16 C 193/2021-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 12.339,92 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce [příjmení] [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb [číslo] ve které se [anonymizováno] [právnická osoba] zavázal poskytovat žalovanému služby mimo služby elektronické komunikace ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikací. Předmětem služby mezi strany bylo poskytnutí elektronického zařízení a dále i služby plateb třetím stranám (DMS, [anonymizováno] SMS apod.) a služby mimo ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. Žalovaný nehradil řádně a včas splátky na zařízení a ani za vyúčtované služby, a to ani na základě výzvy žalobce ze dne 8.12.2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že dne 15.1.2015 byla uzavřena účastnická smlouva [číslo] ve které se operátor - právní předchůdce žalobce zavázal zejména poskytnout žalovanému jako zájemci služby mimo služby elektronické komunikace ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Předmětem služby mezi stranami bylo poskytnutí elektronického zařízení a dále i služeb plateb třetím stranám (DSM, [anonymizováno] SMS apod.) a dále služby mimo ust. § 2 písm. n) shora citovaného zákona. Žalovaný však své povinnosti řádně a včas neplnil, se splátkou na zařízení a za vyúčtování služeb se dostal do prodlení, přičemž ke dni sepisu žaloby dluží celkem 12.039,92 Kč. 4. Lze tak uzavřít, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva na dobu 24 měsíců s možností automatického prodloužení, jejíž nedílnou součástí byly i obchodní podmínky a ceníky, které byly stranám známé, kterými se mimo jiné vždy žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a související služby, za tímto účelem dodal žalovanému koncové zařízení a žalovaný se zavázal platit cenu, a to cenu koncového zařízení, jakož i vyúčtování služeb. Své finanční povinnosti však žalovaný neplnil, splátky na zařízení a ani vyúčtování služeb řádně a včas neplnil, čímž se dostal do prodlení a ke dni sepisu žaloby, tak představuje dluh žalovaného celkem 12.039,92 Kč, jak vyplývá z faktur. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním jeho finančního závazku a vznikla mu proto povinnost zaplatit vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení s odkazem na § 1970 o.z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena v rozsahu tří dnů s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.000 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 2.452 Kč, z čehož DPH představuje 252 Kč. 6. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.