72 C 167/2021-53 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 2.000 Kč jako smluvní pokuty za nevrácené zařízení poskytnuté předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací žalovanému, přičemž v rámci uzavřené smlouvy byl mezi předchůdcem žalobce a žalovaným sjednán rovněž pronájem zařízení. Žalovaný se za pronájem zařízení specifikovaného ve smlouvě jako MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (546751D175B0) - dále také jen„ zařízení“, zavázal platit cenu ve výši 70 Kč měsíčně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající jí ze smlouvy tím, že neplatil řádně a včas cenu za poskytnuté služby, využil předchůdce žalobce svého práva a z jeho strany došlo dopisem ze dne 10. 5. 2017 k odstoupení od smlouvy. Žalovaný tak byl povinen dle článku 7.4 všeobecných obchodních podmínek nepoškozené a funkční zařízení vrátit předchůdci žalobce ve lhůtě 14 dnů ode dne ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný zařízení nevrátil, požaduje žalobce po žalovaném také zaplacení smluvní pokuty dle ceníku předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], ve výši 2.000 Kč. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Vzhledem k tomu, že tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 6. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], dne 21. 10. 2016 smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací. V rámci uzavřené smlouvy došlo ke sjednání pronájmu specifikovaného přijímacího zařízení označeného jako MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (546751D175B0). Žalovaný se za pronájem zařízení zavázal platit cenu ve výši 70 Kč měsíčně. Převzetí zařízení podrobně specifikovaného jako MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (546751D175B0), žalovaným prokazuje zakázkový list ze dne 24. 10. 2016 opatřený podpisem žalovaného. Nedílnou součást smlouvy tvořily také všeobecné obchodní podmínky žalobce, kdy dle článku 7.4 byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční zařízení vrátit ve lhůtě 14 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ, že by pronajaté zařízení nebylo vráceno včas, byla mezi smluvními stranami v článku 7.6 všeobecných obchodních podmínek ujednána případná povinnost zaplatit vyúčtovanou smluvní pokutu dle ceníku. Žalovaný však své povinnosti dle článku 7.4 všeobecných obchodních podmínek nesplnil a žalobce dopisem ze dne 10. 5. 2017 odstoupil od smlouvy. Na základě výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 25. 6. 2017 a 18. 3. 2019 byl žalovaný vyzván právním předchůdcem žalobce k úhradě dlužné částky a rovněž k vrácení zapůjčeného zařízení a upozorněna současně na možnost požadovat po ní zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč v případě, že zapůjčené zařízení žalovaný nevrátí. 7. Pohledávka za žalovaným byla následně na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 31. 1. 2019 postoupena na žalobce. Žalovaný přitom byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne 18. 3. 2019. Výzvou datovanou téhož dne byl žalovaný současně vyzván k úhradě dluhu, výzva byla předložena včetně poštovního podacího archu. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2020. Odeslání předžalobní výzvy prokazuje poštovní podací arch ze dne 1. 6. 2020. 8. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací podle § 61 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zák. č. 127/2005 Sb.“). Dále došlo mezi předchůdcem žalobce a žalovaným k uzavření smlouvy o nájmu ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které bylo žalovanému přenecháno zařízení, za jehož dočasné užívání se žalovaný jako nájemce zavázal platit předchůdci žalobce jako pronajímateli nájemné. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit za pronájem zařízení označeného jako MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (546751D175B0), zařízení dle zakázkového listu specifikovaného jako WIFI eMTA ED3.5, s číselným označením MAC: 546751D175B0, částku vyúčtovanou žalobcem ve výši 70 Kč měsíčně. 9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč není důvodná. V tomto směru pak lze odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 351/11 Ústavní soud dospěl k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Opačný postup je pak v rozporu se zásadou poctivosti. V praxi se tato zásada projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, kde vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V projednávaném případě došlo k ujednání týkajícího se smluvní pokuty ve všeobecných podmínkách s odkazem na ceník předchůdce žalobce, nikoliv ve smlouvě samotné jako listině, na kterou žalovaný jako spotřebitel připojil svůj podpis. Soud proto žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty, jako nedůvodnou zamítl. 10. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobu v celém rozsahu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn pravidlem týkajícím se procesního úspěchu ve věci. S ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.