19 C 38/2022-67 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2021 domáhal uložení povinnosti žalované, aby mu zaplatila částku ve výši 3.510 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených koncesionářských televizních poplatků za období listopad 2018 až prosinec 2020. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává s odůvodněním, že je držitelkou průkazu ZTP/P a není tedy možné, aby si vydělávala dost dobře na živobytí, zároveň pobírá dlouhodobě dávky v hmotné nouzi a její příjem za kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15 násobek životního minima, tudíž naplňuje podmínky ust. § 4 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a je tak od hrazení osvobozena. Žalovaná dále uvedla, že v návaznosti na výzvu k přihlášení do evidence poplatníků ve lhůtě 30 dnů zaslala písemné čestné prohlášení, nicméně pouze jako obyčejný dopis, který se dle všeho k adresátovi nedostal. 3. V reakci na stanovisko žalované, žalobce přípisem ze dne [datum] uvedl, že žalovaná byla do evidence poplatníků přihlášena v souladu s ust. § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, neboť žalovaná na předmětnou výzvu k přihlášení se do evidence poplatníků v poskytnuté lhůtě 30 dnů, ani kdykoliv poté reagovala. Žalobkyně od žalované neobdržela žádné čestné prohlášení svědčící o tom, že by žalovaná neměla být povinna televizní poplatky hradit tak, jak uvádí ust. § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 348/2005 o televizních a rozhlasových poplatcích. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaná je přihlášena jako poplatník od července roku 2018. Zároveň žalovaná pobírá od roku 2014 dávky v hmotné nouzi vyplácené [anonymizováno 6 slov] v [obec] a to dle přiloženého přípisu. Vedle toho je žalovaná od [datum] držitelkou průkazu ZTP. Žalovaná doložila platební doklad SIPO za měsíc červenec 2022, dle kterého je patrno, že žalovaná je osvobozena od hrazení rozhlasových a televizních poplatků do [číslo]. 5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích”). Podle § 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích tento zákon stanoví předmět poplatků, poplatníka, základ, výši a způsob placení rozhlasových a televizních poplatků a evidenci poplatníků. Rozhlasový poplatek slouží k financování veřejné služby [anonymizována dvě slova]. Televizní poplatek slouží k financování veřejné služby [anonymizováno]. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 3 odst. 2 téhož zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač (§ 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb.). Jestliže je fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizováno] po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy (odst. 4 citovaného ustanovení). Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba, jejíž čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15 násobek životního minima (§ 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb.). Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (dále jen "pověřená osoba"), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory okolnosti prokazující osvobození. 6. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná v rozhodné době (již od roku 2014) pobírala dávky v hmotné nouzi a od roku 2015 je držitelkou průkazu ZTP. Žalovaná již v době, kdy byla zařazena do evidence poplatků, splňovala podmínky ust. § 4 odst. 2 písm. b) cit. zákona. Soud má za to, že § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. je třeba vykládat v souladu s čl. 11 odst. 1 Listiny, který garantuje rovnou ochranu majetkových práv a osoba označená na základě fikce za dlužníka z titulu tvrzeného přístupu a užívání televizního vysílání musí mít možnost namítnout a prokázat, že tomu tak není, resp. že splňuje další kritéria pro osvobození od hrazení poplatků. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně, že pro úspěch postačí, že žalovaná změnu svých poměrů žalobkyni nenahlásila. Soud ve věci upřednostnil skutečný stav. Soud se s ohledem na toto zjištění nezabýval dalšími otázkami, které se týkaly tvrzených výzev a oznámení žalobkyně a tvrzených reakcí žalované, které měly být odesílány v uvedené podobě a čase prostými dopisy, ani ověřováním spolehlivosti evidence žalobkyně, resp. důvodu, zařazení žalované mezi nové poplatníky v době, kdy splňuje kritéria ust. § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 348/2005 o televizních a rozhlasových poplatcích. 7. Proto soud v tomto konkrétním případě po pečlivém zvážení všech rozhodných okolností žalobu s ohledem na § 3 odst. 2 a 4 odst. 2 písm. a) § zákona č. 348/2005 Sb. zamítl (výrok I.). 8. Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, kdy žalovaná byla v řízení plně úspěšná, ale podle obsahu spisu jí náklady řízení nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 9. Rozhodnutí, proti němuž se nelze odvolat soud vyhotovuje se stručným odůvodněním (§ 157 odst. 4 o.s.ř.)