17 C 32/2023-23 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 61.939 Kč s příslušenstvím za dodávku elektřiny do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] za období od 14.10.2021 do 5.4.2022 dle faktury ze dne 10.5.2022 [číslo] ve spojení s opravnou fakturou [číslo] ze dne 14.7.2022. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů, a to faktury ze dne 10.5.2022 [číslo] faktury [číslo] ze dne 14.7.2022, ceníků, předžalobní výzvy ze dne 25.10.2022 vč. dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit žalobci úplatu. Za období od 14.10.2021 do 5.4.2022 žalobkyně fakturou ze dne 10.5.2022 [číslo] vyúčtovala odběr elektřiny v částce 76.299 Kč. Tato faktura byla splatná 24.5.2022, následně byla vystavena opravná faktura [číslo] ze dne 14.7.2022 na částku - 14.360 Kč tj. za období od 14.10.2021 do 5.4.2022 žalovaný dluží částku ve výši 61.939 Kč. Dlužnou žalovaný nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně odeslané mu prostřednictvím České pošty s.p. dne 25.10.2022 na adresu odběrného místa a adresu trvalého pobytu. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. V tomto závazku vystupoval žalobkyně jako dodavatel elektřiny a žalovaný jako zákazník. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z tohoto závazku, když nezaplatil žalobkyni úhradu za dodávku elektřiny za výše uvedené období - § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnosti zaplatit žalobkyni úhradu za dodávku elektřiny. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Žalobkyně má právo požadovat příslušenství pohledávky, které je představováno úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení mezi účastníky dojednána nebyla. Proto se za ujednanou výši úroků z prodlení považuje výše úroků z prodlení stanovená v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobkyni vedle jistiny přiznal i úroky z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14.396,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.478 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61.939 Kč sestávající z částky 3.5810 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1.790 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 3.580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.850 Kč ve výši 2.068,50 Kč. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.