116 C 144/2022-19 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14.1.2022 se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky z titulu nesplacené zápůjčky, předmětem které byla částka 200.000 Kč na zboží a nájem prodejního stánku. Dne 1.6.2014 žalovaná tento svůj dluh uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej splácet v týdenních splátkách po 1.000 Kč vždy do každého pátku daného týdne. Žalovaná zaplatila a dne 21.1.2015 částku 1.000 Kč, dne 27.3.2015 částku 13.932 Kč a dne 15.4.2015 částku 1.000 Kč. Ke ztrátě výhody splátek došlo dne 16.1.2015 a celý dluh byla povinna uhradit nejpozději do 21.1.2015. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z dohody o uznání závazku a plnění ve splátkách z dne 1.6.2014 bylo zjištěno, že žalovaná uznala svůj dluh vůči věřiteli ve výši 200.000 Kč z důvodů půjčky na zboží a nájem prodejního stánku, který se zavázala splácet v týdenních splátkách po 1.000 Kč vždy do pátku daného týdne od 14.1.2015. Účastníci si sjednali při neuhrazení některé ze splátek v termínu splatnosti, splatnost celého dluhu. <i>Podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. § 2053 a následující. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> V řízení bylo prokázáno dohodou o uznání dluhu a jeho splacení, že žalovaná se zavázala splatit dluh ve výši 200.000 Kč ve splátkách. Uhradila celkem 15.932 Kč a již první splátkou, kterou uhradila až 21.1.2015 namísto 14.1.2015 se dostala do prodlení a dluh se tak stal splatným. Jelikož žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše a v řízení netvrdila ani neprokázala, že by na dluh uhradila více, event., že žalobci nedluží ničeho, zavázal ji soud tímto rozhodnutím k zaplacení dlužné částky. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Odměna advokáta činí dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. 8.500 Kč za jeden úkon právní pomoci, když byly učiněny tři úkony právní pomoci. Dále pak náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 7.363 Kč a tří režijních paušálech po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 5.544 Kč Celkem tedy 39.307 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Stanovené povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.