2119 C 8/2022-85 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 259 664 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobu odůvodnil tak, že účastníci uzavřeli smlouvu jako podnikatelé, přičemž žalobce splnil své povinnosti, když převedl na účet žalovaného částku 100 000 Kč. Žalovaný byl povinen zápůjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 7 488 Kč, nicméně takto zaplatil pouze 8 splátek. Z důvodu porušení smlouvy ze strany žalovaného žalobce zesplatnil celou zápůjčku. Vedle jistiny zápůjčky žalobce po žalovaném rovněž požaduje smluvní pokuty za prodlení s platbou splátek v celkové výši 4 941 Kč, dále smluvní pokutu za nezaplacení zesplatněné jistiny ve výši 25 % z aktuální výše dlužné jistiny, tj. ve výši 45 095 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, nicméně marně. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobce neprokázal, že by smlouva o zápůjčce byla uzavřena právě se žalovaným. Rovněž uvedl, že při uzavírání smlouvy měl za to, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, celkové znění smlouvy pak obdržel až v okamžiku obdržení akceptace návrhu ze strany žalobce. Z důvodu omylu na straně žalovaného při uzavírání smlouvy je tedy smlouva neplatná. Rovněž žalovaný shledává smlouvu v rozporu s dobrými mravy, když celkový úrok za poskytnutou zápůjčku činí 173 %. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 4. Účastníci dne 17. 12. 2020 uzavřeli smlouvu o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] (dále také„ Smlouva“), na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční částku ve výši 100 000 Kč a žalovaný se tuto spolu s úrokem v celkové výši 169 568 Kč zavázal vrátit v 36měsíčních splátkách po 7 488 Kč. Žalovaný při uzavření smlouvy uvedl číslo účtu – [bankovní účet]. Pod bodem 8.1 a) Smlouva upravovala právo žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % z dlužné splátky v případě prodlení žalovaného s platbou splátky delším než 15 dnů. Pod písm. b) citovaného ustanovení je pak upravena smluvní pokuta ve výši 13 % z dlužné splátky v případě prodlení delšího než 30 dnů. Bod 8.5. upravuje smluvní pokutu za prodlení s platbou nové jistiny po zesplatnění celé zápůjčky, a to ve výši 25 % z aktuální výše nové jistiny (ze Smlouvy ze dne 17. 12. 2020, z oznámení o schválení zápůjčky ze dne 18. 12. 2020 včetně splátkového kalendáře). Zápůjčka ve výši 100 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne 17. 12. 2020 na účet číslo [bankovní účet] (z dokladu o vyplacení zápůjčky, ze sdělení [právnická osoba] ze dne 19. 4. 2023 na č.l. 52, z výpisu z účtu žalobce ze dne 17. 12. 2020). Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas a dostal se do prodlení delšího než 15 dnů se splátkami č. 1, 2, 4, 9 a následně do prodlení delšího než 30 dnů se splátkou č. 9 a 10 (z karty klienta na č.l. 13). Žalobce proto vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za prodlení se splátkami č. 1, 2, 4 a 9 v celkové výši 3 369 Kč (z faktury [číslo] včetně průvodního dopisu). Dále žalobce vyúčtoval smluvní pokuty za prodlení s platbou splátky č. 10 v celkové výši 1 572 Kč (z faktury [číslo]). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se splácením zápůjčky delším než 60 dnů, zesplatnil žalobce všechny závazky ze smlouvy ke dni 14. 11. 2021. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 214 605 Kč (z oznámení ze dne 14. 11. 2021). Žalobce doručil žalovanému předžalobní upomínku (z předžalobní výzvy ze dne 1. 3. 2022 včetně poštovního podacího archu). 5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 4. 8. 2020 soud zjistil skutečnost, že mezi účastníky probíhala jednání směřující k uzavření i jiných smluv než té, jež je předmětem tohoto řízení. 6. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky, jako podnikateli ve smyslu § 420 odst. 1 o. z., byla dne 17. 12. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 100 000 Kč. Účastníci Smlouvu uzavřeli jako podnikatelé ve smyslu § 420 odst. 1 o. z., což plyne ze samotného označení Smlouvy (smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce), znění jejích ustanovení, ale rovněž z označení žalovaného jeho identifikačním číslem. Soud má za to, že ze znění smlouvy je zcela zřejmé, že se jedná o smlouvu mezi podnikateli. Pokud pak žalovaný argumentuje jazykovou barierou, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalobce. Podpis Smlouvy byl projevem svobodné vůle žalovaného a pokud Smlouvě nerozuměl mohl si stejně tak svobodně zajistit její překlad. Rovněž pokud se jedná o tvrzení žalovaného, že se nemohl předem seznámit s celkovým zněním smlouvy, jedná se o argument lichý, neboť za kompletním zněním smlouvy, včetně ustanovení o úrocích a smluvní pokutě, je připojen jeho podpis. Je tedy zřejmé, že v době podpisu Smlouvy byl celý její obsah žalovanému znám. 7. Smlouvou se tedy žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve výši 100 000 Kč a žalovaný se tuto společně s úrokem v celkové výši 169 568 Kč zavázal splácet v měsíčních splátkách po 7 488 Kč. Žalobce splnil své smluvní povinnosti, když žalovanému dne 17. 12. 2020 poskytl sjednanou částku ve výši 100 000 Kč na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. Žalovaný naopak porušil své smluvní povinnosti, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Za prodlení s placením byly žalovanému ze strany žalobkyně naúčtovány smluvně sjednané sankce v podobě smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2048 o.z. V souladu se smlouvou (bod 8.1) žalobci vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty za prodlení se splácením, a to konkrétně smluvní pokuty v celkové výši 3 369 Kč, za prodlení s platbou splátek č. 1, 2, 4, 9 delší než 15 dnů a ve výši 1 572 Kč za prodlení s platbou splátek č. 9, 10. Z důvodu prodlení delšího než 60 dnů pak žalobce celou dlužnou částku zesplatnil (bod 8.3 Smlouvy) a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný na výzvu dlužnou částku neuhradil a žalobci tak dle bodu 8.5 smlouvy vznikl nárok na zaplacení další smluvní pokuty ve výši 25 % z aktuální dlužné částky, tj. z částky 214 605 Kč. Takto stanovená smluvní pokuta (53 651 Kč) by však spolu se shora uvedenými smluvními pokutami přesahovala limit stanovený v ust. § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který se vztahuje rovněž na fyzické osoby, jež nejsou spotřebiteli. Žalobce tak smluvní pokutu z čl. 8 Smlouvy požaduje pouze ve výši 45 059 Kč. Celkový souhrn všech smluvních pokut tak činí 50 000 Kč, což zcela vyhovuje zákonným limitům (0,5 x 100 000). 8. Soud tak na základě shora uvedeného dospěl k závěru o důvodnosti žaloby a uložil žalovanému ve výroku I. povinnost k zaplacení dlužné částky ve výši 259 664 Kč spolu s příslušenstvím – úroky z prodlení dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž paušálních nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. když se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 71 306 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) sestávající z částky 9 340 Kč za každý z pěti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, písemné podání, účast na jednání dne 18. 9. 2023 a dne 20. 11. 2023), včetně paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.)