33 C 28/2022-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 15. 11. 2021 domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 1 920 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení dlužné částky za odtah vozidla. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že dne 16. 7. 2021 bylo v [obec], na ulici [ulice] odtaženo osobní motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], neboť tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Žalovaný byl v době odtahu vozidla provozovatelem tohoto vozidla. Částka sestává z úhrady za odtah ve výši 1 487,60 Kč + DPH, a dále ceny za uložení vozidla ve výši 99,17 Kč + DPH. Žalovaný přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] ze dne 16. 7. 2021 soud vzal za prokázané, že téhož dne bylo na základě rozhodnutí strážníka městské policie na místě, ulice [ulice a číslo] v [obec] v 8:55 hodin, odtaženo motorové vozidlo [značka automobilu], barva bílá, [registrační značka]. Jako provozovatelem dle OTP byl uveden žalovaný. Poplatek za odtah vozidla činí částku 1 487,60 Kč, skladování vozidla za jeden den 99,17 Kč + DPH v celkové výši 333,22 Kč, tj. úhrnem 1 920 Kč. Žalovaný převzal proti podpisu vozidlo dne 16. 7. 2021 v 10:03 hodin. Z karty vozidla [registrační značka] vzal soud za prokázané, že s platností od 15. 5. 2020 byl veden jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, žalovaný. Z pověření ze dne 19. 2. 2001 č. j. KP/223 a mandátní smlouvy [číslo] ze dne 10. 3. 2000 v úplném znění soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], jako mandantář žalobce, je oprávněna k zajištění správních činností při výkonu vlastnických práv žalobce k místním komunikacím na územní [územní celek]. Z výpisu z usnesení schůze Rady [územní celek] č. R6/085 ze dne 14. 11. 2012 soud zjistil, že výše poplatku za odtah vozidla činí částku 1 800 Kč včetně DPH a cena za skladování odtaženého vozidla (parkovné za každý započatý den) činí 120 Kč včetně DPH. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 8. 2021 a doručenky na jméno žalovaného soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, žalovaný proti podpisu převzal výzvu k úhradě dlužné částky dne 16. 8. 2021. 5. Dle ustanovení § 45 odst. 1 a 4 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů platí, že kdo způsobí překážku provozu na pozemních komunikacích, musí tuto neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklady vlastník pozemní komunikace; je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklady jeho provozovatele. 6. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaný jako provozovatel osobního motorového vozidla způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, aniž by tuto neprodleně odstranil. Ve smyslu § 45 zákona o silničním provozu, tak byl žalovaný povinen uhradit žalobci částku za odtažení tohoto vozidla ve výši stanovené v usnesení schůze Rady [územní celek] č. R6/085 ze dne 14. 11. 2012 a to konkrétně v částce 1 800 Kč a 120 Kč, tj. úhrnem 1 920 Kč. Žalovaný byl vyzván v protokole o odtažení motorového vozidla při převzetí vozidla k úhradě výše uvedené částky. Žalovaný tak neučinil, se svým plněním se dostal do prodlení, proto žalobci náleží právo na úhradu úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále 2x režijní paušál po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. § 2 odst. 3, tj. celkem 1 000 Kč O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu tak, že žalobci nepřiznal odměnu za zastupování advokátem. Soud své rozhodnutí opíral o nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 376/12. U žalobce lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Náklady právního zastoupení tak nelze považovat za účelně vynaložené.