19 C 155/2021-93 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byli žalovaní zavázáni k povinnosti zaplatit společně a nerozdílně částku ve výši 26.300 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným 2. pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dne [datum] došlo k protiprávnímu jednání žalovaného 1., který vozidlem, jehož provozovatelem je žalovaný 2., v [obec] po ulici [ulice] ve směru ze slepé části pozemní komunikace ke křižovatce s ulicí [ulice] a před průjezdem touto křižovatkou v důsledku nepozornosti zezadu narazil do zadního kola jízdního kola cyklistky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která jela stejným směrem a musela před křižovatkou zastavit z provozních [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při střetu neutrpěla žádné zranění, ale vznikla jí hmotná škoda na jízdním kole ve výši 26.300 Kč. Vzhledem k uvedenému žalobce uhradil z titulu pojištění pojistné plnění za škodu způsobenou žalovaným 1. při uvedeném protiprávním jednání částku 26.300 Kč, a to na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Výplatou této částky na žalobce přešlo právo na náhradu škody proti žalovaným, kteří jsou k plnění ze zákona zavázáni společně a nerozdílně jako řidič a provozovatel pojištěného vozidla. 2. Žalovaný 1. se ve věci nevyjádřil. Žalovaný 2. se písemně vyjádřil tak, že v době škodné události dne [datum] byl ve [stát. instituce] a předmětné vozidlo bylo použito bez jeho vědomí. Dále před nástupem do vazby podnikl nezbytné kroky, aby předmětné vozidlo bylo vyřazeno z evidence. Žalovaný 2. ke svým tvrzením žádné důkazy neoznačil a souhlasil s tím, nechť soud ve věci rozhodne bez jednání. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 3. Soud z předložených listinných důkazů, a to z fotodokumentace vzniklé škody na č.l. 5 až 13 spisu, oznámení o likvidaci pojistné události [číslo] ze dne [datum], detail relace o dopravní nehodě, hlášení o škodní události, oznámení o registraci události, pojistná smlouva [číslo] předžalobní výzvy ze dne [datum], servisní protokol ze dne [datum] [číslo], trestní příkaz [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vyčíslení skutečné škody na majetku [číslo] výzva k placení ze dne [datum], zápis o poškození občanského majetku ze dne [datum] na č.l. 63 spisu, zjistil následující rozhodné skutečnosti: 4. Žalovaný 1. dne [datum] jel s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], které bylo pojištěno u žalobce a jehož provozovatelem byl žalovaný 2., v [obec] po ulici [ulice] ve směru ze slepé části pozemní komunikace ke křižovatce s ulicí [ulice] a před průjezdem touto křižovatkou v důsledku nepozornosti zezadu narazil do zadního kola jízdního kola cyklistky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která jela stejným směrem a musela před křižovatkou zastavit z provozních [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při střetu neutrpěla žádné zranění, ale vznikla jí hmotná škoda na jízdním kole ve výši 26.300 Kč, jak vyplynulo z detailu relace o dopravní nehodě a hlášení škodní události. Žalovaný 1. byl uznán jako viník této dopravní nehody, jak vyplynulo z trestního příkazu [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce na základě pojistné smlouvy plnil na škodu způsobenou žalovaným 1. částkou 26.300 Kč za opravu jízdního kola, jak vyplynulo ze servisního protokolu [číslo], vyčíslení skutečné škody na majetku, výpočtu škody a zápisu o poškození občanského majetku. Žalobce vyzýval žalované k uhrazení dlužné částky. 5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti. 6. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění (dále jen„ PZ“), poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. 7. Dle ust. § 10 odst. 3 PZ, provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. 8. Dle ust. § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ OZ“), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. 9. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu a jeho podřazení pod předmětnou právní úpravu v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný 1. dne [datum] způsobil svým protiprávním jednáním škodu ve výši 26.300 Kč řízením vozidla pojištěného, čímž poškozenému vzniklo proti pojištěnému právo na náhradu škody a pojištěnému právo na náhradu této škody po žalovaném 1. a 2. v souladu s ust. § 10 ZP. Dle soudu, skutečnost, že žalovaný 2. byl v době dopravní nehody ve vazební věznici, není právně významná. Z předložených podkladů nevyplynulo, že by žalovaný 1. užil vozidlo neoprávněně. Žalovaný 2. žádné důkazy k prokázání svého tvrzení neoznačil. Žalobce vyplatil poškozenému pojistné plnění v částce 26.300 Kč a žalované vyzval k zaplacení této částky. Podle ust. § 2820 odst. 1 OZ na žalobce v tomto rozsahu přešlo právo poškozeného na náhradu škody vůči žalovaným. Vzhledem k tomu, že žalovaní ani přes výzvy neplatili ničeho, dostali se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalované zavázal k povinnosti zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 26.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 26.300 Kč od [datum] (den následující po splatnosti dle první výzvy k plnění) do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.052 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Hodnota jednoho úkonu právní služby činí v daném případě 2.180 Kč (§ 7 advokátního tarifu). Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál v částce 300 Kč. Zástupce žalobce vykonal v řízení tři úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 1.562,40 Kč Celkem tak náhrada nákladů žalobce činí 10.054,40 Kč. Žalovaní jsou povinni zaplatit tuto částku společně a nerozdílně přímo k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.