29 C 163/2021-64 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky 31 239,55 Kč. Uvedla, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 25. 8. 2004 smlouvu, jejíž součástí byla smlouva o zřízení a vedení běžného účtu v [právnická osoba], ve znění dodatku ze dne 2. 8. 2006, kdy žalobkyně a žalovaná jednaly jako podnikatelé při podnikatelské činnosti, jejíž nedílnou součástí si ujednaly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné k datu uzavření smlouvy (dále jen„ podmínky“), které byly ke smlouvě přiloženy nebo s nimi byla žalovaná seznámena, kterou se žalobkyně zavázala mimo jiné poskytnout žalované peněžní prostředky na účtu ve formě tzv. povoleného debetu do výše 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit úrok z tzv. povoleného debetu ve výši dle Oznámení žalobkyně o úrokových sazbách (dále jen„ oznámení“), popř. úrok z tzv. nepovoleného debetu dle oznámení a ceny za služby dle Sazebníku žalobkyně (dále jen„ sazebníku“). Strany si dále ujednaly ve smlouvě, že žalobkyně je oprávněna vypovědět smlouvu a žalovaná je pak povinna zaplatit tzv. nepovolený debet. Žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalované a tato je čerpala. Žalovaná však přečerpala peněžní prostředky na účtu do tzv. nepovoleného debetu ve výši 31 239,55 Kč. Žalobkyně vypověděla smlouvu písemně výpovědí ze dne 22. 10. 2019, která byla doručena žalované. Výpověď se stala účinnou dne 30. 11. 2019. Žalovaná však tzv. nepovolený debet nevrátila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Ze smlouvy ze dne 25. 8. 2004, dodatku ze dne 2. 8. 2006 podmínek účinných od 1. 5. 2001, podmínek účinných od 5. 12. 2017, oznámení, sazebníku, oznámení, výpisu denního při pohybu, oznámení o zrušení účtu ze dne 2. 1. 2020, výpovědi ze dne 22. 10. 2019, e-mailu, dodejky, listiny označené„ BÚ UZAVŘÍT ÚČET“ soud měl za zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 25. 8. 2004 písemně smlouvu a následně dne 2. 8. 2006 písemně její dodatek, když žalobkyně a žalovaná jednaly jako podnikatelé při podnikatelské činnosti, jejíž nedílnou součástí si ujednaly podmínky, které byly ke smlouvě přiloženy nebo s nimi byla žalovaná seznámena, kterou se žalobkyně zavázala mimo jiné poskytnout žalované na její požádání v její prospěch peněžní prostředky ve formě tzv. povoleného debetu, tj. přečerpání peněžních prostředků na účtu do částky 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala zaplatit úrok z tzv. povoleného debetu ve výši dle oznámení, popř. úrok z tzv. nepovoleného debetu ve výši dle oznámení a ceny za služby dle sazebníku. Strany si dále ujednaly ve smlouvě, že k datu účinnosti opatření je žalovaná povinna vyrovnat debetní zůstatek do výše nově stanoveného limitu, popř. vyrovnat debetní zůstatek celý. Pokud ke dni účinnosti opatření je debetní zůstatek na účtu vyšší než nově stanovený limit, považuje se celý debetní zůstatek na účtu za nepovolený debet. Žalobkyně je oprávněna uplatnit opatření s okamžitou účinností, pokud žalovaná neplní podmínky čerpání tzv. povoleného debetu. Žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalované na účtu na její požádání v její prospěch do debetu a tato je čerpala. Žalovaná však přečerpala peněžní prostředky na účtu do tzv. nepovoleného debetu ve výši 31 239,55 Kč. Žalobkyně vypověděla smlouvu písemně výpovědí ze dne 22. 10. 2019, která byla doručena žalované. Toto opatření se tak stalo účinným dne 30. 11. 2019. Žalovaná však tzv. nepovolený debet nevrátila. Dle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kdy žalobkyně i žalovaná jednaly jako podnikatelé, jejíž nedílnou součástí si ujednaly podmínky, které byly ke smlouvě přiloženy nebo s nimi byla žalovaná seznámena, kterou se žalobkyně zavázala žalované v její prospěch poskytnout peněžní prostředky na účtu formou tzv. povoleného debetu, tj. přečerpání peněžních prostředků na účtu do určité částky, a žalovaná se zavázala zaplatit úrok z tzv. povoleného debetu, popř. úrok z tzv. nepovoleného debetu a ceny za služby (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 497 obch. zák.). Strany si dále ujednaly ve smlouvě, že k datu účinnosti opatření je žalovaná povinna vyrovnat debetní zůstatek do výše nově stanoveného limitu, popř. vyrovnat debetní zůstatek celý. Pokud ke dni účinnosti opatření je debetní zůstatek na účtu vyšší než nově stanovený limit, považuje se celý debetní zůstatek na účtu za tzv. nepovolený debet. Žalobkyně je oprávněna uplatnit opatření s okamžitou účinností, pokud žalovaná neplní podmínky čerpání tzv. povoleného debetu. Žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalované na účtu v její prospěch do debetu a tato je čerpala řádně a včas. Žalovaná však přečerpala peněžní prostředky na účtu do tzv. nepovoleného debetu 31 239,55 Kč. Žalobkyně vypověděla smlouvu písemně výpovědí, která byla doručena žalované, s účinky ke dni 30. 11. 2019. Žalovaná však tzv. nepovolený debet nevrátila. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 239,55 Kč (výrok I.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva vůči žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 250 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč, kdy podání žalobkyně ze dne 5. 10. 2021 nepovažuje soud za účelné uplatňování práva, když tvrzení v něm uvedená jsou rozhodná a měla a mohla tak být již v žalobě, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 428 Kč (výrok II.).