18 C 190/2022-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 10.6.2022 domáhá po žalované zaplacení částky 254.000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že dne 9.1.2017 uzavřeli účastníci smlouvu o služební kreditní kartě reg. [číslo] na základě které poskytl žalobce žalované revolvingový úvěr až do limitu 250.000 Kč, žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr prostřednictvím vydané kreditní karty, zavázala se poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru vrátit; úrokovou sazbu si strany sjednaly ve výši 19,99% ročně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splatných splátek, tyto nebyly hrazeny řádně a včas, proto žalobce úvěr ke dni 13.7.2021 zesplatnil. Dlužná částka k 6.6.2022 činí 329.736,05 Kč a sestává z jistiny ve výši 250.000 Kč, poplatku ve výši 4.000 Kč, smluvního úroku ve výši 64.234,36 Kč a úroku z prodlení ve výši 11.501,69 Kč. Žalobci vznikl nárok na smluvní úrok ve výši 19,99% ročně a dále na úrok z prodlení ve výši 5,01% ročně. Žalovaná ani přes opakované výzvy žalobci ničeho neuhradila. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává, je přesvědčena, že žalobci uhradila prostřednictvím pravidelných splátek částku vyšší, rozporuje tedy dlužnou částku ve výši 250.000 Kč. Rovněž nesouhlasí s výší úroku z prodlení vypočteného z rozdílu sazby úroku z prodlení dle oznámení (25%) a výší smluvního úroku úvěru (19,99%) ve výši 5,01% s tím, že žalovaná nikdy nebyla se způsobem výpočtu smluvního úroku řádně seznámena, toto ujednání smlouvy je neplatné. Dále žalovaná poukázala na postup žalobce v průběhu pandemie onemocnění Covid 19 bez jakéhokoliv pochopení jako amorální a v rozporu s dobrými mravy, proto má za to, že zesplatnění úvěru je absolutně neplatné. Žalovaná vždy řádně hradila úvěrové splátky, ale s pandemií došlo k podstatnému omezení podnikatelské činnosti, což vedlo k nemožnosti řádného hrazení splátek. 3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o služební kreditní kartě [číslo] dne 9.1.2017, na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ke kreditní kartě s úvěrovým limitem 250.000 Kč na dobu neurčitou ve vztahu k účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ předmětná smlouva“), dohodly zde strany úhradu úroků z vyčerpané jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1,20 vyčerpané jistiny úvěru, dále úhradu úroků úrokovou sazbou zveřejněnou v Oznámení o úrokových sazbách, kdy v případě prodlení má žalovaná povinnost platit úroky z prodlení ve výši stanovené v Oznámení o úrokových sazbách. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky, Podmínky ke služebním a korporátním kreditním kartám, Oznámení o provádění platebního styku, Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník. Žalovaná podpisem předmětné smlouvy potvrdila, že se s těmito nedílnými součástmi předmětné smlouvy seznámila. Dále z historického výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 13.7.2021 k účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že celková výše pohledávky činí 250.000 Kč, jako vyčerpáno k datu výpisu, poplatky ve výši 1.500 Kč, celkem 251.500 Kč; k 13.7.2021 pak byly uváděny úroky ve výši 5.136,32 Kč, úroky po splatnosti 14.259,39 Kč a úroky z prodlení 403,66 Kč, celková splátka 271.299,37 Kč; dále za zaslání upomínky částka 500 Kč. Z historického výpisu k číslu úvěru [číslo] se pak podává zůstatek úvěru ve výši 250.000 Kč, splatné úroky 64.234,36 Kč, pokuta z prodlení ve výši 11.501,69 Kč, úvěrové poplatky 4.000 Kč, celková dlužná částka 329.736,05 Kč, částka po splatnosti 311.319,15 Kč, úrok po splatnosti 61.319,15 Kč; to vše k datu výpisu 6.6.2022. Z přípisu ze dne 25.6.2021 zasílaný žalobcem žalované soud zjistil, že žalobce odstoupil od předmětné smlouvy z důvodu, že došlo k případu porušení s odkazem na čl. 6 odst. a) Podmínek ke služebním a korporátním kreditním kartám. Z dodejky se podává, že toto odstoupení bylo žalované doručeno dne 29.6.2021. Z podmínek ke služebním a korporátním kreditním kartám z čl. 6 odst. a) se podává, že se za případ porušení považuje, pokud se klient dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy. Z historického výpisu vzal soud za prokázáno, že žalovaná čerpala úvěr dne 9.2.2021 v částce 200 Kč, dne 12.2.2021 v částce 40.000 Kč a dne 24.2.2021 v částce 209.800 Kč, dále že jistinu nikterak nesplácela, neuhradila řádně a včas splátky splatné dne 31.3.2021, dne 30.4.2021 a dne 31.5.2021. Upomínkou ze dne 4.6.2021 žalobce upomínal žalovanou o dlužnou splátku z předmětné smlouvy s tím, že celkový dluh po splatnosti činí 48.633,47 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila na vyčerpanou a nesplacenou jistinu ve výši 250.000 Kč, stejně tak na poplatky (poplatky a ceny za bankovní služby) ve výši 4.000 Kč (8x 500 Kč dle položky 4.7.11 Sazebníku poplatků), dále smluvní úrok a úrok z prodlení. 4. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že účastníci uzavřeli dne 9.1.2017 předmětnou smlouvu jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 250.000 Kč, žalovaná se zavázala tento úvěr splácet, strany si rovněž sjednaly úroky i úroky z prodlení, a to odkazem na Oznámení o úrokových sazbách. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak splátky řádně nehradila. Žalobci tak žalovaná dluží na jistině částku 250.000 Kč, poplatcích 4.000 Kč a smluvním úroku 64.234,36 Kč a úroku z prodlení 11.501,69 Kč, a to ke dni 6.6.2022. Ohledně námitky žalované, že nesouhlasí se smluvním úrokem z prodlení, soud uvádí, že tento úrok z prodlení včetně úroků byly stanoveny v oznámení o úrokových sazbách, ohledně kterého se žalovaná ve smlouvě zavázala, že se s tímto seznámila, jde o součást předmětné smlouvy. Navíc požadovaná výše úroku z prodlení je nižší než zákonná, tedy tuto námitku žalované soud shledává jako nedůvodnou. Pokud jde o námitku k výši vyčerpané jistiny a k velikosti její úhrady, pak z historického výpisu tato částka vyplývá, současně žalovaná však nenavrhla žádný důkaz k prokázání svého tvrzení. Sama se zbavila možnosti účastnit se soudního jednání, na kterém by byla příslušným způsobem poučena a mohla by navrhnout důkazy k prokázání svého tvrzení, že jistinu splátkami uhradila, popř. v jaké výši. Další námitka žalované ve vztahu k rozporu s dobrými mravy se soudu jeví jako účelová, není důvodná, neboť žalovaná měla možnost dle zák. č. 177/2020 Sb., zákon o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií Covid-19 oficiálně požádat o ochrannou dobu při splácení úvěru; zastavení splácení úvěru tedy nebylo automatické, nýbrž bylo vázáno na oficiální žádost dlužníka. Nad to lze poukázat na skutečnost, že žalovaná dlouhodobě neplnila dohodnuté splátky, k podání žaloby došlo až 10.6.2022, k rozhodnutí soudu až dne 17.5.2023, žalovaná tedy měla jistě dostatek času na alespoň nějaké úhrady svého dluhu. Tento čas nevyužila. Jednání žalobce soud tedy nevidí jako nemorální, v rozporu s dobrými mravy. 6. S ohledem na výše uvedené tedy soud dovodil, že žaloba žalobce je důvodná, všechny vznesené námitky žalované jsou neopodstatněné, soud proto žalobě zcela vyhověl. Vyhověno bylo i pokud jde o požadované příslušenství, které bylo do 6.6.2022 zesplatněno a od 7.6. tedy odpovídají předmětné smlouvě. Dále byla žalobci také přiznána částka 1.200 Kč v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. § 3, tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky, kdy účastníci uzavřeli smlouvu jako osoby podnikající. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 10.160 Kč, v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze 4 úkonů právní služby po 9.340 Kč (převzetí zastoupení, výzva, sepis žaloby, vyjádření k odporu), 4x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 56.817,60 Kč, po zaokrouhlení 56.818 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokátky.