54 C 85/2022-85 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne 4. 4. 2022 domáhal, aby soud rozhodl o povinnosti žalované vrátit žalobci měřící zařízení. 2. Žalobce uvedl, že v daném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru zemního plynu podle ust. § 74 odst. 1 písm. a/, b/ g/ EZ. 3. Podle ust. § 59 odst. 1 písm. j/ bod 6. EZ, je stanoveno právo provozovatele distribuční soustavy omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu, mimo jiné i při neoprávněném odběru plynu. Z hlediska technických možností lze omezit nebo přerušit distribuci plynu demontáží distribučního zařízení. 4. Na odběrném místě v místě spotřeby [číslo] v bytě [číslo] v 7. poschodí na adrese [adresa žalované], v nemovitosti, která byla uvedena žalovanou jako místo, kde bude odebírat plyn, bylo osazeno v souladu s ust. § 71 zák. č. 458/2000 Sb., v platném znění, měřící zařízení výrobní [číslo] ve vlastnictví žalobce. 5. Plynoměr je měřícím zařízením, kterým se podle § 74 odst. 1 energetického zákona provádí měření množství odebraného plynu. Plynoměr je ve vlastnictví žalobce jakožto provozovatele distribuční soustavy. Plynoměr byl v odběrném místě osazen dne [datum]. Dne [datum] proběhl v odběrném místě za přítomnosti žalované odečet plynoměru, o čemž byl pořízen protokol. Uživatelem bytu [číslo] v 7. poschodí v nemovitosti na adrese odběrného místa je žalovaná, o čemž informoval žalobce bytový technik vlastníka nemovitosti, Statutárního města Brna, v monitorovaném telefonickém rozhovoru dne [datum]. Dne [datum] byl žalobci prostřednictvím aplikace [anonymizováno] servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti [právnická osoba], na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu ukončení demontáží plynoměru, s požadovaným datem ukončení [datum]. Pokud se provozovateli distribuční soustavy (žalobci) nepodaří měřící zařízení (plynoměr) ve lhůtě deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu demontovat, dojde, v souladu s § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem a Řádem provozovatele distribuční soustavy, patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, což má za následek ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Provozovatel distribuční soustavy následně zašle obchodníkovi s plynem ke čtrnáctému pracovnímu dni údaj o odhadovaném stavu odebraného plynu na měřidle (§ 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb.), a tento čtrnáctý pracovní den je také posledním účtovacím dnem obchodníka s plynem. Samotné jednání, odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze strany obchodníka s plynem, má tak pouze deklaratorní povahu a je následkem vzniku neoprávněného odběru podle § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Deklaratorní povaha tohoto jednání vyplývá z ustanovení energetického zákona a předpisů na něj navazujících, včetně [příjmení] provozovatele distribuční soustavy, jehož účinnost je vázána na schválení Energetickým regulačním úřadem. Žalobce, provozovatel distribuční soustavy, nemá a ani nemůže mít k dispozici žádné listinné dokumenty vztahující se k trvání tohoto smluvně založeného vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovanou, z důvodu uvedených vizte výše - § 59a odst. 1 energetického zákona. 6. Žalobce se v rámci mimosoudního řešení věci snažil provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaná neumožnila na adrese odběrného místa provést tuto demontáž, ačkoliv byla žalobcem vyzvána k jeho zpřístupnění. Žalovaná byla ke zpřístupnění plynoměru naposledy vyzvána předžlaobní upomínkou právního zástupce žalobce, a to dne [datum]. Žalovaná však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnila ani nevydala. Žalobci se nepodařilo ani při opakovaných návštěvách provést demontáž měřícího zařízení. 7. Dále bylo žalované zasláno v rámci mimosoudního řešení doporučeně Oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu, jehož součástí je výzva ke sjednání si termínu demontáže měřícího zařízení. 8. Žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení tyto listinné důkazy: protokol o odečtu plynoměru dne [datum], náhled do katastru nemovitostí, sdělení bytového technika vlastníka nemovitosti, žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu do odběrného místa, smlouva o připojení k distribuční soustavě, řád provozovatele distribuční soustavy, výzva žalobce ke zpřístupnění plynoměru ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání a doručení, 2x protokol o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru, předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání a doručení. 9. Z provedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že v odběrném místě – místě spotřeby na adrese [adresa žalované], v nemovitosti, která byla uvedena žalovanou jako místo, kde bude odebírat zemní plyn, bylo osazeno v souladu s ust. § 71 zák. č. 458/2000 Sb., v platném znění (EZ.) měřící zařízení, a to za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalované do odběrného místa. 10. Podle ust. § 1040 odst. 1, 2 NOZ, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci. 11. Soud tedy žalobnímu návrhu v celém rozsahu vyhověl, když dospěl k názoru, že jsou splněny podmínky nastavené zákonem 458/2000 Sb. (§ 74 odst. 1 písm. a/, b/, g/, § 59 odst. 1 písm. j) a § 71 odst. 8 EZ, s ohledem na skutečnost, že plyn dodávaný obchodníkem s plynem zákazníkovi na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem, který jej zakoupil od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem pro odběratele. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem, pak, pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, se jedná podle ust. § 74 odst. 1, písm. a) a b) EZ o neoprávněný odběr plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu již nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Neoprávněným odběrem plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, žalobci, který měl snahu vzniku a navyšování této škody, v souladu se zásadou zakotvenou v občanském zákoníku - prevence předcházení škodám, zamezit demontáží měřícího zařízení. Z technického hlediska nelze zabránit neoprávněnému odběru plynu jinak, než demontáží měřícího zařízení, které se nadto v odběrném sítě nachází bez právního důvodu – neexistence jakéhokoliv smluvního vztahu s kterýmkoliv z účastníků trhu s plynem. S ohledem na skutečnost, že se nezdařilo měřící zařízení demontovat na odběrném místě, bylo uloženo soudem žalované, aby toto zařízení označeného typu a výrobního čísla vydala žalobci. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. 13. Žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč a odměnou za právní zastoupení v souladu s vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, za 3 úkony právní služby podle § 7 bod 4 ve spojení s ust. § 9 odst. 1 (převzetí a příprava, výzva k plnění a žalobní návrh), a 3 paušální náhrady dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky v platném znění + 21 % DPH. 14. Celkové náklady řízení Odměna - 1500 Kč x 3 + 21% DPH Režijní paušál - 300 Kč x 3 + 21% DPH Soudní poplatek - 2000 Kč x 1 Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 7.400 Kč DPH 21%: 1.134 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 8.534 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná povinna uhradit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [PSČ], do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. Ve výroku III. uložil soud žalobci v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb. zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000 Kč dle položky 4, odst. 1 písm. c). Tento v budoucnu zaplacený soudní poplatek byl pak započten do nákladů řízení, jež žalobce vynaložil na spor.