33 C 261/2021-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 4 179 Kč s příslušenstvím z titulu dohody o narovnání ze dne 27. 8. 2020, dle které se žalovaný zavázal uhradit žalobci výše uvedenou částku ve stanovených splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož se doposud neuhrazená částka stala splatnou. Žalovaný provedl pouze tři splátky po 200 Kč, do prodlení se dostal s úhradou splátky splatné dne 21. 11. 2020. Přes výzvu žalobce žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne 27. 8. 2020 dohodu o narovnání, dle které se žalovaný zavázal uhradit žalobci částku 4 779 Kč a to v měsíčních splátkách po 200 Kč v období od 21. 8. 2020 do 21. 7. 2022, když poslední splátka měla být uhrazena ve výši 179 Kč. Současně bylo ujednáno, že v případě prodlení, byť jen s jedinou splátkou, stává se celá dosud neuhrazená část dluhu okamžitě splatná. Žalovaný současně v dohodě o narovnání uznal výše specifikovaný dluh co do důvodu i výše. Dluh vznikl z důvodu nehrazení sjednaných poplatků za poskytované služby, případně za nevrácení zařízení na základě smlouvy uzavřené mezi předchůdcem žalobce, [právnická osoba] S.a.r.l. a žalovaným, kdy předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 4. 2021 a poštovního podacího archu ze dne 7. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 5. Dle ustanovení § 1903 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsaného do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr vzájemným plněním stran. 6. Aplikací výše citované zákonné úpravy na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o narovnání dne 27. 8. 2020, kdy mezi smluvními stranami bylo původně sporné, v jaké výši dluh dlužníka vůči původnímu věřiteli vznikl, pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobce. Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o narovnání, kdy v bodě II. sjednali nové nesporné závazky, souhlasně prohlásili a činili nesporným, že žalobce jako věřitel, má za žalovaným jako dlužníkem pohledávku ve výši 4 779 Kč. Žalovaný se zavázal tuto pohledávku uhradit v splátkách po 200 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil toliko tři splátky, následně se splátkou splatnou dne 21. 11. 2020 se dostal do prodlení, což mělo za následek splatnost celého dluhu. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení částky 4 179 Kč s příslušenstvím, jak shora ve výroku I. uvedeno. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále z odměny za právní zastoupení a to za tři úkony právní pomoci po 1 000 Kč, 3x režijního paušálu po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %.