220 C 1/2022-147 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 3.1.2022 domáhal po žalované zaplacení dluhu ve výši 90 000 Kč s úrokem z prodlení, kdy žalovaná dne 22.1.2019 písemně uznala svůj dluh vůči žalobci a zavázala se jej zaplatit nejpozději do 31.12.2021. Důvodem vzniku dluhu bylo to, že žalovaná nezaplatila alikvotní část nákladů na SIPO za období červenec 2017 – prosinec 2018. Na písemné výzvy nereagovala, poslední výzva byla učiněna osobně a pořízen z ní videozáznam, který předložil na přiloženém CD. Žaloba byla zamítnuta. Naposledy ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně pod č.j. , spisová značka, , kdy rozhodnutí nabylo právní 4.7.2024, tímto usnesením bylo zrušeno předchozí usnesení Městského soudu v Brně a věc vrácena k dalšímu řízení s tím, že je třeba rozhodnout o připuštění změny žaloby.2. Usnesením, které nabylo právní moci 23.9.2024 soud připustil změnu žaloby ze dne 14.10.2023.3. Předmětem řízení tedy byla částka 90 000 Kč jako pokuta – sankce za to, že mu byla dlouhodobě nevěrná a „podváděla ho se svým nehygienickým, nevzdělaným a lenošným cikánským milencem“. V domě se vůči němu dopouštěla podvodu, což mu způsobilo duševní útrapy a trauma, kterých se nezbaví do konce života. Dopustila se porušení zákona č. 89/2012 Sb. v ustanovení § 687 odst. 2 podle, kterého jsou manželé povinni navzájem úctou, jsou povinni spolu žít, být si věrni, vzájemně se respektovat svou důstojnost, podporovat se a udržovat rodinné společenství. Protože tento zákon porušila a dopustila se odporného podvodu, vystavil ji účet v podobě finančního trestu. Nevěru bylo možno řešit pouze dvěma způsoby, a to buďto fyzicky, jak to řeší drtivá většina mužů nebo finančně. Protože je křesťan a v křesťanství je fyzické násilí tabu, zbývala mu pouze druhá varianta, tj. finanční postih (pokuta). Žalovaný si moc dobře uvědomovala, že to pro ni mohlo skončit bolestně, a nakonec byla ráda, že se dohodli na finančním vyřešení tohoto problému. Bez výhrad s úmluvou souhlasila a dobrovolně ji nechala ověřit. Za celou dobu 3 let proti této úmluvě nebyla ze strany žalované vznesena žádná námitka.4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Manželovi podepsala prohlášení, protože ji urážel, vyřvával na ni, prohlášení podepsala, aby měla klid, ale ani potom klid nenastal.5. Soud provedl dokazování doloženým videozáznamem, ze kterého vyplývá, že žalobce žalované klade otázku, kdy částku uhradí a ona odpovídá, že nemá peníze, žalobce uvádí, že se zaplacení bude domáhat, ona mu odpovídá, že ať se o to soudí.6. Z informačního systému soudu bylo zjištěno, že rozvodové řízení bylo vedeno pod sp.zn. , spisová značka, , návrh podala , Jméno žalované, dne 28.2.2019 a manželství bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci 2.8.2019 s tím, že příčina rozvratu manželství bylo vzájemné odcizení, které vedlo k nevěře manželky. Účastníci se vzdali proti rozsudku odvolání.7. Podle § 688 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník manželé mají rovné povinnosti a rovná práva – odstavec 1, podle odstavce 2 - manželé jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.8. Žalobce svůj nárok odvozuje z tohoto ustanovení a požadovaná částka má být pokutou za to, že manželka ho dlouhodobě podváděla. Byla mu nevěrná a vědomě se na něm dopouštěla podvodu, což mu způsobilo duševní trauma. Je třeba uvést, že občanský zákoník s porušením shora uvedeného ustanovení nespojuje žádnou sankci. Porušení těchto povinností může vést pouze k odcizení manželů a k rozvodu manželství. Žádnou sankci ve smyslu finančního odškodnění však občanský zákoník s porušením těchto povinností nespojuje.9. Podle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle názoru soudu se na projednávanou věc toto ustanovení nevztahuje. Žalovaná žalobci škodu nezpůsobila, neboť z rozvodového rozsudku vyplývá, že nevěra byla způsobena neshodami manželů. Zjištěná nevěra v manželství může způsobit značné duševní útrapy, tj. podvedenému manželovi. Důsledkem nevěry může být i duševní porucha, může způsobovat psychické útrapy, které jsou důsledkem nevěry jako nespavost, obecná duševní nepohoda, může zahrnovat i emocionální stavy jako jsou zhnusení, zděšení, úzkost, stejně jako obavy o budoucnost nebo rodinu. Z právního hlediska tedy uvedené stavy představují nemajetkovou újmu na přirozených právech podvedeného manžela, a to v podobě újmy na zdraví, případně v podobě duševních útrap. Nicméně ne každá nemajetková újma je finančně nahraditelná, podle názoru soudu by se muselo v takovém případě jednat o objektivně doložitelnou újmu, která znamenala komplikace v zdravotním nebo osobním stavu podvedeného manžela (např. dlouhodobá pracovní neschopnost a v důsledku toho snížený plat, apod.) nic takového však žalobce netvrdil. Jestliže ani takováto objektivní újmy nevyplývá ani z tvrzení žalobce ani z rozvodového řízení, pak soud má za to, že žaloba není důvodná a soud proto žalobu zamítl.10. Úspěšná žalovaná má právo podle § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení, které ji vznikly právním zastoupením, tyto jsou dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. za tyto úkony – převzetí věci, vyjádření žalované, účast na jednání dne 8.2.2023, 9.5.2023, 5.12.2023, 18.2.2025, vyjádření žalované ze dne 12.3.2025, jednání 26.3.2025 po 4 700 Kč, režijní paušál 5x 300 kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a 3x 450 Kč (úkony po 1.1.2025 + 21% DPH, celkem 48 944,50 Kč, po zaokrouhlení 48 945 Kč, za úkon další porada s klientem soud odměnu nepřiznal, úkon nebyl doložen. Lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.