36 C 171/2021-72 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 7. 2021 zaplacení částky 19.968,97 Kč s přísl., tak jak uvedeno ve výroku ad. I. tohoto rozsudku, jako nároků ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě uzavřené dne 23. 7. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o uzavření úvěru ke kreditní kartě ze dne 23. 7. 2007, smlouvy o prodeji části podniku uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 5. 1. 2016, žádosti žalovaného o [anonymizováno] kreditní kartu ze dne 12. 7. 2007 včetně akceptace věřitele ze dne 23. 7. 2007, obchodních podmínek [anonymizováno] kreditních karet platných a účinných ke dni 28. 10. 2006, ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, obecných obchodních podmínek [anonymizováno] (dále jen VOP), Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby [anonymizováno] / dále jen Ceník/ souhrnného výpisu z účtu kreditní karty, přípisu o okamžité splatnosti kreditní karty včetně dokladu o odeslání na poště, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně včetně dokladu o odeslání na poště soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného ze dne 12. 7. 2007 o poskytnutí kreditní karty, kterou [právnická osoba] ackeptoval dne 23. 7. 2007 byl žalovanému otevřen úvěrový účet a poskytnuta [anonymizována dvě slova] kreditní karta, čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru na kreditní kartě. Nedílnou součástí smlouvy byly VOP a sazebník poplatků. Žalovanému byl poskytnut na kreditní kartě úvěr ve výši 20.000 Kč, banka byla oprávněna poskytnutý limit kdykoliv zvýšit až do výše 600.000 Kč. Výši poskytnutého úvěrového limitu oznámila banka žalovanému včetně výše dostupného limitu a čerpané částky úvěru vždy v měsíčním výpisu z účtu. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěrový rámec splácet měsíční povinnou minimální splátkou uvedenou na výpisu z kartového účtu stanovenou výpočtem - minimální splátka = 3,2 % z aktuálního zůstatku + splátky programu splátek + úroky za poslední období + částka, o kterou je v den vystavení výpisu z kartového překročen kreditní limit + všechny nesplacené minimální splátky z předchozích výpisů z kartového účtu + všechny typy poplatků + smluvních pokut nebo 200 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, maximálně však aktuální zůstatek. Žalovaný uhradil poslední splátku ve výši 5.000 Kč dne 28. 1. 2020, od února 2020 do června neplatil ničeho a banka přistoupila dne 23. 6. 2020 k zesplatnění, když prohlásila dluh ze smlouvy za splatný v celé výši. Žalovaný dluží na jistině částku 19.873,97 Kč, dlužné poplatky ve výši 95 Kč a kapitalizované úroky úvěru ve výši 23,99 % ročně z jistiny 19.873,97 Kč ve výši 1.934,03 Kč Smlouvou o prodeji části podniku [anonymizována dvě slova] ze dne 5. 1. 2016 převedla vlastnická práva retailového bankovnictví na [anonymizováno], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 [anonymizováno] postoupila tuto pohledávku na žalobkyni. Přípisem ze dne 8. 12. 2020 [anonymizováno] vyrozuměla žalovaného, a to z dvou adres ([obec a číslo], [ulice a číslo] v [obec]) o postoupení této pohledávky. Žalovaný nezaplatil ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně ze dne 10. 3. 2021, kterou stejně jako oznámení o postoupení pohledávky zaslal poštou na obě výše uvedené adresy. 5. Podle závěrečných a přechodných ustanovení Občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen [příjmení]), a to § 3028 posoudil soud právní vztah účastníků podle zákonných ustanovení účinných do 31. 12. 2013, tedy dle Obchodního zákoníku (dále jen Obch. zák.) a zákona o spotřebitelském úvěru - zák. č. 321/2001 Sb. (dále jen ZSÚ). 6. Podle § 497 Obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citované ustanovení Obch. zák. dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru ke kreditní kartě, přičemž žalovaný ve své žádosti uvedl, že má měsíční příjem ve výši 15.000 Kč, měl rodinné zázemí a nevyživoval žádné další osoby. Povinnostt řádně prověřovat úvěruschopnost dlužníka, jako spotřebitele dle tohoto ZSÚ nebyla. Součástí této smlouvy byly VOP a Ceník [anonymizováno] Poslední splátku žalovaný zaplatil dne 28. 1. 2020 ve výši 5.000 Kč, [anonymizováno] jako právní nástupce [právnická osoba] (dle smlouvy o prodeji části podniku ze dne 5. 1. 2016) dopisem ze dne 25. 6. 2020 prohlásila úvěr za splatný v celé výši a žalovaného vyzvala k okamžité splatnosti kreditní karty v celkové výši 21.903 Kč s okamžitou splatností ke dni 23. 6. 2020. Žalovaný tuto částku nezaplatil. Dluh žalovaného představuje dlužnou jistinu ve výši 19.873,67 Kč, dlužné poplatky ve výši 95 Kč - 5x poplatek á 19 Kč za posledních 5 měsíců - II - VI/2020 dle bodu 5.2. Ceníku. 8. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1.934,03 Kč se vztahuje ke zúčtovacímu období 20. 1. - 20. 2. 2020 do zesplatnění - do 23. 6. 2020, kdy ke dni 19. 6. 2020 činil 387,32 Kč, ke dni 20. 5. 2020 - 387,32 Kč, ke dni 20. 4. 2020 - 400,23 Kč, ke dni 20. 3. 2020 - 409,68 Kč, ke dni 20. 2. 2020 - 349,48 Kč. 9. Povinnost žalovaného zaplatit smluvní úrok ve výši 23,99 % z částky 19.873,97 Kč, jako dlužnou jistinu vyplývá z uzavřené smlouvy o kreditním úvěru a povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % dlužné jistiny žalovaného vyplývá z ust. § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., přičemž žalovaný je v prodlení od 13. 11. 2020. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zcela úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8.986 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 1.000 Kč, odměny za 1 úkon právního zastoupení advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) - 1.900 Kč, za 3 úkony (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), tj. 5.700 Kč, dále 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci - 900 Kč, v součtu 6.600 Kč, dále 21 % DPH z této částky - 1.386 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Za písemná podání ze dne 17. 9. 2021 a 14. 10. 2021 soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť tyto 2 úkony právní zástupce žalobkyně učinil až na základě předchozí výzvy soudu, kdy doplňoval skutková tvrzení, která měla být obsažena již v žalobě, jedná se tedy o účelně vynaložené náklady řízení za tyto 2 úkony.