220 C 3/2020-125 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 16.1.2020 domáhal po žalovaném zaplacení faktur za vedení cenných papírů na nezařazeném účtu ve výši 5 426 Kč. V průběhu řízení soud připustil rozšíření žaloby o částku 2 924 Kč za další období (§ 95 odst. 1 o.s.ř.). 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nárok žalobce neuznává. K nařízenému jednání dne 5.4.2022 se žalovaný nedostavil, omluvil se a souhlasil s jednáním v nepřítomnosti. Ve věci se vyjádřil v písemném vyjádření, kdy žalovaný odmítá faktury hradit, protože se žalobcem neuzavřel žádnou smlouvu a neuznává jeho ceník s tím, že žalobce si stanoví ceny v rozporu se zákony, zneužívá svého monopolního postavení vůči žalovanému. Žalobcův ceník porušuje antidiskriminační zákon, zákon o cenách, zákon o ochraně hospodářské soutěže a ústavu České republiky. Žalovaný si nemůže zvolit jiného dodavatele než žalobce, žalobce je ve vztahu k žalovanému monopolním dodavatelem, žalovaný zpochybňuje rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 2 Cmo 19/2019 ze dne 26.3.2021, kdy dospívá k názoru, že autor rozhodnutí je zcela nekompetentní, pokud navrhuje žalovanému, že pokud není spokojen se službami žalobce a poplatky za služby stanovenými může vhledem k otevřenosti kapitálového trhu přejít k některému ze zahraničních centrálních depozitářů (například Slovensko), jestliže je přesvědčen, že mu poskytne lepší služby. Podstata sporu, vedeného u Vrchního soudu v Praze i sporu předmětného, je stejná, a to zda je cenová politika žalobce ve vztahu k žalovanému diskriminační, zda zneužívá svého dominantního postavení na trhu vůči žalovaným tím, že jim účtuje vyšší ceny za službu, vedení evidence cenných papírů, než by účtoval, kdyby svého postavení na trhu nezneužíval. Žalobce evidenci cenných papírů podle žalovaného účtuje 2x, a to že akcie eviduje a současně službu evidence cenných papírů účtuje akcionářům za to, že akcie emitentů přiřazuje ke konkrétním akcionářům. Odměnu za službu pro akcionáře žalobce stanovuje podle objemu aktiv pro akcie na účtu akcionáře. Objem je finanční vyjádření tržní nebo nominální hodnoty akcií. Pro výpočet poplatku je objem násoben koeficientem, který je různý pro kótované akcie (obchodované na burze) a nekótované (neobchodované na burze, jejíž cena není známa a mohou být i bezcenné) s rostoucím objemem se snižuje. Žalobce tedy zvýhodňuje vlastnictví kótovaných akcií proti nekótovaným. Nastavení rozdílných koeficientů pro kótované a nekótované akcie neodůvodněně znevýhodňuje držitele nekótovaných akcií (žalovaného), což konstatuje znalecký posudek [právnická osoba]. Ceník si žalobce stanovil sám, bez ohledu na zájmy části svých zákazníků, protože takový vyhovuje. Konstrukce poplatků podle znaleckého posudku [právnická osoba] je nedůvodná, neboť nejvíce zatěžuje tzv. středně velké účty. Městský soud v Praze posuzoval znalecké posudky dodané oběma stranami a odkázal i na znalecké posudky, užité v obdobných soudních sporech, rozpor mezi opačnými závěry znaleckých posudků Městský soud i Vrchní soud ignoruje. 3. Žalovaný se dále ve svém vyjádření domáhá zákona číslo 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, kdy fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se tento zákon vztahuje na rovné zacházení. Tvrdí, že pokud městský soud uvádí, že pro rozpoznání diskriminace zákazníka je rozhodující, jestli různé ceny pro různé zákazníky stanovuje žalobce na základě svévole zástupných či nelegitimních důvodů či jasných racionálně zdůvodněných pravidel, pak pokud jsou podle městského soudu pro odlišný přístup (tj. pro diskriminaci), dána jasná pravidla, nejde o diskriminaci, což je chybné. Rozsudek městského soudu dále je nepřezkoumatelný, stejně tak oba rozsudky, rozsudek městského i vrchního soudu. Jsou stejně nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Žalobce zneužívá svého výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch, určuje si ceny na trhu, aniž by přitom byl vystaven cenové soutěži. Do ceny služby zahrnuje neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk, a takové jednání je protizákonné. Žalovaný dále zmiňuje posouzení identické záležitosti, která je podstatou tohoto sporu, úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z roku 2002, kdy na straně poskytovatele služby nebyl žalobce nebo jeho předchůdce, středisko cenných papírů a vztah soutěžitele v monopolním postavení vůči spotřebiteli byl shodný a výhrady spočívají v tom, že náklady soutěží by měli nést všichni účastníci databázové evidence majitelů cenných papírů a soutěžitele. Zpoplatnění pouze části účtu je způsobena újma majitelům takto zpoplatněných účtů, kteří tak bez objektivně ospravedlnitelných důvodů na straně soutěžitele hradí náklady na provoz databázového systému. Podle žalovaného stanovení rozdílných cen pro rozdílné zákazníky, čemuž říkají Městský soud a Vrchní soud v Praze„ jasná a racionální zdůvodněná pravidla“ nazývá ústavní soud nefér jednáním a upřednostňováním zájmu soutěžitele, zneužitím dominantního postavení a závažným porušením zákona o ochraně hospodářské soutěže. 4. Předmětem nároku jsou žalobcem uplatněné faktury, ze kterých bylo zjištěno, že žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] ze dne 31.12.2016 na 1 830 Kč splatnou 13.2.2017, fakturu [číslo] ze dne 31.12.2017 na 1 825 Kč splatnou 12.2.2018, fakturu [číslo] ze dne 31.12.2018 na 1 771 Kč splatnou 12.2.2019 a fakturu [číslo] vystavenou 31.12.2019 splatnou 14.2.2020 na 1 460 Kč a fakturu [číslo] vystavenou 31.12.2020 splatnou 15.2.2021 na 1 464 Kč, součástí faktury jsou přílohy s vyčíslením dlužné částky. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce má soud za prokázáno, že je zapsán dnem 8.10.1996 u Městského soudu v Praze, s předmětem činnosti centrálního depozitáře ve smyslu § 100 odst. 1, 2 zákona číslo 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Z provozního řádu žalobce v článku 6 jsou upraveny podmínky placení poplatků a jejich splatnost, kdy podle bodu 3 poplatky placené majiteli nezařazených účtů jsou splatné do 30 dnů od vystavení faktury a budou vystavovány vždy ke konci roku. Podle článku 2 v případě prodlení s uhrazením poplatků je dlužník povinen zaplatit úrok z prodlení dle platných předpisů. Dle článku 10 odst. 1c majitel nezařazených účtů budou daňové doklady doručovány do emailové schránky nebo na adresu majitele oznámeno centrálnímu depozitáři. Dle ceníku centrálního depozitáře bod 3 odst. 3.7 je upraveno jakým způsobem se provádí výpočet poplatků. 6. K důkazu byl předložen znalecký posudek [číslo] ze dne 28.7.2017 podaný společností [právnická osoba], kde se měl znalec vyslovit k otázce ceny obvyklé za služby poskytované centrálním depozitářem cenných papírů, jaká byla výše ekonomických oprávněných nákladů, jaká je efektivita žalobce ohledně vynakládaných nákladů v porovnání s obdobnými soukromými subjekty, jakým způsobem byla stanovena cena za poskytované služby a jaké jsou další skutečnosti pro relevantní stanovení výše ceny za uvedenou službu žalovaným v předmětném období. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá: 1. investoři v České republice mohou držet zaknihované cenné papíry (ZCP) prostřednictvím společnosti [právnická osoba] a zahraničních a mezinárodních depozitářů. [ulice] legislativa podporuje přeshraniční fungování, což indikuje širokou definici relevantního trhu. Ostatní depozitáře tak vytvářejí cenový tlak na CDCP a omezují možnost libovolně stanovat cenu za službu, vedení ZCP na účtu. Cena CDCP za službu, vedení ZCP na účtu je dlouhodobě stabilní, u akcií se zásadně nezměnila, u dluhopisů došlo k přiblížení poplatků k akciím. Cena za službu vedení ZCP na nezařazených účtech je stejná jako cena pro majitele zařazených účtů. Cena účtovaná CDCP je srovnatelná s aktuálními cenami mezinárodních depozitářů Clearstream a Euroclear, i když tyto depozitáře realizují řádově vyšší objem služeb. Cenu účtovanou CDCP tak lze považovat o obvyklou cenu. 2. Relevantním trhem pro posouzení hospodářského postavení CDCP u služby vedení ZCP na účtu může globální trh. CDCP je na tomto globálním trhu velmi malým hráčem, nemůže tak dojít k nepřiměřenému majetkovému prospěchu vzhledem ke zneužití výhodného hospodářského postavení. Činnost vedení ZCP na nezařazených účtech je specifická, neboť generuje provozní ztrátu. Z podstaty tedy nezahrnuje nepřiměřený zisk. Výběr velmi nízkých poplatků není ekonomicky racionální, společnost od něho v posuzovaném období upustila. 3. CDCP dosahuje srovnatelné provozní marže jako ostatní evropské centrální depozitáře, lze proto dovodit, že je přiměřeně aktivní. 4. Rozdíly ve způsobu stanovení ceny za službu vedení ZCP na účtu pro jednotlivé druhy cenných papírů je na trhu centrálních depozitářů běžnou praxí, způsob stanovení ceny CDCP tak lze považovat za odůvodněný. Běžnou praxí je rovněž založit výpočet ceny na jmenovité hodnotě v případě dluhových cenných papírů nebo akcií, které nejsou veřejně obchodované. 5. Uspořádání, v němž mohou koneční investoři držet ZCP na účtu bez zprostředkování účastníkem centrálního de