116 C 50/2020-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16.3.2020 se žalobce domáhala vyloučení osobního motorového vozidla Hyundai Tucson z exekuce. Vozidlo zakoupil na základě kupní smlouvy, kde prodávající potvrdil, že na prodávaném předmětu neváznou žádné dluhy ani jiné vady a právní závazky. Vozidlo bylo koupeno jako nepojízdné, prodej se uskutečnil dne 23.5.2019. Do jeho zprovoznění vložil částku minimálně 29.695 Kč a až následně, po devíti měsících se dozvěděl, že vozidlo bylo prodáno neoprávněně. Na základě inzerátu na internetu na Bazoši zjistil, že nabízejí auto, bylo tam telefonní číslo, auto bylo v Třebíči. Až na místě samém vyšlo najevo, že kontaktní osoba není majitelem a že to prodává pro kamaráda. Přijeli dva pánové tmavé pleti. Jeden z nich byl pan [příjmení]. V době, když přijeli, už bylo auto naložené na podvále. Byl s ním i jeho otec (vystupující v řízení jako zmocněnec). To, že byli tmavé pleti, je trochu zarazilo, ale nakonec uvěřili, že můžou být solidní. Vyděsilo je ale, že neměli velký technický průkaz, ale pak si řekli, že se to stává. Jako pojistku napsali do smlouvy, že část kupní ceny 10.000 Kč uhradí až po dodání technického průkazu. Zaplatili 30.000 Kč Cena byla nižší, protože auto bylo nepojízdné, v té době byly ceny těchto aut vyšší. Ani při přepisu auta jim nikdo neřekl, že na auto je exekuce. 2. Žalovaný s návrhem na vyloučení osobního automobilu z exekuce nesouhlasil. Upozornil na skutečnost, že předpokladem nabytí vlastnického práva je existence platného právního titulu a existence dobré víry v oprávnění převodce převést vlastnické právo. Dobrou víru je povinen prokázat nabyvatel. Žalobcovo tvrzení o průběhu prodeje vozidla má mnoho nesrovnalostí a vzbuzuje zásadní pochybnosti, přičemž celé tvrzení je pak jasně vedeno snahou obhájit dobrou víru jednání, které se kolem koupě vozu odehrály. Prodávající se pokusil vyhnout přímému kontaktu se žalobcem a využít k prodeji prostředníka. Žalobce rezignoval na jakoukoli investigativní povinnost, nevznesl ani na prodávajícího dotaz, zda jsou omezena jeho dispoziční práva s touto movitou věcí, či zda je vedeno na jeho majetku exekuční či insolvenční řízení a spolehl se, ačkoli sám pochybnosti měl, že„ každej nemůže být špatnej“. Žalovaný také namítal rozpory v tvrzení žalobce a provedenými důkazy ohledně zaplacení kupní ceny. 3. Soud provedl následující dokazování: 4. Z kupní smlouvy bylo zjištěno, že ručně bylo do předtištěné kupní smlouvy vepsáno označení účastníků, včetně mobilního telefonu, předmět koupě označen Nákladní automobil Hyundai Tucson, kupní cena 40.000 Kč. Ručně vepsáno, že při předání vozidla byla zaplacena částka 30.000 Kč. Předtištěno je, že kupní cena byla zaplacena zápočtem proti smlouvě o půjčce a prodávající prohlašuje, že tuto částku od kupujícího převzal. Doplatek 10.000 Kč doplaceno dobírkou při zaslání velkého technického průkazu a plné moci na přihlášení vozidla … Prodávající v bodě III. prohlásil, že předmět koupě je v jeho vlastnictví. Prodávající prohlásil, že na prodávaném předmětu neváznou žádné dluhy ani jiné vady a právní závady, na které by byl povinen kupujícího upozornit. Prodávající zmocnil kupujícího k jednání na dopravním inspektorátu za účelem převodu. 5. Z plné moci s ověřeným podpisem prodávajícího bylo zjištěno, že prodávající [jméno] [příjmení] zmocnil dne 29.5.2019 žalobce k provedení odhlášení vozidla v registru silničních vozidel a žalobce zmocnění dne 30.5.2019 přijal. 6. Z Velkého technického průkazu bylo zjištěno, že došlo k 3.6.2019 k přepisu vozidla na žalobce. 7. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že dne 11.9.2018 byl vydán exekuční příkaz proti povinnému [jméno] [příjmení] na základě exekučního titulu pro částku 21.651,45 Kč včetně nákladů exekuce. 8. Z protokolu o soupisu movitých věcí povinného bylo zjištěno, že dne 11.9.2019 byl sepsán Tucson Hyundai. 9. Z žádosti o poskytnutí součinnosti ze dne 19.2.2020 bylo zjištěno, že exekutor vyzval žalobce, aby mu sdělil, na základě jakého právního titulu vozidlo nabyl, s poučením o možnosti podat návrh na vyškrtnutí ze soupisu. 10. Z žádosti o vyloučení věci ze soupisu bylo zjištěno, že žalobce exekutora dne 26.2.2020 o vyškrtnutí požádal. 11. Z usnesení exekutora ze dne 28.2.2020 č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že návrh na vyškrtnutí vozidla ze soupisu byl zamítnut. Důvodem bylo, že Exekuční příkaz byl povinnému doručen dne 24.9.2018, kupní smlouva byla uzavřena dne 23.5.2019 a dle registru motorových vozidle byl povinný vlastníkem vozidla od 10.9.2018 do 3.6.2019. Z uvedeného tedy soudní exekutor dovodil, že jednání povinného je absolutně neplatné, neboť nakládal se svým majetkem v době, kdy mu již byl doručen exekuční příkaz. 12. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 6.11.2021 bylo zjištěno, že žalobce oznámil na Policii ČR podvodný prodej předmětného vozidla. Z podání vysvětlení bylo zjištěno, že si doma na internetových stránkách našel inzerát o prodeji motorového vozidla, jednalo se o nepojízdné motorové vozidlo, které šlo opravou uvést do provozu. Telefonicky kontaktoval osobu, která zprostředkovala prodej. Domluvili se, že se sejdou v Třebíči na benzinové čerpací stanici, zde hovořil se zprostředkovatelem, který je odvedl k odstavenému vozidlu. Zprostředkovatel mezi tím kontaktoval majitele vozu, který se dostavil na místo. Na místě se dohodli, že vozidlo koupí. Sepsali kupní smlouvu a vlastnoručně ji podepsali. Technický průkaz mu byl doručen a poté přepsal vozidlo na svoji osobu. Z vyrozumění oznamovatele ze dne 10.11.2021 bylo zjištěno, že věc bude postoupena do Třebíče s ohledem na místní a věcnou příslušnost. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 3.1.2022 bylo zjištěno, že ve věci doposud nebyla stanovena právní kvalifikace a ve věci bude probíhat další šetření a úkony. 13. Z pokladních dokladů a faktur provedených k důkazu bylo zjištěno, že si žalobce nechal auto opravit a za náhradní díly a opravu zaplatil. Z fotografií bylo zjištěno, že předmětný automobil byl naložen na nákladním přívěsu. 14. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobce si našel inzerát na předmětný vůz, zavolal na telefonní číslo uvedené v inzerátu a domluvil si schůzku na benzinové pumpě v Třebíči. Byl si vědom, že auto je nepojízdné, ale věděl, že se dá opravit. Do Třebíče přijel se svým otcem a za autem měli nákladní přívěs, připravený na odvoz automobilu. Na pumpě se potkali s mužem, který pouze zprostředkovával prodej pro svého známého [jméno] [příjmení]. Dovedl je k odstavenému autu a mezi tím telefonicky kontaktoval majitele. Ten dojel i s dalším mužem, oba byli tmavé pleti, což je zpočátku zarazilo a říkali si, že by to mohlo být zrádné, ale pak v dobré víře, že můžou být solidní se dohodli, že žalobce auto koupí a sepsali kupní smlouvu. Zjistili však, že prodávající nemá velký technický průkaz. To žalobce a jeho otce trochu vyděsilo, ale řekli si, že to se stává. Vepsali proto do kupní smlouvy poznámku, že část kupní ceny ve výši 10.000 Kč bude zaplacena až po doručení velkého technického průkazu. V kupní smlouvě v předtištěném vzoru je uvedeno, že předmět koupě je ve vlastnictví prodávajícího a ten prohlásil, že na prodávaném předmětu neváznou žádné dluhy ani jiné vady a právní závady, na které by byl povinen kupujícího upozornit. Prodávající zmocnil kupujícího k jednání na dopravním inspektorátu za účelem převodu. Žalobce nechal auto opravit a je pojízdné. Dne 11.9.2019 byl předmětný vůz zahrnut do soupisu movitých věcí povinného [jméno] [příjmení]. Dne 19.2.2020 vyzval exekutor žalobce k součinnosti. Dne 27.2.2020 žalobce podal návrh na vyškrtnutí předmětného vozu ze soupisu movitých věcí. Exekutor usnesením ze dne 28.2.2020 návrh zamítl, jelikož Exekuční příkaz byl povinnému doručen dne 24.9.2018, kupní smlouva byla uzavřena dne 23.5.2019 a dle registru motorových vozidel byl povinný vlastníkem vozidla od 10.9.2018 do 3.6.2019. Z uvedeného tedy soudní exekutor dovodil, že jednání povinného je absolutně neplatné, neboť nakládal se svým majetkem v době, kdy mu již byl doručen exekuční příkaz. Žalobce podal trestní oznámení pro podvodný prodej vozidla. <i>15. Podle ustanovení § 1111 zákona č. 89/2012Sb. (občanský zákoník) získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo § 1110 stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.</i> 16. Předpokladem nabytí vlastnického práva od neoprávněného je existence platného právního titulu a existence dobré víry v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. Dobrou víru je tak povinen prokázat nabyvatel. Při posuzování dobré víry hraje roli to, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že převádějící subjekt není oprávněn vlastnické právo převést.