43 C 16/2021-91 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5.1.2021 domáhal po žalovaném zaplacení 1 146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 19.8.2020 do zaplacení. Uplatněný nárok odůvodnil tak, že žalovaný byl přinejmenším provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 do 1 850 cm3 [registrační značka] v období od 20.12.2019 do 6.1.2020 (18 dní), kdy bylo vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, aniž k němu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl proto povinen uhradit žalobci příspěvek za nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti, jehož denní sazba činila pro tento druh vozidla 47 Kč, tj. celkem 846 Kč, a náklady spojené s mimosoudním uplatněním 300 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě příspěvku výzvou odeslanou žalovanému doporučeně prostřednictvím České pošty, s.p. dne 4.6.2020. Žalobce považuje za den doručení výzvy žalovanému 15. den po odeslání, tj. den 19.6.2020, splatnost příspěvku nastala po uplynutí nejméně 30 dnů dne 18.8.2020. Ode dne následujícího nárokoval žalobce úrok z prodlení v tzv. zákonné výši. Žalovaný před podáním žaloby přes dvě upomínky, které byly žalovanému odeslány poštou na stejnou adresu jako výzva k úhradě, příspěvek neuhradil. Žalobce uvedl, že na jinou adresu dopisy žalovanému nedoručoval, zasílal je na poslední známou adresu s tím, že povinností žalobce je výzvu odeslat, případné nedoručení výzvy z důvodu neohlášené změny adresy žalovaného nemůže jít k tíži žalobce. Před podáním žaloby byl žalovaný o úhradu upomenut zástupkyní žalobce. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který byl doručen žalovanému spolu se žalobou dne 15.1.2021. Podáním ze dne 4.2.2021 žalobce vzal žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 1 146 Kč a co do 10 Kč na úroku z prodlení s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby dne 15.1.2021 žalobci uhradil částku 1.156 Kč. Usnesením ze dne 13.7.2021, č.j. 43 C 16/2021-33, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 5.8.2021. Předmětem řízení zůstal nárok na část úroku z prodlení, jehož kapitalizovaná výše po odečtení uhrazených 10 Kč činí 28,85 Kč. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Uvedl, že v uvedené době nebyl vlastníkem ani nájemcem vozidla, a proto neměl povinnost příspěvek uhradit, učinil tak pouze pro nátlak žalobce. Výzva ani upomínky žalobce mu nebyly doručeny, na adrese [adresa], měl sídlo na jiné adrese, což bylo řádně zapsáno v obchodním rejstříku, byla mu doručena pouze předžalobní upomínka zástupkyní žalobce. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. Podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.", v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Žalobce vyzval žalovaného, aby ve lhůtě 60 dnů uhradil příspěvek do garančního fondu za období bez pojištění vozidla [registrační značka] od 20.12.2019 do 6.1.2020 (18 dní), a to ve výši 846 Kč (denní sazba 47 Kč) a dále nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, výzva byla adresována na adresu [adresa] (výzva ze dne 4.6.2020). Česká pošta automaticky vygenerovanou zprávou sdělila, že zásilka podaná dne 4.6.2020 byla dne 8.6.2020 doručena příjemci (zpráva České pošty). Žalobce dopisem ze dne 9.9.2020 žalovaného o úhradu upomenul, dopis byl adresován na adresu [adresa] (upomínka ze dne 9.9.2020). Dopisem ze dne 23.10.2020 žalobce žalovaného podruhé upomínal o úhradu, dopis byl adresován na adresu [adresa]). Druhá upomínka byla doručována prostřednictvím České pošty na uvedenou adresu, adresát nebyl zastižen a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 26.10.2020, adresát si zásilku nevyzvedl a dne 8.11.2020 byla vložena do schránky (dodejka). Dopisem ze dne 20.11.2020 adresovaným na adresu [adresa žalované], upomenula žalovaného o úhradu zástupkyně žalobce a vyzvala jej k úhradě nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy (předžalobní upomínka ze dne 20.11.2020). Tato upomínka byla žalovanému doručena dne 20.11.2020 do datové schránky (doručenka datové zprávy). Ve své databázi žalobce evidoval u žalovaného pro období od 1.11.2016 do 18.6.2018 adresu [adresa], pro období od 19.6.2018 adresu [adresa žalované], u jiné smlouvy pro období od 7.1.2020 adresu [adresa]. V další databázi žalobce dle centrálního registru vozidel byl žalovaný evidován jako provozovatel vozidla v období od 16.11.2016 do 25.5.2021 s adresou [adresa] (databáze žalobce). Žalovaný měl od svého zápisu v obchodním rejstříku zapsáno sídlo [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], od 19. června 2018 měl zapsáno sídlo [část obce] č.ev. 49, [PSČ] [obec] (výpis z obchodního rejstříku). Právním posouzením zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení uplatněného úroku z prodlení není důvodný. Příspěvek do garančního fondu jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně provozovatel a vlastník vozidla, a to ve lhůtě stanovené žalobcem ve výzvě k zaplacení příspěvku v trvání nejméně 30 dní od doručení výzvy k zaplacení příspěvku (srov. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). K tomu, aby výzva působila vůči žalovanému, bylo třeba, aby mu došla (srov. § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen "o.z.), tzn. dostala se do sféry jeho dispozice, čímž se rozumí možnost žalovaného objektivně se s uvedeným právním jednáním seznámit. Výzva ani dvě následné upomínky nebyly žalovanému doručovány na adresu jeho sídla, kde by bylo možné uzavřít, že se dostaly do sféry dispozice žalovaného i v případě, že si je žalovaný nepřevzal. Žalovanému byla zásilka s výzvou doručována na jinou adresu, přičemž zpráva pošty, že zásilka byla žalovanému doručena, neprokazuje, že se výzva dostala do sféry dispozice žalovaného, když zásilka nebyla doručována do vlastních rukou ani s dodejkou, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce zasílá výzvy k úhradě příspěvku typem zásilky, který lze považovat poštou za doručený, aniž adresát zásilku skutečně převzal. Druhá upomínka byla zasílána s dodejkou, z níž vyplývá, že tuto zásilku žalovaný nepřevzal. Námitka žalobce, že šlo o poslední známou adresu žalovaného, neobstojí, neboť adresa sídla byla zapsána ve veřejně přístupném obchodním rejstříku. Žalovanému byla doručena až předžalobní upomínka, která však nesplňuje náležitosti výzvy dle ustanovení § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., když v ní nebyla uvedena lhůta k zaplacení v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy ani poučení o právech a povinnostech adresáta včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný nebyl v prodlení s úhradou příspěvku a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Žalovaný, jenž by měl právo na náhradu nákladu řízení, na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadoval. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem II.