18 C 4/2017-41 — Městský soud v Brně

Předmět řízení tvoří pohledávka žalobce za žalovanou vzniklá na základě smlouvy o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 22.7.2014, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 4.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 21.8.2014. Žalovaná úvěr čerpala, celý však žalobci nevrátila. Řízení bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 10.1.2017, č.j. 18 C 4/2017-15 přerušeno z důvodu, že byl zjištěn úpadek žalované a povoleno řešení oddlužením, kdy rozhodnutí úpadku nastalo dne 7.12.2016. Následně bylo v řízení pokračováno po skončení insolvenčního řízení, kdy o tomto rozhodl soud usnesením ze dne 5.1.2022, č.j. 18 C 4/2017-19. Krajský soud v Brně v rámci insolvenčního řízení rozhodl usnesením ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] o tom, že bere na vědomí splnění oddlužení žalované a dále žalované přiznal osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny dosud; toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíženo, věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, ručitele a jiné osoby, které měly vůči ní pro tyto pohledávky právo postihu. Z provedeného dokazování soud dovodil, že účastníci uzavřeli dne 22.7.2014 smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované částku 4.000 Kč převodem na bankovní účet, kdy splatnost byla dne 21.8.2014 s tím, že žalovaná vrátí částku 5.200 Kč (rámcová úvěrová smlouva a standardní informace o spotřebitelském úvěru). Z výše uvedeného usnesení krajského soudu, dále ze zprávy o splnění oddlužení ze seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení žalované soud uzavřel, že pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení, když žalovaná podmínky oddlužení splnila, od případného dalšího placení pohledávek byla osvobozena zcela v souladu s ust. § 414 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon v platném znění), proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení s opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalované žádné náklady řízení nevznikly.