21 C 195/2022-23 — Městský soud v Brně

Žalobou z 13.5.2022 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplaceného zůstatku úvěru, poskytnutého žalovanému na základě smlouvy z 24.11.2014 ve formě úvěrového rámce, který měl žalovaný možnost průběžně čerpat s tím, že byl povinen k úhradě sjednaných minimálních splátek – tuto povinnost nesplnil, žalobkyně proto úvěr zesplatnila a nárokovala jednorázovou úhradu jeho zůstatku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání. Z níže uvedených listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav: Na základě žádosti o poskytnutí úvěrového produktu z 24.11.2014 a žádosti o zřízení kartového účtu a karty uzavřeli účastníci téhož dne smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému vydána kreditní karta s úvěrovým limitem 15.000,00 Kč. Úvěr byl úročen 23,88 % ročně, přičemž žalovaný se zavázal vyčerpané úvěrové prostředky splácet sjednanou minimální splátkou ve výši 3,2 % z dlužné částky. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro poskytování úvěrů (kreditní karty), dle kterých v případě prodlení s úhradou smluvního závazku měla žalobkyně právo pozastavit právo čerpat úvěr, zablokovat kreditní karty, smlouvu vypovědět či od ní odstoupit. Stejné právo měla v případě překročení úvěrového limitu. Z výpisů z účtu vzal soud za prokázáno, že žalovaný od dubna 2021 úvěr nesplácel, proto žalobkyně přípisem z 10.7.2021 smlouvu vypověděla. Urgenci úhrady dluhu provedla přípisem z 12.8.2021 a předžalobní výzvou. Z výpisů z účtu vzal soud za prokázáno, že k zesplatnění úvěru činila dlužná jistina 10.677,36 Kč, přičemž do 10.8.2021 byly k tíži úvěrového účtu připsány úroky z úvěru ve výši 694,88 Kč (při sazbě 23,88 % p.a.) a úroky z prodlení 11,82 Kč (při sazbě 8,5 % p.a.). Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru v režimu § 2395 an. zákona 89/2012 sb. občanský zákoník (dále o.z.) a zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ). Na základě smlouvy žalobkyně umožnila žalovanému formou kreditní karty opakované čerpání úvěrových prostředků. Žalovaný nesplnil povinnost sjednané měsíční minimální splátky, proto žalobkyně smlouvu vypověděla a nárokovala jednorázovou úhradu zůstatku úvěru. Výše úvěrové jistiny vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, stejně tak výše úroků z úvěru a úroků z prodlení, připsaných do 10.8.2021. Žalovaný dlužnou částku i přes urgence neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárokovaná jistina vyplývá ze smlouvy, výpisů z účtu a přehledu čerpání a splácení úvěru, nárokovaný úrok vyplývá ze smlouvy, úrok z prodlení pak z § 1970 o.z. a vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, přičemž kapitalizované částky příslušenství jsou dopočteny z dlužné jistiny ke dni 21.3.2022 Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení, představovaných uhrazeným soudním poplatkem 800,00 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (§ 14b) za tři úkony (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 300,00 Kč, 3x režijní paušál po 100,00 Kč a 21% DPH v částce 252,00 Kč, celkem 2.252,00 Kč.