115 C 117/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 14.2.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázána zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 26.7.2021 byl na ulici [ulice] v [obec] proveden odtah vozidla r.z. [anonymizováno] [číslo], značka Škoda, neboť řidič vozidla nerespektoval dopravní značení dočasně zakazující stání z důvodu blokového čištění. Ke dni odtahu byl provozovatelem předmětného vozidla žalovaný. Žalobci vznikly náklady spojené s odtahem v celkové výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu ze strany žalobce neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl dokazování výpisem z usnesení schůze Rady města Brna č. R8/015 ze dne 28. 2. 2019, ze kterého zjistil, že Rada města Brna schválila jednorázový manipulační poplatek za zpětný odtah vozidla ve výši 1 500 Kč (včetně DPH). Protokolem o provedení technického úkonu [číslo] ze dne 26.7.2021, bylo prokázáno, že dne 26.7.2021 byl na ulici [ulice] v [obec] proveden odtah vozidla r.z. [anonymizováno] [číslo], značka VW Passat. Z výzvy k zaplacení nákladů odtahu vozidla ze dne 11.8.2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného na existenci dluhu upozornil a vyzval ho k jeho zaplacení. 5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný. 6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 7. Podle ust. § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, ten, kdo způsobuje překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit. Neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklady vlastník pozemní komunikace. Podle ust. § 19b odst. 1 téhož zákona je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. 8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná V daném případě tvořilo vozidlo r.z. [anonymizováno] [číslo], značka VW Passat, překážku provozu na pozemní komunikaci a proto bylo dne 26.7.2021 odtaženo. Vzhledem k tomu, že k uvedenému dnu odtahu byl žalovaný provozovatelem předmětného vozidla, je povinen částku 1 500 Kč žalobci zaplatit. Žalovaný byl řádně žalobcem vyzván k úhradě této částky, tu však ani na výzvu nezaplatil, proto ho soud k této povinnosti zavázal výrokem I. tohoto rozsudku včetně úroků z prodlení, když tyto jsou odůvodněny ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Na žalobce bylo proto v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 100 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 1.