34 C 19/2022-49 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 4. 2021, doplněnou o podání ze dne 9. 6. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 17.149,83 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi účastníky byla dne 31. 10. 2006 uzavřena smlouva o úvěru k [anonymizováno] kreditní kartě. Žalobce se zavázal pro žalovaného zřídit a vést kartový účet č. [bankovní účet] a poskytnout žalovanému úvěr ke kartovému účtu ve výši 15 000 Kč. Pro čerpání úvěru byla stanovena úroková sazba 19,2 % ročně, která byla s účinností od 1. 4. 2011 zvýšena na 19,9 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč. Současně se žalovaný zavázal hradit poplatky a případné sankce dle obchodních podmínek a sazebníku žalobce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobce proto úvěr ke dni 15. 6. 2020 zesplatnil. Ke dni 22. 4. 2021 činila dlužná jistina 17.149,83 Kč, kapitalizovaný úrok 3.465,61 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1.202,70 Kč. Jelikož žalovaný ani přes výzvu ze strany žalobce dlužnou částku včetně příslušenství neuhradil, domáhá se jejího zaplacení podanou žalobou. 2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 4. Z žádosti o kreditní kartu ze dne 31. 1.0 2006 a oznámení o poskytnutí úvěru ze dne 31. 10. 2006 soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno]. Žalobce se zavázal pro žalovaného zřídit a vést účet č. [bankovní účet], vydat žalovanému kreditní kartu a ke kartovému účtu poskytnout žalovanému úvěr do výše limitu 15 000 Kč, jehož čerpání bylo možné od 31. 10. 2006. Žalovaný se zavázal hradit úvěr a poskytnuté služby pravidelnými měsíčními splátkami splatnými vždy k 15. dni daného kalendářního měsíce ve výši dle obchodních podmínek žalobce, tj. ve výši minimálně 5 % měsíčně z vyčerpané částky, nejméně však 500 Kč. Pro čerpání úvěru byla stanovena úroková sazba 19,2 % ročně, která mohla být ze strany žalobce zvýšena. 5. Z potvrzení o převzetí karty soud zjistil, že žalovaný proti svém podpisu dne 2. 12. 2008 převzal kartu k účtu č. [bankovní účet]. 6. Z výpisu z účtu za období od 1. 2. 2011 do 28. 2. 2011 soud zjistil, že žalobce zvýšil úrokovou sazbu pro čerpání úvěru na 19,9 % ročně. 7. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu na úvěru a upozornil jej na možnost zesplatnění úvěru v případě prodlení s úhradou. 8. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 6. 2020 včetně dodejky soud zjistil, že s ohledem na prodlení žalovaného žalobce ke dni 15. 6. 2020 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky v celkové výši 17 802,63 Kč. 9. Z historického výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že v období od poskytnutí úvěru, tj. od 31. 10. 2016 do zesplatnění úvěru hradil žalovaný úvěr nepravidelně. Ke dni zesplatnění činil dluh na čerpané jistině úvěru 17 149,83 Kč. 10. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. Výzva byla dle poštovního podacího archu odeslána dne 1. 4. 2021. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Soud v projednávané věci podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a dále také zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 13. Podle § 2 odst. 1 písm. a) první věty zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozum spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. 14. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit zaplatit úroky. 15. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 16. Podle § 365 obchodního zákoníku v rozhodném znění dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku v rozhodném znění je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 18. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení a též vzhledem k obsahu smluvních podmínek žalobce, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 19. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o úvěru dle § 497 obchodního zákoníku, porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně (v plné výši) a včas neuhradil svůj peněžitý závazek, ačkoliv žalobce svou smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému bezezbytku splnil. Soud mu tedy uložil povinnost, aby žalobci zaplatil dluh ve výši 17 1479,83 Kč spolu s úrokem 19,9 % ročně z částky 17.149,83 Kč kapitalizovaným za dobu od zesplatnění úvěru do dne podání žaloby, tj. od 15. 6. 2020 do 22. 4. 2021, ve výši 3.465,61 Kč a dále s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 17.149, Kč od 23. 4. 2021 do zaplacení. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. 20. Protože žalovaný svůj peněžitý závazek řádně a včas neuhradil, dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci vznikl nárok na zaplacení s úroku z prodlení 10 % ročně z částky 17.149,83 Kč kapitalizovaným za dobu od zesplatnění úvěru do dne podání žaloby, tj. od 15. 6. 2020 do 22. 4. 2021, ve výši 1.202,70 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17.149, Kč od 23. 4. 2021 do zaplacení, kdy výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud postupoval podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ a.t.“) ve spojení s § 11 odst. 1 a.t. a § 14b odst. 1 a 5 a.t., když dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny předpoklady pro aplikaci tohoto ustanovení. Předmětem řízení, v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů, je peněžité plnění, jehož výše nepřesahuje 50 000 Kč, a soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce se peněžitého plnění v souvislosti s neuhrazenými platbami ze smluv o úvěru domáhá u zdejšího soudu opakovaně, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru. Náklady řízení sestávají z těchto částek: - 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, - 900 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za úkon, - 300 Kč za hotové výdaje advokáta za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), - 252 Kč odpovídající 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH. 22. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.