62 C 158/2021-50 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne 17. 2. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 1.592,73 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný neuhradil nedoplatek podle vyúčtování spotřeby plynu za období od 21. 6. 2019 do 22. 6. 2020, jak bylo provedeno fakturou s var. symbolem [číslo] ze dne 24. 6. 2020, splatnou dne 14. 7. 2020. Žalobkyně žalovanému dodávala plyn na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 24. 1. 1997 ve znění dodatku ze dne 15. 4. 2013. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť nedoplatek v žalované výši uhradil dne 2. 8. 2020, platbu však označil nesprávným variabilním symbolem. Ze strany žalobkyně mu bylo telefonicky sděleno, že věc je uzavřena. Žalobkyně potvrdila, že od žalovaného dne 3. 8. 2020 přijala platbu ve výši 1.593 Kč, ovšem pod variabilním symbolem [číslo], který odpovídá variabilnímu symbolu pro platbu záloh, a proto ji zaúčtovala na zálohu za měsíc září 2020. Žalovaného o nedoplatku informovala přípisem ze dne 13. 8. 2020 a k jeho žádosti o prověření platby ze dne 1. 3. 2021 žalovanému sdělila, že platbu již nelze„ přeúčtovat“. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Mezi účastníky v dané věci nebylo sporu o tom, že žalobkyně žalovanému dodávala plyn, že žalovanému vznikl za období od 21. 6. 2019 do 22. 6. 2020 nedoplatek a že žalovaný dne 3. 8. 2020 žalobkyni zaplatil 1.593 Kč. Ve faktuře č. 2020 ze dne 24. 6. 2020, kterou byl žalovanému vyúčtován nedoplatek za plyn spotřebovaný v období od 21. 6. 2019 do 22. 6. 2020, byl uveden [variabilní symbol]. Žalovaný bezhotovostní platbu ve výši 1.593 Kč označil variabilním symbolem [číslo], který skutečně odpovídá variabilnímu symbolu stanovenému v plánu záloh a plateb na budoucí období ze dne 25. 6. 2020 jako variabilní symbol pro placení záloh. Byť uvedení variabilního symbolu je jednoznačným určením dluhu, na který dlužník (žalovaný) plní, je třeba zohlednit, že žalovaný v době plnění zjevně jiný dluh neměl, když žalobkyně toto plnění započetla na zálohu za měsíc září 2020, která se však stala splatnou až 15. 9. 2020, jak vyplývá z plánu záloh. ´ Podle § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Jelikož pohledávka žalobkyně z titulu práva na zaplacení zálohy za měsíc září 2020 nebyla v okamžiku, kdy žalobkyně provedla zápočet, tj. ke dni 3. 8. 2020, ještě splatná, nebylo započtení platné a nevyvolalo zamýšlené účinky. Žalovaný tak provedenou úhradou umořil (v té době existující) dluh odpovídající nedoplatku z vyúčtování spotřeby plynu za období od 21. 6. 2019 do 22. 6. 2020. Pokud žalovaný jako spotřebitel, tedy osoba požívající v obchodních vztazích zvýšené ochrany, uhradil částku přesně odpovídající nedoplatku z vyúčtování v krátké době po jeho splatnosti (nedoplatek se stal splatným dne 14. 7. 2020, platba byla přijata dne 3. 8. 2020), nelze mu klást k tíži uvedení nesprávného variabilního symbolu, zejména když v rozhodné době u žalobkyně jiný dluh neměl. Přehlédnout v této souvislosti nelze ani to, že žalobkyně v následné výzvě k zaplacení nedoplatku ze dne 13. 8. 2020 uvádí odlišný variabilní symbol ([číslo]) a ve sdělení ze dne 17. 3. 2021, kterým reagovala na žádost žalovaného o prověření platby, žalovaného vyzývá k úhradě opět pod jiným variabilním symbolem ([číslo]). Byť není možné předjímat, jakým způsobem by žalobkyně naložila s případnou platbou označenou (původním) variabilním symbolem podle vyúčtování, je takový postup třeba posoudit jako matoucí a nerespektující práva spotřebitele, tudíž nepožívající právní ochrany. Z důvodů shora uvedených soud uzavřel, že dluh, který je předmětem této žaloby, již v okamžiku jejího podání neexistoval, neboť žalovaný požadovanou částku zaplatil dne 3. 8. 2020, a proto žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný, který byl z procesního hlediska zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. činí tyto náklady podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 300 Kč za jeden úkon (podání odporu) podle § 1 odst. 3 této vyhlášky.