116 C 143/2016-350 — Městský soud v Brně

1. Rozsudkem zdejšího soudu dne 28.6.2018 č.j. 116 C143/2016-129 bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby, kterou se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky, jako poslední splátky kupní ceny za bytovou jednotku, která byla v souladu se smlouvou převedena do vlastnictví žalovaného. Na žalobci bylo, aby prokázal svá tvrzení, že potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo sepsáno s podmínkou, což se mu dle názoru soudu I. stupně prokázat nepodařilo. 2. Usnesením ze dne 30.10.2019 č.j. 37 Co 363/2018-143 Krajský soud rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II. a III. zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu projednání a zavázal ho k vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví k posouzení otázky, kým bylo potvrzení – čestné prohlášení sepsáno. 3. Žalobce tvrdil, že prohlášení o bezdlužnosti bylo vystaveno jen pro potřeby banky, aby žalovanému poskytli úvěr. Navíc po domluvě, že dluh bude žalovaný splácet pracemi na stávajícím domě žalobce, jelikož má stavební firmu a dům potřeboval opravy. Žalobce nejprve zpochybnil, že by částka 427.000 Kč jakýmkoli způsobem souvisela s platbou kupní ceny, v průběhu řízení svá tvrzení změnil. Částku, vzhledem k tomu, že se platby od žalovaného zpožďovaly, na kupní cenu započetl, a i přesto zůstal dluh 400.000 Kč. Od počátku bylo mezi účastníky dohodnuto, že žalobce použije částku 427.000 Kč na splátku kupní ceny, proto je také první splátka v kupní smlouvě uvedena ve výši 430.000 Kč, což zaokrouhleně odpovídá částce 427.000 tis. Kč. Podle žalobce se nejedná o změnu tvrzení, spíše o nešťastnou formulaci. 4. Žalovaný tvrdil, že kupní cenu žalobci, svému otci zaplatil a nic mu nedluží, o čemž svědčí i čestné prohlášení, sepsané účastníky o bezdlužnosti žalovaného. 5. Soud provedl následující dokazování: 6. Z kupní smlouvy uzavřené dne 4.12.2013 mezi účastníky bylo zjištěno, že předmětem koupě byla bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] zapsaná na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] na pozemku parc. č. 2060 a spoluvlastnický podíl na společných částech budovy. Kupní cena byla stanovena na částku 1.680.000 Kč se způsobem zaplacení ve splátkách. Částka 430.000 Kč měla být uhrazena do 30.9.2013, částka 400.000 Kč do 15.10.2013 a částka 450.000 Kč do 31.10.2013, zbývající část kupní ceny ve výši 400.000 Kč měla být uhrazena prostřednictvím úvěru, nejpozději do 31.12.2013 Smluvní strany se dohodly, že po zaplacení částky 1.280.000 Kč bude ze strany kupujícího podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a do 15 pracovních dnů ode dne předložení kupní smlouvy s vyznačením podacího razítka z katastru nemovitostí, bude prodávajícímu vyplacena zbývající část kupní ceny tj. 400.000 Kč. 7. Z čestného prohlášení soud zjistil, že je sepsáno ručně. Žalobce v něm prohlašuje uhrazení kupní ceny za byt na ul. [ulice a číslo], podpis je ověřen na [obec] poště ve [obec] ze dne 14.2.2014. Pod podpisem je uvedeno, že toto prohlášení je pro potřeby [anonymizováno] stavební spořitelny a na listině je také razítko Ing. [příjmení] obchodního zástupce [anonymizováno] s parafou. 8. Z výpisu z běžného účtu u [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] vedeného pro žalovaného bylo zjištěno, že dne 27.8.2010 zadal příkaz k úhradě v částce 427.000 Kč na účet [číslo]. 9. Z dopisu ze dne 4.12.2014 a fotokopie obálky a podacího lístku bylo zjištěno, že jej sepsal žalobce a adresoval žalovanému, kde ho vyzýval k řešení jejich finančních záležitostí, neboť má u něj žalovaný značný dluh. 10. Z výzvy k úhradě dalšího členského vkladu ze dne 7.5.2010 bylo zjištěno, že [anonymizováno] družstvo [ulice a číslo] vyzvalo v souvislosti s převodem nemovitostí do vlastnictví družstva žalobce k zaplacení členského vkladu ve výši 427.698 Kč do 15.8.2010. 11. Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky do vlastnictví člena družstva včetně příloh ze dne 11.4.2011 a návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 16.4.2011 bylo zjištěno, že byla převedena předmětná bytová jednotka a účastníky vkladového řízení bylo [anonymizováno] [ulice a číslo] a žalobce jako nabyvatel. 12. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 13.8.2010 bylo zjištěno, že [právnická osoba] [ulice] spořitelna potvrdila, že z účtu žalobce odcházela dne 13.8.2010 platba 227.698 Kč a dne 30.8.2010 částka 200.0000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet], VS [anonymizováno]. 13. Z potvrzení ze dne 2.9.2010 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [ulice a číslo] potvrdilo uhrazení členského vkladu ve výši 427.698 Kč. Dne 16.8.2010 obdrželi platbu 227.698 Kč a dne 31.8.2010 pak platbu 200.000 Kč. 14. Z emailů 16.12.2012 a 6.1.2013 bylo zjištěno, že žalobce psal žalovanému a mimo jiné v dopise uvedl, že si na byt od něj půjčil peníze a že mu je vrátí, až byt prodá. Nabídl mu odkup s tím, že pokud se dokážou dohodnout, upraví cenu v rámci jejich vyrovnání. Finanční obnos požadoval do konce dubna 2013. 15. Z výpisu z účtu žalobce za období od 1.8.2010 do 31.10.2010 bylo zjištěno, že dne 5.8.2010 došla žalobci na účet platba z automatického čerpání úvěru ve výši 200.000 Kč. Dne 13.8.2010 pak je na účtu evidována odchozí platba ve výši 227.698 Kč s variabilním symbolem 24. Dne 17.8.2010 jako došlá platba od [právnická osoba] částka 100.000 Kč. Dne 30.8. 2010 pak byla zaúčtována došlá platba od žalovaného ve výši 427.000 Kč a téhož dne odchozí platba ve výši 200.000 Kč s VS 24 a částka 230.000 Kč na č. účtu [bankovní účet]. K 31.10.2010 měl žalobce zůstatek na účtu 23,79 Kč. 16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je matkou žalobce a babičkou žalovaného. Podle ní se mezi účastníky jedná o to, že si vnuk půjčil peníze na byt, a pak to synovi nezaplatil. Respektive, že syn mu nechal byt a vnuk mu za něj nezaplatil. Jednou, když vnuk přijel k nim, takto řešili u ní v kuchyni a domluvili se, že vnuk si ten dluh odpracuje, že bude chodit pomáhat na barák, co syn koupil pro ni vedle jejich domu. Sepsali listinu u ní v kuchyni, vnuk měl synovi zaplatit asi 400 tis. Kč, ten papír má syn doma. Byla u toho i synova přítelkyně. Sama žije v domě svého syna-žalobce, tento dům na něj přepsala asi před 4 lety, byl na ni moc drahý a taky za to, že syn koupil sousední dům. Nechtěla, aby vedle bydlel někdo cizí. Teď v tom sousedním domě bydlí její další syn. Sama je spokojená, už se o nic nestará, žije si jako důchodkyně dobře. 17. Ze svědecké výpovědi přítelkyně žalobce [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že o věci byla informována, zajímalo ji, co uvádí žalovaný, když přišlo vyjádření od právníka. Je přítelkyní žalobce. Žalovaný žalobce přemluvil, aby na něj přepsal byt, ačkoli nebylo vše doplaceno. Pak přestal komunikovat. Potom v únoru přijel žalovaný náhle do [část obce], že potřebuje peníze a nikdo mu nepůjčí. Potřeboval podepsat prohlášení o bezdlužnosti pro banku. V té době ale ještě dlužil žalobci 400 tis. Kč. Dohodli se, že podle toho, kolik mu v bance půjčí, tak splatí dluh a zbytek si v podstatě odpracuje. Svědkyně chtěla, aby dohodu o splacení dluhu 400 tis. Kč sepsali písemně, ještě před podpisem prohlášení o bezdlužnosti, ale sám žalobce to sepsat nechtěl, že synovi věří. Nakonec prohlášení sepisovala sama vlastnoručně, a také tam vepsala dodatek, že je to pro potřeby banky. Byla u toho ještě i matka žalobce. Účastníci pak odjeli podpisy ověřit do [obec]. 18. Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení], soudní znalkyně v oboru a odvětví písmoznalectví – specializace ruční písmo, [číslo] ze dne 22.3.2021 bylo zjištěno, že jejím úkolem bylo posoudit, zda text na listině„ čestné prohlášení“ psala jedna osoba a zda jí byla Mgr. [příjmení] [příjmení]. Po provedeném znaleckém zkoumání znalkyně dospěla k závěru, že text psala jedna osoba, a pravděpodobně jej nenapsala Mgr. [příjmení]. Z tohoto znaleckého posudku a výslechu znalkyně u jednání bylo zjištěno, že jako srovnávací materiál měla k dispozici pouze text vytvořený Mgr. [příjmení] u jednání před soudem a jí zaslané zkušební texty. Tyto však nemohly být ke srovnání využity, jelikož tam byly velké rozdíly od textu sepsaného u soudu. Mgr. [příjmení] neposkytla součinnost a neposlala rukopis z rozhodného období i přesto, že byla žádána. Srovnávací materiál znalkyně označila za částečně vyhovující, tedy ne zcela dostačující, aby mohl být stanoven přesnější závěr. Podle znalkyně by závěr neovlivnilo ani kdyby pisatelka psala vzorky textu přímo před ní, jelikož nemůže pisatele donutit psát rychle, ev. určitým písmem, pokud sám nebude chtít, či umět. Stěžejní jsou rukopisy z dané doby. Posuzovaná ji výslovně sdělila, že žádný srovnávací materiál nemá, proto ji překvapilo, když zjistila, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] od ní srovnávací materiál obdržel. Problém znaleckého posudku vypracovaného tímto znalcem shledala ve srovnávacím materiálu, jelikož pracoval pouze s kopií„ čestného prohlášení“. 19. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] a jeho výslechu u jednání bylo zjištěno, že vypracoval znalecký posudek k zadání žalobce, přičemž odpovídal na otázku, zda je ručně psaný text na kopii čestného prohlá