu byla neuhrazená cena díla - projektové dokumentace pro územní řízení, stavební povolení a zajištění územního rozhodnutí pro výběr dodavatele, které žalobce provedl pro [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy o dílo z 13.5.2005. Požadoval zaplacení doplatku ve výši 1 461 200 Kč. Žalovaná se v řízení bránila tím, že oproti nároku na cenu díla, která byla hrazena v malé míře pouze první zálohou, započetla protipohledávku, kterou zdůvodňovala vícenáklady spojenými s tím, že k realizaci stavby, pro kterou byly projekt a dokumentace žalobcem vypracovávány, došlo k prodlení. Žalobci spor trvající téměř deset let přinesl zdravotní problémy v důsledku dlouhodobé stresové situace a i v důsledku toho nakonec v řízení ustoupil a souhlasil s přijetím částky nižší, než které se domáhal a vyřešením celé věci soudním smírem. Žaloba byla podávána po uplynutí šestiměsíční lhůty k vyřízení žádosti žalobce o odškodnění podané k Ministerstvu spravedlnosti 1.3.2019. Stanovená lhůta uplynula dne 1.9.2019. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že celá věc nebyla věcně projednána, neboť neměla k dispozici příslušný spis Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 Cm 68/2009. Z jí dostupných informací tedy vyplývá, že celková délka řízení činila devět let a pět měsíců, ve věci bylo dvakrát rozhodováno soudem I. stupně, jednalo se o věc složitější po skutkové stránce, bylo prováděno dokazování listinami a výslechy svědků a ve věci byla konána řada ústních setkání. V důsledku chování žalobce, resp. ze zdravotních důvodů na jeho straně bylo nařízené jednání 28.6.2016 zrušeno. Soud vyhověl jeho žádosti o odročení. Význam řízení pro žalobce nebyl hodnocen jako vyšší, v tomto směru žalovaná odkázala na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, neboť se jednalo o zaplacení peněžité částky. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako přiměřenou. Dále bylo k významu řízení pro žalobce uvedeno, že ho žalovaná považuje za nízký, neboť předmětem sporu byla částka vyplývající z obchodněprávního vztahu mezi žalobcem jako zhotovitelem díla a žalovanou společností. Při uzavírání obchodněprávního vztahu s právnickou osobou musel žalobce počítat s určitým podnikatelským rizikem a podle žalované by tedy dostačujícím odškodněním bylo i samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě bez přiznání peněžitého zadostiučinění, pokud by soud dospěl k závěru, že délka řízení přiměřená není. Žalobce reagoval na toto podání žalobkyně podrobnou chronologií řízení v označené věci, namítl, že soud pouze časosběrně vyslýchal svědky a prováděl listinné důkazy a vzhledem ke způsobu skončení řízení nedospěl do fáze, kdy by musel tyto provedené důkazy dát do souvislosti a podrobně vyhodnotit jejich obsah a skutkový a právní význam. Na průtahy neměl žádný vliv postoj některé ze stran, na pokyny soudu a případně provedené dokazování reagovali v krátkých časových intervalech. On sám neučinil žádné kroky, kterými by řízení protahoval nebo účelově komplikoval a zcela rozhodně došlo k porušení jeho práva na projednání a rozhodnutí ve věci soudem v přiměřené lhůtě. Dále poukázal na nečinnost v rámci řešení jeho záležitosti o odškodnění, nesrovnalosti ve vyjádření žalované, neboť není pravda např., že v posuzované věci bylo dvakrát rozhodnuto soudem I. stupně, tento údaj je zcela mylný a odkázal i na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které význam nepřiměřeně dlouhého řízení pro poškozeného v případě, že není zvýšený, je standardní, tj. nikoliv snížený, jak je argumentováno žalovanou. Zvýšený význam argumentuje a prokazuje v řízení poškozený a naopak, pokud by mělo jít v průtahové kause o věc pro poškozeného významem sníženou, muselo by být tvrzeno a prokazováno v tomto směru žalovanou. Opakovaně žalobce poukázal na svůj vyšší věk, jako důvod konstitovaný v souvislosti s vyšším než běžným významem věci pro účastníka. V dalším podání pak odkázal i na stanovisko Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010 a v něm uvedené závěry. K jednání nařízenému na 4.6.2021 se žalovaná nedostavila, omluvila svou nepřítomnost a sdělila soudu, že souhlasí s tím, aby byla věc projednána v její nepřítomnosti. Soud ve věci provedl dokazování žádostí žalobce o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení ze dne 22.2.2019 adresované odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR, jehož obsahem jsou tvrzení obsažená v žalobě včetně chronologie řízení ve věci projednávané Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 7 Cm 68/2009. Žalobce žádal o odškodnění nemateriální újmy za devět roků a pět měsíců řízení ve výši 188 000 Kč (20 000 Kč za každý rok). Z přípisu odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR datovaného 4.3.2019 soud zjistil, že potvrzuje přijetí žádosti o odškodnění doručené 1.3.2019 a současně sděluje, že zákonem stanovenou šestiměsíční lhůtu k věcnému vyřízení a přiznání a proplacení případně přiznaného zadostiučinění se bohužel v některých případech nemusí podařit dodržet. Pokud by tedy k nějaké prodlevě došlo, byl žalobce informován, že se po dobu mimosoudního projednávání, nejdéle však po dobu šesti měsíců zastavuje běh promlčecích lhůt a dospěje-li k závěru podat v případě prodlevy žalobu proti státu, pak věcně i místně příslušený je Obvodní soud pro Prahu 2 nebo soud, v jehož obvodu došlo k události zakládající žalované právo. Z lékařských zpráv předložených žalobcem soud zjistil, že pro vážné dechové obtíže mu byla 11.5.2012 provedena transplantace srdeční chlopně. V roce 2005 prodělal operaci prostaty a při kontrole 12.2.2018 byl zjištěn zhoubný nádor a rozhodnuto o jeho léčbě ozařováním, které probíhalo denně v období od 2.5. do 27.6.2018. Dne 11.6.2021 je datována zpráva o zdravotním stavu žalobce vyhotovená MUDr. [jméno] [příjmení], podle které je neurologicky sledován od roku 2013, kdy byly zjištěny první příznaky Parkinsonovy nemoci, v roce 2015 došlo k přechodné celkové poruše paměti, další epizody se objevily v roce 2017 a 2018 již opakovaně. Pacient stále vykonával svoji odbornou činnost stavebního projektanta a vlastnil projekční firmu, byl pod velkým tlakem při jednání se zákazníky, řešil spor s neúplně zaplacenou zakázkou, měl snahu vše řešit sám, ale již v roce 2019 ztrácel přehled o tom, jaké léky má, jak je má užívat, sám přiznával, že nepoznává své známé, špatně se orientuje v prostoru, zhoršil se mu spánek a následně sdělil dne 23.1.2020, že ukončil práci ve firmě. Při posledních kontrolách v únoru a květnu 2021 již lékařka vyžadovala doprovod manželky, byla zjištěna výrazná porucha orientace, kvůli které byl již doprovod nutný. Ze spisu Krajského soudu spisu v Brně 7 Cm 68/2009 vzal soud za prokázané, že žaloba ve věci byla podána dne 6.5.2009 a žalobce se jejím prostřednictvím domáhal zaplacení částky ve výši 1 461 200 Kč se zákonnými úroky z prodlení a přiznání náhrady nákladů řízení. Částka představovala podstatnou část sjednané odměny za dílo při současném vznášení účelových námitek vůči jeho plnění ze strany žalované. Žalobce byl podnikající fyzickou osobou na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 13.5.2005, vykonal pro žalovanou dohodnutou projektovou činnost, jejímž výsledkem bylo vypracování projektu„ Administrativně výrobního komplexu společnosti [právnická osoba]“ a provedení navazujících inženýrských činností při přípravě stavby, což zahrnovalo přípravnou činnost k zajištění dokladů pro územní rozhodnutí a následně pro vodoprávní a stavební řízení. Cena díla byla sjednána ve výši 2 480 000 Kč s vázaností na odhad investičních nákladů ve výši 80 000 000 Kč. Byl sjednán zálohový režim a žalovaná částečně na počátku smluvního vztahu plnila. Dne 6.6.2006 bylo vydáno stavební povolení a od té doby žalobce se společnosti [právnická osoba] bezúspěšně jednal o zaplacení díla a řešil údajné prodlení s plnění či vady projektu. V rámci vstřícnosti a ve snaze dosáhnout zaplacení dohodou poskytl dokonce slevu ve výši 500 000 Kč, ani to však nevedlo ke konečnému řešení. -) Soud ve věci již 14.5.2009 vyzval k zaplacení soudního poplatku a 8.6.2009 bylo návrhu vyhověno vydáním platebního rozkazu. -) Proti platebnímu rozkazu byl v zákonné lhůtě podán odpor obsahující první vyjádření žalované. Dne 8.9.2010 soudkyně k dotazu účastníků sdělila, že s ohledem na datum zahájení řízení (podání žaloby) bude jednání ve věci nařízeno ve 2. kvartálu roku 2011. -) První jednání bylo posléze nařízeno ve věci na 7. 12.20, dne 6. 12.20 bylo soudu doručeno obsáhlé vyjádření žalované. Jedn