42 C 141/2022-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 12. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12.746,77 Kč s příslušenstvím, z titulu neoprávněného odběru plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], v období od [datum] do [datum], který byl žalovanému vyúčtován fakturou [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaný přes výzvy žalobce na svůj dluh ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný ani žalobce se k věci na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla ze strany obchodníka s plynem podána žádost o ukončení dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a to z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení distribuce ke dni [datum]. Jak vyplývá z protokolů o neúspěšné demontáži, pokusil se žalobce ve dnech [datum] a [datum] o demontáž měřícího zařízení v odběrném místě, avšak bez úspěchu. V souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., zanikla ke dni [datum] smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo. Ode dne [datum] byl v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], plyn odebírán neoprávněně (žalovaný neměl uzavřenou žádnou smlouvu o dodávkách plynu pro dané odběrné místo). O neoprávněném odběru plynu byl žalovaný informován oznámením ze dne [datum]. Z ukončovací faktury [číslo] se podává, že ke dni [datum] byl stav měřidla v odběrném místě 957 m3, ke dni [datum] pak stav měřidla dosahoval [číslo] m3. Žalovaný tak neoprávněným odběrem plynu v celkové výši 679,38 m3 za období od [datum] do [datum] způsobil žalobci, který byl distributorem plynu, škodu ve výši 12.746,77 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě této škody fakturou [číslo] ze dne [datum], s datem splatnosti [datum]. Přes zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum], podané na poště téhož dne, žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 7 téhož zákonného ustanovení, při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. 6. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že smluvní vztah mezi odběratelem a obchodníkem s plynem ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon”) zanikl v souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., ke dni [datum]. Bylo tak rovněž prokázáno, že v období od [datum] do [datum] žalovaný odebíral plyn neoprávněně (neměl uzavřenou žádnou smlouvu o dodávkách plynu pro dané odběrné místo) a způsobil žalobci, který je distributorem plynu ve smyslu energetického zákona, škodu v celkové výši 12.746,77 Kč, dle vystavené faktury [číslo] ze dne [datum]. Množství neoprávněně odebraného zemního plynu a tedy i výše způsobené škody byla stanovena postupem dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 349/2015 Sb. Takto vzniklou škodu žalobce žalovanému řádně vyúčtoval, ten však přes výzvy žalobce ničeho nezaplatil. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, vznikl žalobci též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vystaveného vyúčtování. S ohledem na uvedené shledal soud žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.746,77 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).