34 C 89/2022-20 — Městský soud v Brně

Návrhem podaným dne 3.5.2022 na Městský soud v Brně se [celé jméno manželky] domáhala rozvodu manželství. Návrh odůvodnila následujícím způsobem: manželství bylo uzavřeno dne [datum] v obci [příjmení] [příjmení], [země]; za trvání manželství se manželce narodila dne [datum] nezletilá [jméno] [příjmení], otcovství manžela k ní bylo však pravomocně popřeno rozhodnutím zdejšího soudu, manželka žije s biologickým otcem dítěte od ledna 2019. Manžel se totiž v roce 2014 odstěhoval zpět do Egypta, od té doby spolu účastníci nevedou společnou domácnost, volný čas spolu netráví, intimně se nestýkají, přičemž obnova manželského soužití je vyloučena. Manželství účastníků tak nadále zůstává pouze formálním svazkem neplnícím svoji zákonem předvídanou společenskou funkci. Jelikož je manžel neznámého pobytu, jak vyplynulo z věcí vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 82 Nc 2602/2019 a 82 Nc 607/2019, ustanovil soud manželovi opatrovníka dle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu. Opatrovník uvedl, že z uvedených řízení týkajících se nezletilého dítěte manželky je zřejmé, že manželství účastníků je opravdu pouze formálním svazkem, návrh na rozvod manželství je tak důvodný. Cizí prvek je v řešené věci dán tím, že manželka je státní občan Slovenska, avšak s obvyklým pobytem v České republice, manžel je pak státní občan Egypta. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 3 odst. 1 písm. a) bod 2 nařízení Rady ES č. 2201/2003, neboť manželé měli své poslední společné bydliště na území České republiky, kde se manželka dosud zdržuje. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. pak soud na řešenou věc aplikoval české hmotné právo, když každý z manželů má jiné než české státní občanství. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v obci [příjmení] [příjmení], [země], jak plyne z oddacího listu. Jak plyne z výpovědi manželky, účastníci spolu nežijí, tedy nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají minimálně od roku 2017, kdy manžel opustil společnou domácnost a odcestoval zpět do Egypta. Otcovství manžela k nezletilé [jméno] [příjmení], která se manželce narodila dne 26.6.2019, bylo pravomocně popřeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. 82 Nc 607/2019-62. Příčinou rozvratu manželství je zjevná odlišnost povah a zájmů manželů. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Po provedeném dokazování a podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nevratně rozvráceno, že již nelze očekávat obnovení manželského soužití, pokud každý z manželů žijí v jiné zemi minimálně od roku 2017 a nejsou v žádném kontaktu, manželka má dítě s jiným mužem, s nímž žije ve společné domácnosti. Jelikož otcovství manžela k nezletilé [jméno] bylo pravomocně popřeno, nebylo nutno se zabývat podmínkou dle § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Jelikož nebyla zjištěna ani existence překážek podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku, soud manželství zcela v souladu s § 755 odst. 1 rozvedl (výrok I.). Příčinou rozvratu je zjevná odlišnost povah a zájmů manželů. Zde lze poznamenat, že zjištění vlastní příčiny rozvratu manželství není podmínkou rozvodu manželství, je-li kvalifikovaný rozvrat mezi účastníky nesporný. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., současně nebyly soudem shledány okolnosti případu, které by odůvodňovaly případně přiznání i náhrady těchto nákladů nebo jejich části. Odměna ustanoveného opatrovníka manžela (výrok III.) ve smyslu § 140 odst. 2 občanského soudního řádu činí 3 600 Kč a je představována: - dvěma úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení a účast na jednom jednání soudu) - paušální částkou náhrad hotových výdajů 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jelikož bylo návrhu manželky vyhověno, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 občanského soudního řádu (výrok IV.).