32 C 52/2019-78 — Městský soud v Brně

1. Žalobci se žalobou, doručenou soudu dne 27. 9. 2019, domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit každému z žalobců částku ve výši 400 EUR se zákonným úrokem z prodlení a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnili tím, že se účastnili letu pořádaného žalovaným z [obec] do [anonymizováno] dne 12. 6. 2019. Let byl téměř o pět hodin opožděn. Za tyto skutečnosti žalobcům přísluší náhrada škody ve výši 3 x 400 EUR. Žalobci uplatnili svůj nárok předžalobní výzvou, na kterou však žalovaný nereagoval. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 2. Cizí prvek je v řešené věci dán tím, že žalovaný je obchodní korporace se sídlem v [země]. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 3 odst. 1, bod a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. S ohledem na skutečnost, že se jedná o přímý nárok z Nařízení, aplikoval soud na řešenou věc právo EU. 3. Z informací o a předložených palubních lístků vyplývá, že žalobkyně měly objednaný let z [obec] do [anonymizováno] na den 12. 6. 2019 [anonymizováno] [číslo], který měl odlétat v 13:40 a na místě být 19:20. Z potvrzení o zpoždění vyplynulo, že skutečný čas odletu byl 12. 6. 2019 ve 18:35. Z informace o letu vyplývá, že let měl provést žalovaný a že letadlo přistálo v [anonymizováno] dne 13. 6. 2019 v 0:40. Mezi [anonymizováno] a [příjmení] je letová vzdálenost 2 850 km. Žalobci vyzývali žalovaného k zaplacení náhrady škody, avšak neúspěšně. 4. Podle čl. 2 písm. b) Nařízení se pro účely tohoto nařízení„ provozujícím leteckým dopravcem" rozumí letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. 5. Podle čl. 2 písm. g) nařízení se pro účely tohoto nařízení "rezervací" rozumí skutečnost, že cestující má letenku nebo jiný důkaz, který udává, že rezervace byla leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy přijata a evidována. 6. Podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení ve spojení s judikaturou Soudního dvora C -402/07 a C -432/07 v případě zpoždění letu při letové vzdálenosti mezi 1 500 Km až 3 500 Km delším jak 3 hodiny mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. 7. Podle čl. 7 odst. 1, písm. b) Nařízení odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 400 EUR u všech letů o délce mezi 1 500 kilometrů až 3 500 kilometrů. 8. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci byli držiteli platného dokladu opravňujícího k přepravě podnikem zabývajícím se leteckou dopravou na let motorovým letadlem s pevnými křídly (je obecně známou skutečností, že jiné stroje se k obdobným letům neužívají) z letiště umístěného na území členského státu ([obec]) na letiště vzdálené od 1 500 km do 3 500 km ([anonymizováno]), přičemž let [anonymizováno] [číslo] žalovaného jakožto provozujícího leteckého dopravce, plánovaný na 16. 6. 2019 z [obec] do [anonymizováno] měl zpoždění delší než tři hodiny. S ohledem na čl. 2 písm. b) a g) Nařízení jsou právě žalobci přímo oprávněny z nároku dle Nařízení nehledě na skutečnost, že objednání letu pro ně bylo zprostředkováno třetí osobou. Žalovaný neprokázal existenci vyvinujících důvodů z povinnosti hradit kompenzaci. Žalobkyním tedy vznikl nárok na náhradu podle citovaného čl. 7 Nařízení ve výši 400 EUR každé. Žalovaný však přes výzvu nezaplatil ničeho, žalobci tak vznikl nárok na úrok z prodlení nejpozději ode dne splatnosti uvedené ve výzvě žalovanému. 9. Soud proto žalovaného zavázal výrokem I., II. a III. k povinnosti zaplatit každému z žalobců částku 400 EUR s úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byly tři samostatné částky ve výši 400 EUR (ke dni rozhodnutí činí kurs EUR 24, 625 Kč, 400 EUR tak činí 9 850 Kč), není proti rozsudku odvolání přípustné, neboť ani jeden z nároků nepřevyšuje 10 000 Kč ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. 10. Co se týče výroku IV. o náhradě nákladů řízení, ten je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož mají procesně zcela úspěšní žalobci právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který v řízení úspěch neměl. Náklady procesně úspěšných žalobců sestávají vedle soudního poplatku ve výši 3 000 Kč v nákladech právního zastoupení. Žalobci vynaložili náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), z dvanácti úkonů právní služby (3 x příprava a převzetí zastoupení, 3 x výzva k plnění, 6 x písemné podání ve věci) po 1 500 Kč (ke dni rozhodnutí, činil kurs EUR 24, 625 Kč, 400 EUR tak činí 9 850 Kč). Dle ust. § 12 odst. 4 AT jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Dále náklady představují dvanáct režijních paušálů po 300 Kč a DPH ve výši 21% ze všech uvedených částek vyjma soudních poplatků, v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem se jedná o částku 24 780 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit přímo k rukám právního zástupce žalobců. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů. 11. Vzhledem k tomu, že bylo právem účastníka jednat v jeho mateřském jazyce, státu náhrada nákladů vynaložených na tlumočné nenáleží.