16 C 123/2019-66 — Městský soud v Brně

1. Zástavní věřitel se svým návrhem domáhá nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že dne 10.10.2014 uzavřel zástavní věřitel, jakožto věřitel se [právnická osoba], s.r.o. jako obligačním dlužníkem smlouvu o úvěru na základě, které byl dlužníku poskytnut úvěr ve výši 160.000 EUR na úvěrové účty [číslo] [číslo] s úrokem ve výši 3,832% ročně. Ve výše zmíněné smlouvě se dlužník zavázal uhradit dlužnou částku formou 60 čtvrtletních paušálních splátek ve výši 3.531,24 EUR, jakož i k úhradě sankčního úroku z prodlení ve výši 5% ročně stanoveného vyhláškou, který byl ujednán s tím, že ze splatné částky bude k aktuální úrokové sazbě dodatečně účtován sankční úrok. Dne 6.2.2018 došlo ke změně úrokové sazby, kdy nová úroková sazba činila 3,75% a po zesplatnění je tedy účtován úrok ve výši 3,75% ročně + sankční úrok ve výši 5% ročně, tedy celkem 8,75% ročně. Závazek z úvěrové smlouvy nebyl řádně a včas splácen a proto byl dluh žalobcem v souladu s rámcovými podmínkami pro financování zesplatněn dopisem ze dne 7.2.2018. Ke dni zesplatnění činil dluh celkem 138.801,15 EUR. Po zesplatnění plnil úvěrový dlužník na dluh jen částečně. Ke dni 13.9.2019 činí celková dlužná částka 153.040,02 EUR. Shora uvedená pohledávka byla zajištěna dle smlouvy o zřízení zástavního práva, která byla uzavřena mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a žalovaným jako zástavním dlužníkem dne 6.10.2017 s právními účinky vkladu ke dni 12.10.2017, a to zástavním právem k nemovitým věcem ve vlastnictví žalovaného. Ačkoliv byli obligační dlužník i zástavní dlužník vyzváni k úhradě celého dluhu dopisem ze dne 26.2.2018, dlužnou částku neuhradili. 2. Zástavní dlužník se k podanému návrhu na zahájení řízení o soudním prodeji zástavy nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro obec Brno, k.ú. [část obce] soud zjistil, že zástavní dlužník je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. [číslo] jehož součástí je i stavby bez č.p./č.e. - ubytovací zařízení. K předmětnému pozemku bylo zřízeno zástavní právo smluvní ve výši 160.000 EUR ve prospěch zástavního věřitele, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 6.10.2017 s právními účinky zápisu ke dni 12.10.2017. Dne 6.10.2017 byla uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti mezi zástavním věřitelem a zástavcem - zástavním dlužníkem, kdy zástavní věřitel uzavřel se [právnická osoba], s.r.o. úvěrovou smlouvu ze dne 8.10.2014 vedenou pod spisovou značkou [číslo], na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 160.000 EUR. Pro zajištění pohledávky včetně jejího veškerého příslušenství a veškerých nákladů zástavního věřitele spojených s poskytnutím úvěru, náhradu nákladů řízení při eventuálním vymáhání sporu a úroku z prodlení zastavil touto smlouvou zástavce svoje nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] jehož nedílnou součástí je stavba ubytovacího zařízení bez č.p./č.e. zapsaných ve výpisu v katastru nemovitostí pro okres [okres], obec Brno, k.ú. [část obce]. Z výzvy k zaplacení ze dne 26.2.2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] byla vyzvána k úhradě celkem 138.801,15 EUR. Podáním ze dne 26.2.2018 byl zástavní dlužník vyzván k úhradě částky 138.801,15 EUR. Podáním ze dne 7.2.2018, adresované [právnická osoba], s.r.o., s okamžitou splatností prohlásil zástavní věřitel jako věřitel pohledávku za splatnou ve smyslu smluvních podmínek„ rámcových podmínek pro financování“ a„ všeobecných obchodních podmínek [příjmení] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]“ s výzvou k zaplacení dlužné částky zůstatku, a to 2.698,38 EUR a částky 136.102,77 EUR do 14 dnů od datace tohoto přípisu. 4. Dle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen jako„ z.ř.s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 5. Dle ust. § 356 z.ř.s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 věty první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou dány podmínky pro vyhovění návrhu. V řízení o soudním prodeji zástavy jako v první fázi soudního prodeje zástavy soud totiž zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jež prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti nejsou, jak vyplývá z ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti přitom nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy ani prokázány (postaveno najisto) ; pro nařízení prodeje zástavy postačí, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Samotnou výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství soud při zkoumání předpokladu pro nařízení prodeje zástavy též posuzuje pouze podle skutečnosti, jimiž zástavní věřitel prokázal, nebo alespoň osvědčil, že mu vznikla za dlužníkem pohledávka; tímto způsobem prokázaná nebo osvědčená výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství může být důvodně zpochybněna až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkonu rozhodnutí prodeje zástavy, to vše toliko za předpokladu, byl-li by návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán a bylo-li by soudem takovému návrhu vyhověno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1145/2007 či 21 Cdo 1467/2004). 7. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že při splnění shora citovaných zákonných předpokladů soud návrhu vyhověl, aniž by ve věci nařídil jednání, a to ve smyslu ust. § 356 z.ř.s. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 1 odst. 2 z.ř.s. a § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přizná plně úspěšnému účastníku účelně vynaložené náklady řízení. V daném případě spočívají v odměně za právní zastoupení, a to za 3 úkony právní služby po 1.500 Kč (příprava, převzetí, sepis žaloby a písemná výzva ze dne 26.2.2018), tři režijní paušály po 300 Kč + zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 7,13 odst. 1,3, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.), což celkem činí 11.534 Kč, z toho DPH představuje 1.134 Kč. 9. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.