42 C 23/2022-34 — Městský soud v Brně

1. Návrhem ze dne 21.1.2022, doplněným podáním ze dne 14.4.2022, se manžel domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] v [anonymizována tři slova]. [jméno] v [obec]. U obou manželů se jednalo o první manželství, z tohoto se narodily čtyři společné děti. Manžel uvedl, že manželství neplní svou funkci a v tomto ohledu nelze očekávat žádnou pozitivní změnu, manželé minimálně od října 2020 nevedou funkční manželství. Manželství je dle manžela rozvrácené, manželé spolu nežijí partnersky ani rodinně, nevychovávají společně děti. Co se týká příčiny rozvratu manželství, manžel popíral, že by k tomuto došlo z příčin na jeho straně z finančních důvodů, naopak poukazoval, že se manželé nebyli dlouhodobě schopni shodnout na způsobu společného hospodaření, výchově dětí, způsobu trávení společného času a dalším průběhu jejich manželství. Dle manžela nemá ani jeden z nich zájem na zachování manželství. 2. Manželka se k návrhu vyjádřila podáním ze dne [datum], v němž zejména uvedla, že nesouhlasí s rozvodem manželství, které má za rozvrácení rodiny. Pokud manžel požaduje rozvod manželství, v tomto mu však bránit nemůže. Dle manželky manžel opustil společnou domácnost z finančních důvodů; rozhodl se prostředky jím vydělané užívat ve svůj prospěch a nikoli ve prospěch rodiny. Poukázala na skutečnost, že po více než 20 letech společného manželství toto nelze považovat za neplnící společenskou funkci jen z důvodu, že city nejsou tytéž jako v době uzavření manželství, což je běžný vývoj života. Pokud manžel odkazoval na skutečnost, že v opatrovnické řízení o úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti obou manželů k nezletilým dětem bylo v říjnu 2020 započato k návrhu manželky, doplnila manželka, že tato vzala návrh v červnu 2021 zpět, ale manžel sám trval na jeho projednání. U jednání soudu manželka doplnila, že obnova soužití s manželem nebude možná, když v roce následujícím po ukončení společné domácnosti manžel navázal novou partnerkou známost. Uvedla rovněž, že po dobu trvání manželství žili manželé na úkor rodiny manželky, když bezplatně obývali rodinný dům jejích rodičů, aniž by jakkoli přispívali na tvorbu finančních rezerv na jeho údržbu a opravy; uspořené peníze měly být v budoucnu použity i k údržbě a opravě domu, k čemuž však již za soužití s manželem nedošlo, aktuálně tyto výdaje saturuje manželka sama. Dle manželky manžel dlouhodobě vydělával méně peněz, žili tehdy na úkor rodičů manželky a až v době, kdy se mu začalo kariérně dařit, rozhodl se z tohoto profitovat sám a rodinu opustil. Manželka trvala na vypořádání společného jmění manželů před samotným rozvodem manželství. Za důvod odchodu manžela ze společné domácnosti označila hádku ohledně využití výnosů ze společně pronajímaného bytu. Závěrem uvedla, že pokud se manžel rozhodl vztah ukončit rozvodem, její postoj situaci nezmění a je nucena toto akceptovat. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] [datum] v [anonymizována tři slova]. [jméno] v [obec], což je patrné z oddacího listu. Manželé spolu nežijí a nesdílí společnou domácnost od roku 2020; z opatrovnického spisu vyplynulo zjištění, že manžel opustil společnou domácnost v březnu 2020. Z manželství účastníků se narodily čtyři děti, zletilá [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], nezletilý [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], nezletilá [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], a nezletilý [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], přičemž o výkonu rodičovské odpovědnosti obou manželů k nezletilým dětem bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. 4. Ze shodného tvrzení manželů, k němuž byli schopni dospět v průběhu jednání soudu, byly zjištěny a potvrzeny podstatné příčiny rozvratu jejich manželství, za něž manželé pokládají rozdílné názory na financování rodinného rozpočtu, rozdílných výši příjmů do rodinného rozpočtu a rozdílné vnímaní otázek čerpání profitu ze společného rozpočtu. Shodně uvedli, že oba považují v tomto ohledu manželství za nefunkční a nesouladné. Oba manželé konstatovali současně neschopnost setrvat v manželství vzhledem k aktuálně panujícím okolnostem. 5. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1.1.2014, posouzena podle tohoto zákona. Dle § 755 odst. 1 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství stanovené v § 755 o. z. byly v daném případě splněny. Soud má za to, že manželství účastníků je rozvráceno a nelze očekávat obnovení jejich manželského soužití. Manželství účastníků již neplní žádnou ze svých funkcí, manželé žijí odděleně a nechovají k sobě citovou náklonnost, která by dávala možnost obnovení jejich manželského soužití. Manžel navázala novou partnerskou známost, která vylučuje i jen úvahy o obnově manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v okolnostech, na kterých se manželé shodli. 7. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, ledaže by to odůvodňovaly okolnosti případu. Takové okolnosti však v projednávané věci soud neshledal. 8. Otázku vypořádání společného jmění manželů, vypořádání vzájemných majetkových práv a povinností manželů je nutno řešit v samostatném soudním řízení zahájeném k návrhu jednoho z manželů.