49 C 102/2022-22 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 4.342 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.342 Kč za dobu od 3. 11. 2021 do zaplacení. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný byl v období 19. 3. 2021 - 12. 6. 2021 vlastník (provozovatel) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.350 cm3 do 1.850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který je v registru silničních vozidel evidovaný jako provozovaný, přičemž ve shora uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je tak povinen zaplatit příspěvek podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., konkrétně se jedná o denní sazbu 47 Kč, za období 19. 3. 2021 - 12. 6. 2021 (tj. 86 dní) celkem v částce 4.042 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku přípisem odeslaným dne 19. 8. 2021. Vyjma této částky se žalobce domáhal zaplacení nákladů na uplatnění své pohledávky v částce 300 Kč (poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle ustanovení § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně. Žalovaný se ve věci, ač k tomu soudem vyzván, nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115 a o. s. ř. soud jednání ve věci nenařizoval. Z předložených listin má soud osvědčen skutkový stav žalobcem tvrzený, že žalovaný jako vlastník motorového vozidla v žalobě specifikovaného neměl v období od 19. 3. 2021 do 12. 6. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. O zaplacení úhrady nedoplatku zákonného příspěvku nepojištěných, jakož i o úhradu nákladů na upomínání, byl upomínán a vyzýván k zaplacení. Žaloba je důvodná, právo žalobce na zaplacení příspěvku je dáno ustanovením § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, výše příspěvku (47 Kč denně) je dána ustanovením § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Právo na zaplacení nákladů na odeslanou upomínku (300 Kč) je dáno ustanovením § 2a téže vyhlášky Ministerstva financí. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžité částky, je žaloba důvodná též co do úroku z prodlení (srov. ustanovení § 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., to však pouze ve vztahu k jistině (4.042 Kč). Soud tedy v uvedeném rozsahu žalobě jako zcela důvodné vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud žalobci (který byl úspěšný ve zcela převažující části a který doložil, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500,00 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200,00 Kč a jeden právní úkon po 100,00 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100,00 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168,00 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 1.368,00 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).