252 C 7/2021-84 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit částku 58.863 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 21. 7. 2020 byl na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Toto odběrné místo v době před zjištěním neoprávněného odběru naposledy dle platné smlouvy užívala žalovaná. Žalobce škodu vyčíslil na částku 58.863 Kč, kterou žalovaná ani přes výzvu do dnešního dne neuhradila. 2. Žalovaná prostřednictvím opatrovníka žalobní nárok neuznala. Z žaloby žádným způsobem nevyplynulo, že by žalovaná měla být odpovědná za předmětný neoprávněný odběr elektřiny, když nebylo nijak prokázáno, že by žalované toto odběrné místo užívala. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl důkaz poštovním podacím archem na č. l. 3 spisu, fakturou na č. l. 4 spisu, protokolem o zjištění neoprávněného odběru na č. l. 7 spisu, podklady na č. l. 8 spisu, stanovením výše škody na č. l. 8 spisu, výpočtem nákladů na č. l. 9 spisu, požadavkem na vystavení faktury na č. l. 10 spisu, výpisem na č. l. 15 a č. l. 33 spisu, zprávou na č. l. 35 spisu, zprávou ČSSZ na č. l. 40 spisu, sjetinou na č. l. 58 spisu, fakturou z 12. 8. 2019, smlouvami na č. l. 71 a č. l. 73 spisu a výpisem ISZR. 3. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, pravdivosti i věrohodnosti a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Dne 21. 7. 2021 byl na odběrném místě v [obec], [ulice a číslo], místě spotřeby vedené na jméno žalované, zjištěn neoprávněný odběr elektřiny bez uzavřené smlouvy, jak vyplynulo z protokolu o zjištění neoprávněného odběru. Z toho samého protokolu vyplynulo rovněž to, že stav elektroměru ke dni zjištění neoprávněného odběru činil VT – 19.391 KW a NT 7.562 KW, když předtím ke dni 4. 7. 2019 činil stav VT – 12.835 KW a NT 4.984 KW. Za tento neoprávněný odběr za dobu od 4. 7. 2019 do 21. 7. 2020 žalobce žalované naúčtoval náhradu škody ve výši 58.863 Kč s DPH a se splatností dne 16. 9. 2020, když výpočet škody je zřejmý z podkladů na č. l. 8, stanovením výše škody na č. l. 8, výpočtem nákladů na č. l. 9 a faktury na č. l. 4 spisu. Z EANu ze smlouvy na č. l. 71, čísla elektroměru v protokolu o zjištění neoprávněného odběru a stejného čísla elektroměru a EANU ve faktuře ze dne 12. 8. 2019 vyplývá, že žalovaná měla pro předmětné odběrné místo s EAN [číslo] uzavřenou od 26. 10. 2018 smlouvu na odběr elektřiny se společností [právnická osoba] Od tohoto data měla na dané adrese rovněž zřízen trvalý pobyt dle zprávy ČSSZ a výpisu ISZR. Ze sjetiny na č. l. 58 spisu vyplývá, že v době od 28. 6. 2019 do 4. 7. 2019 měl být k odběrnému místu [číslo] přihlášen [jméno] [příjmení]. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek. 5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti. 6. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění,neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. 7. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral, ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob. 8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 32 Odo 1102/2006, ze dne 15. 10. 2007, důsledky neoprávněného odběru nese odběratel, aniž by bylo nutno zkoumat nejen jeho zavinění, ale i zjišťovat, kdo skutečně měřicí zařízení poškodil. 9. Po zhodnocení jednotlivých důkazních prostředků jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná jako odběratel na předmětném místě spotřeby v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb., v platném znění, se dopustila neoprávněného odběru elektřiny z distribuční soustavy spravované žalobcem, kdy odebírala elektřinu z distribuční soustavy bez uzavřené smlouvy. EAN ve faktuře ze dne 12. 8. 2019 a ve smlouvě na č. l. 71 spisu odpovídá, datum uzavření smlouvy na č. l. 71 spisu odpovídá datu zahájení trvalého pobytu na dané adrese. Žalovaná má na místě evidovánu i adresu u ČSSZ, která není jen formálním údajem jako trvalý pobyt, ale adresou, přes kterou skutečně s tímto úřadem komunikuje. Je tak poslední prokázanou odběratelkou a relevantní vztah dle § 28 energetického zákona a judikatury výše dovodit lze. [jméno] [příjmení] měl dne 4. 7. 2019 dle tvrzení žalobce pouze zpřístupnit elektroměr k odečtu a nebylo prokázáno, že by s ním či s kýmkoliv jiným byla uzavřena smlouva či že by dané místo on nebo jiná osoba užíval. Odpovědnost za neoprávněný odběr je v dané věci založená na objektivní odpovědnosti a nebylo tak třeba nad rámec zjištění, že žalovaná byla v odběrném místě posledním odběratelem a v době neoprávněného odběru dané odběrné místo užívala, zjišťovat zavinění žalované a skutečnost, zda se dopustila neoprávněného odběru reálně ona. 10. Nárok žalobce je dán v souladu s ust. § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb. a § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Za neoprávněný odběr žalobce pak žalované vyúčtoval částku včetně DPH v celkové výši 58.863 Kč, a to zcela v souladu s vyhláškou č. 458/2020 Sb. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti faktury za neoprávněný odběr dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobci tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) ve výši určené nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovanou zavázal výrokem I. k povinnosti zaplatit žalobci částku 58.863 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. za dobu od 17. 9. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají vedle zaplaceného soudního poplatku v částce 2.944 Kč v pěti režijních paušálech ve výši 300 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – sepsání žaloby, výzva k plnění, podání ve věci samé ze dne 21. 4. 2022, účast na jednání dne 12. 5. 2022 a 12. 7. 2022, celkem 4.444 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Jiná podání nepovažoval soud za podání ve věci samé, a tedy se nejedná o úkon, za který by žalobci náležela náhrada. 12. Výrokem III. byla ustanovenému opatrovníkovi přiznána odměna za řízení v souladu s § 140 odst. 2 o.s.ř. Ustanovený opatrovník učinil ve věci tyto úkony: přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 17. 2. 2022, ze dne 9. 5. 2022 a ze dne 11. 7. 2022 a účast na jednání dne 12. 5. 2022 a 12. 7. 2022, kdy se jedná o úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Výše odměny vypočtená z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT činí dle sazby stanovené dle § 7 AT částku 3.460 Kč. Nákladem ustanoveného zástupce je i režijní paušál stanovený dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby. Celková odměna ustanoveného opatrovníka tedy činí 22.560 Kč. 13. Náhrada nákladů řízení státu za ustanoveného opatrovníka se nepřiznává, jelikož zde není ten, kdo by je měl v souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř. hradit.