31 C 297/2021-32 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou soudu dne 20. 11. 202 domáhal po žalované (po částečném zpětvzetí žaloby) zaplacení částky 6 806 Kč s úroky z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem (provozovatelem) motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Na základě ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je žalobce příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se shora uvedeným zákonem. Žalovaná co by vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], zapsaná v registru vozidel, neměla od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo bylo nepojištěno 123 dní. Výše příspěvku činila 8 295 Kč, žalovaná po podání žaloby dne 13. 12. 2021 žalobci uhradila 1 489 Kč. K námitce odcizení vozidla, kterou žalovaná namítala, uvedl, že žalovaná dne 6. 5. 2021 oznámila Policii České republiky odcizení předmětného vozidla, ke kterému mělo dojít v období od 29. 6. 2019 do 30. 8. 2019, a v této souvislosti poukázal na ustanovené § 12 odst. 1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a dodal, že žalovaná měla požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností o vyřazení vozidla z provozu bez zbytečného odkladu poté, co se o odcizení silničního vozidla dozvěděla, a k žádosti přiložit policejní protokol. Nadto žalovaná oznámila odcizení předmětného vozidla dne 6. 5. 2021, tedy téměř 2 roky poté, co dle jejího tvrzení mělo k odcizení vozidla dojít. Neprokázala, že vozidlo bylo v předmětném období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 skutečně odcizené a ani nebyl naplněn předpoklad zákonné domněnky podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná namítala, že předmětné vozidlo v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 vozidlo neužívala, protože jí bylo v létě 2019 odcizeno. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Žalovaná, která je vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 nesplnila zákonnou povinnost sjednat povinné ručení k předmětnému vozidlu. Z výzvy k zaplacení z 31. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobce vyzvána k zaplacení příspěvku za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020, jehož základ činil 7 995 Kč a. Jelikož žalovaná příspěvek ve stanovené lhůtě 30 dnů nezaplatila, byla ze strany žalobce opětovně výzvou ze dne 8. 4. 2021 upozorněna na dlužnou částku, kdy k této částce byly žalované vyčísleny navíc náklady na uplatnění ve výši 300 Kč i úroky. Žalovaná byla celkem po třetí upomínána o zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2021, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Usnesením Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, Obvodního oddělení policie Brno Výstaviště č. j. KRPB-80740-15/TČ-2021-060218 ze dne 25. 6. 2021 byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v době od 29. 6. 2019 do 30. 8. 2019 si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, jednalo se o předmětné vozidlo žalované. Z odůvodnění tohoto usnesení bylo mimo jiné zjištěno, že žalovaná krádež oznámila dne 6. 5. 2021. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká, odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla. V řešené věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaná, jakožto vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód] v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 nesplnila zákonnou povinnost uzavřít k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná je proto ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 7 995 Kč a nákladů uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Po podání žaloby žalovaná dne 13. 12. 2021 uhradila žalobci částku 1 489 Kč, proto jí soud uložil povinnost, aby žalobci zaplatila celkovou částku 6 806 Kč. Jelikož se žalovaná dostala s úhradou dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Námitka žalované o odcizení předmětného vozidla neměla na výsledek řízení žádný vliv, protože v souladu s § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká, odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla. Žalovaná oznámila odcizení vozidla až dne 6. 5. 2021, proto se na předmětné vozidlo hledí jako na odcizené až od 6. 5. 2021. Soud uzavírá, že v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 bylo vozidlo v registru vozidel vedeno jako provozované žalovanou, proto je žalovaná povinna příspěvek uhradit. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 8 295 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 1 úkonu právní služby po 1 500 Kč (tarifní hodnota 8 295 Kč, účast u jednání dne 22. 6. 2022) dle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; v) 1 režijním paušálem po 300 Kč k tomuto úkonu dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; vi) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 567 Kč; celkem tedy 3 667 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.