112 C 20/2021-97 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou z 10. 12. 2020 domáhal uložení částky 12 167 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka je škodou, kterou musel žalobce uhradit v důsledku jednání žalovaného. Žalovaný pod vlivem alkoholu dne 28. 11. 2019 v 19:00 hodin v [obec] poškodil vozidlo poškozeného [jméno] [příjmení]. Uvedená skutečnost byla prokázána dechovou zkouškou a následně i odběrem krve, který přítomnost alkoholu u žalovaného potvrdil. Žalovaný byl rovněž uznán vinným příslušným přestupkem. Žalovaný sice byl u žalobce pojištěn ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) (dále též jen„ zákon“), nicméně škodu způsobil pod vlivem alkoholu, proto je nyní povinen ji žalobci regresně uhradit. Přes výzvu žalobce tak nicméně neučinil. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Rozhodnutí správního orgánu, o němž hovoří žalobce, bylo zrušeno a žalovaný byl uznán vinným pouze tím, že se po dopravní nehodě nezdržel požití alkoholického nápoje, nikoli tím, že by tento nápoj pil před nehodou a pod jeho vlivem způsobil tvrzenou škodu. Je na žalobci, aby prokazoval, že žalovaný alkohol požil před nehodou. 3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že s ohledem na naměřené hodnoty alkoholu u žalovaného, a to jak dechovou zkouškou, tak i odběrem krve, bylo prokázáno, že žalovaný požil alkohol před nehodou. V průběhu řízení pak kromě aplikace § 10 odst. 1 písm. i) citovaného zákona argumentoval tím, že i kdyby nepožil žalovaný alkohol před dopravní nehodou, byla by žaloba oprávněna s ohledem na ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona, neboť jednáním žalovaného došlo ke ztížení řádného šetření pojistitele 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, která převážně nebyla ani sporná. Z detailu pojistné smlouvy (č. l. 8 p.v. a 9) bylo zjištěno, že žalovaný byl v rozhodné době pojištěn u žalobce pro případ škody způsobené provozem vozidla, [registrační značka], tov. zn. Škoda Forman. Z relace o dopravní nehodě (č. l. 9 p. v. a 10) bylo zjištěno, že žalovaný měl dne 28. 11. 2019 v 19:00 hodin vlivem nepozornosti a podnapilosti svým vozidlem narazit do zaparkovaného vozidla tov. zn. Ford Mondeo. Dechovou zkouškou bylo žalovanému v 19:33 hodin naměřeno 1,08 promile a v 19:39 poté 1,13 promile. Následným rozborem krve bylo zjištěno, že v 21:20 hodin byla hladina alkoholu v krvi žalovaného 0,57 promile a v 21:50 hodin 0,51 promile alkoholu v krvi. Z fotodokumentace ve spojení se zápisem poškození (č. l. 11 až 13) bylo zjištěno, že u poškozeného vozidla došlo ke vzniku škody na zadním nárazníku. Nárok na náhradu škody byl uplatněn u žalobce (č. l. 14). Škoda tvořená částkou 12 167 Kč byla uhrazena (č.l. 8), když zčásti byla tvořena úhradou za zapůjčené vozidlo (č. l. 15, včetně p. v., 20), zčásti za opravu (č. l. 16 a 17). Dopisem z 26. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě zaplacené částky, a to podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona. Opakovaně se tak stalo dopisem z 2. 1. 2020, který byl žalovanému doručen 4. 11. 2020 (přílohy žalobce). Z příkazu Magistrátu města Brna (dále též jen„ MMB“) z 26. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným přestupkem spočívajícím v tom, že se shora uvedeného data po dopravní nehodě nezdržel požití alkoholického nápoje po dobu, do kdy to bylo na újmu zjištění, zda alkohol požil před nebo po dopravní nehodě. Za uvedený přestupek mu byla uložena pokuta a rozhodnutím nabylo právní moci téhož dne. 5. Z úředního záznamu (č. l. 4 a 5) připojeného spisu MMB, sp. zn. 40111/20-, bylo zjištěno, že žalovaný měl vozidlo zaparkovat před restaurací na místě, které bylo k dispozici, odešel za přáteli objednat si pití a kouřit. Uvolnilo se jiné místo, pročež šel svoje vozidlo přeparkovat a i pod vlivem oslňujícího světla při přeparkovávání zavadil o vedlejší vozidlo. Začal situaci řešit s poškozeným a známému, který bydlí nedaleko, sdělil, nechť přinese formulář, protože on jej při sobě neměl. Protože šlo o nehodu, u níž nemusí být policie, šel se poté napít s přáteli. Poškozený nicméně v mezidobí zavolal policii a ta mu dala dýchnout. Z protokolu o výpovědi (č. l. 44 až 48 připojeného spisu MMB) bylo zjištěno, že poškozený původně chtěl situaci vyřešit formulářem, nicméně žalovaný neměl všechny doklady a chtěl se vyhnout následným problémům, proto zavolal policii. Jinak se jednalo o škodu, k níž její volání nutné není. Podle poškozeného byl žalovaný celou dobu před hospodou, pouze odbíhal za kamarády, měl ho celou dobu na očích. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že ten večer známý u ní v hospodě zapíjel dítě. Dostavil se tam i žalovaný. Řešila se nějaká nehoda. Někdo objednal panáky, které nesla ven, mezitím šel žalovaný přeparkovat auto, teprve následně panáky žalovaný s kamarády vypil. Podle svědkyně se žalovaný rozčiloval, že byla volána policie, protože si dal toho panáka a že bude volána, netušil. 6. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že vypil tak 2 až 3 velké panáky tvrdého alkoholu okolo 40 %. Váží asi 63 kg, měří cca 165 cm a neléčí se s žádnou nemocí, před vypitím alkoholu asi nejedl. Přeparkovat vozidlo šel mezi objednávkou alkoholu a nehodou. V ostatních podrobnostech vypovídal shodně, jako ve správním řízení. 7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dopravní nehodu neviděla. Nesla panáky ven kamarádovi, co zapíjel dítě, kde čekali na žalovaného, až přeparkuje. Pak se žalovaný ptal na nějaké papíry k nehodě. Před nehodou žalovaný podle ní nepil, neboť plato panáků zůstalo netknuté, vždy se čeká na posledního, aby si mohli všichni připít. Nejprve se řešily papíry kvůli nehodě, pak se teprve napili. Policie dojela do půlhodiny. 8. Ze znaleckého posudku z oboru soudního lékařství soud zjistil, že při zohlednění hodnot alkoholu naměřených jak dechovou, tak i krevní zkouškou, ve spojení s osobou žalovaného a množstvím alkoholu udávaného žalovaným, odpovídá době požití alkoholu v době od 18:00 do 19:20 hodin. Přesnější určení času, kdy mohl žalovaný požít jím udávané množství alkoholu, není možné. 9. Podle § 6 odst. 2 zákona „nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému <i>a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením,</i> <i>b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat,</i> <i>c) ušlý zisk,</i> <i>d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,</i> <i>10. pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.“</i> 11. Podle § 10 odst. 1 zákona„ pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný <i>12. b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,…</i> <i>13. c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,…</i> a) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo…“. 14. V projednávané věci nebylo sporu o to, že to byl žalovaný, kdo způsobil škodu na vedle stojícím vozidle, a to v rozsahu relace o dopravní nehodě. Tato škoda byla uhrazena žalobcem jako pojistitelem žalovaného, v rozsahu žalované částky. Spornou byla jediná skutečnost, a to, zda žalobci náleží regresní postih žalovaného. Soud je toho názoru, že v projednávané věci nikoli. 15. Ze strany žalobce byla argumentace vedena zpočátku tím směrem, že regresní úhrada mu náleží s ohledem na § 10 odst. 1 písm. i) zákona, neboť podle jeho názoru žalovaný způsobil dopravní nehodu při řízení vozidla pod vlivem alkoholu. Jakkoli se tato skutečnost podávala z relace o dopravní nehodě, rozhodnutí o přestupku, jímž byl žalovaný uznán vinným, hovoří tak, že se nezdržel požití alkoholického nápoje po dobu, do kdy to bylo na újmu zjištění, zda alkohol požil před nebo po dopravní nehodě. Jediná v podstatě jasná věc je, že minimálně po dopravní nehodě žalovaný alkohol požil, což je ostatně argumentace, kterou po celé řízení dotyčný soustavně zastává a nijak se od ní neodchyluje