72 C 174/2022-23 — Městský soud v Brně

1. Návrhem na zahájení řízení o rozvod manželství ze dne 19. 7. 2022 doručeným soudu téhož dne se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků řízení, uzavřeného dne 9. 10. 1976 před Místním národním výborem v [obec], okres [okres]. Manželka v návrhu uvedla, že manželství bylo zpočátku spokojené a šťastné, postupně ovšem manželka zjistila, že s ohledem na rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozpory v názorech, co se týče vedení společné domácnosti, kdy nejsou představy manželů ohledně společného života již nadále slučitelné. Postupně také došlo k citovému odcizení mezi manžely. Manželka dále shrnula, že manželství považuje již za formální svazek dvou lidí a považuje jejich manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, takže nelze očekávat již jeho obnovení. Manžel se u jednání soudu vyjádřil především v tom smyslu, že již s návrhem na rozvod manželství souhlasí. Současně manžel mimo jiné uvedl, že s tím, jak manželka uváděla příčiny rozvratu manželství se manžel je schopen ztotožnit, kdy se stanoviskem uvedeným manželkou souhlasí. 2. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 3. V případě zkrácené verze odůvodnění rozsudků, proti nimž ze zákona není odvolání přípustné nebo proti nimž se účastníci odvolání vzdali, je třeba, aby písemné vyhotovení odůvodnění rozsudku obsahovalo vedle údaje o předmětu řízení z dalších náležitostí, které má mít úplné odůvodnění, toliko závěr o skutkovém stavu věci (tzv. skutkovou větu) a právní posouzení věci (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1078-1089). 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne 9. 10. 1976 před Místním národním výborem v [obec], okres [okres] Tyto skutečnosti byly zjištěny z oddacího listu vystaveného dne 9. 10. 1976 Místním národním výborem v [obec], přičemž tato skutečnost je zřejmá rovněž z výpisu k osobám obou účastníků z centrální evidence obyvatel a rovněž také ze shodných tvrzení účastníků. V době uzavření sňatku byli manželé svobodní. 5. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že s manželem spolu nežijí asi 8 roků, z manželství se nenarodily žádné dosud nezletilé, nesvéprávné děti. Důvody, které manželka uvádí jako příčiny rozvratu manželství, jsou nedůvěra, žárlivost a chybějící společné aktivity a zájmy. Manželství považuje manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Obnovení manželského soužití vyloučila. Na návrhu na rozvod manželství trvá. 6. Manžel vypověděl shodně s manželkou v tom smyslu, že s manželkou spolu nežijí 8 roků nebo i déle. Z manželství se žádné dosud nezletilé, nesvéprávné děti nenarodily. Důvody, pro které manželství již v tuto chvíli nefunguje, jsou ty, že názory na společný život jsou rozdílné, nemají žádné společné aktivity a zájmy. Manželství považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Obnovení manželského soužití vyloučil. Na návrhu na rozvod manželství trvá. 7. Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 2 občanského zákoníku. 8. Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 9. Dle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 10. Dle § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 11. Z provedeného dokazování a ze shodných tvrzení manželů vyplynulo, že manželství již neplní základní funkce manželství, když spolu manželé nežijí a netvoří rodinné společenství. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje ve shodě s manžely především v tom, že se manželé v průběhu manželství vzájemně odcizili, jak manželé shodně vypověděli. Manžel i manželka dále uváděli v rámci svých výpovědí i další skutečnosti týkající se rodinné situace, kdy na základě manžely uvedeného nelze mít pochybnosti o tom, co bylo z jejich strany uvedeno stran příčin rozvratu manželství, přičemž soud dále považoval shodně s manžely jimi označené příčiny za hlavní důvody rozpadu jejich manželství. Obnovení manželského soužití oba manželé přitom shodně vyloučili. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro rozvod manželství dle § 755 občanského zákoníku, neboť soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 13. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků tak soud učinil rovněž závěry ve vztahu k příčinám rozvratu manželství, které lze spatřovat zejména v rozdílných názorech manželů, pokud se jedná o další vzájemné soužití a odlišné představy o společném životě, kdy ačkoliv bylo manželství účastníků v minulosti spokojené, postupně se začaly objevovat rozpory, které následně vyústily v odcizení manželů. Soud přitom neshledal, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte účastníků, které dosud nenabylo svéprávnosti, ani se zájmem druhého manžela ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) a b) občanského zákoníku. S ohledem na výše uvedené soud vyhověl návrhu na rozvod manželství a manželství účastníků rozvedl. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s., dle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě soud neshledal podmínky pro mimořádné přiznání náhrady nákladů řízení, jež by bylo odůvodněno okolnostmi případu.