61 C 171/2020-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobou z 13.3.2020 se žalobce domáhal úhrady žalované částky jako nesplaceného úvěru, poskytnutého žalovanému s tím, že úvěr byl v důsledku porušení povinnosti k řádné úhradě sjednaných splátek zesplatněn. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. 3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové smlouvy včetně splátkového kalendáře a přehledu splátek vzal soud za prokázáno, že dne 30.4.2016 uzavřeli účastníci úvěrovou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Z formuláře a výpisů z účtu vzal soud za prokázáno, že žalobce před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, který disponoval měsíčním příjmem minimálně 24 000 Kč, nebyl evidována jako dlužník v systému SOLUS a NRKI, ani v soupisu osob v exekuci, a s ohledem na výši splátek tak existoval reálný předpoklad pro řádné plnění závazků z úvěrové smlouvy zvláště, když bylo zjištěno, že úvěr poskytnutý v předchozí době žalobcem řádně splácí. 4. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání smlouvy žalovaný vyčerpal částku ve výši 350321,18 Kč a uhradil žalobci celkem 38 609,08 Kč. K zesplatnění úvěru žalobce přikročil proto, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením 65. splátky ve výši 1 014 Kč, 66. splátky ve výši 1 011 Kč a 67. splátky ve výši 1 049 Kč, které měly být uhrazeny k datům 20.9.2019, 20.10.2019 a 20.11.2019. Možnost zesplatnit úvěr byla upravena v hl. 7 § 2 úvěrových podmínek a žalobce tak učinil přípisem ze dne 13.12.2019, na který žalovaný nereagoval. Nadále už žádná platba ze strany žalovaného provedena nebyla. Dlužná částka tedy sestává z neuhrazené jistiny ve výši 24 510,16 Kč a poplatků za výpisy z účtu zahrnuté v 64. až 68. splátce vždy ve výši 49 Kč, a to v souladu s hl. 5 § 6 úvěrových podmínek. 5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) a zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobce splnil povinnost prověřování úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 uvedeného zákona, rovněž tak splnil svůj závazek poskytnout žalovanému úvěrovou jistinu prostřednictvím úvěrového rámce. Žalovaný nesplnil povinnost úhrady sjednaných splátek úvěru a žalobce tak v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil. Výše dlužné jistiny, úroku a poplatků vyplývá z uzavřené smlouvy a přehledu splátek, výše úroku z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a vládnímu nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř. 6. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 981 Kč a z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky) za tři úkony (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300 Kč, včetně tří režijních paušálů po 100 Kč a 21% DPH celkem 2 433 Kč.