248 C 31/2022-48 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobce uvedl, že dne 5. 11. 2015 jako složitel uzavřel smlouvu o rezervaci bytu se zajišťovatelem společností [právnická osoba], za kterou jednal na základě plné moci žalovaný. Žalobce k okamžiku podpisu rezervační smlouvy složil k rukám žalovaného dle čl. II bodu 5 rezervační smlouvy rezervační zálohu ve výši 30.000 Kč, na základě čehož žalovaný vystavil dne 5. 11. 2015 stvrzenku. Následně žalobce s budoucím kupujícím uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí, na základě, které byl sjednán splátkový kalendář na kupní cenu bytu. Dle čl. II bodu 5 rezervační smlouvy měla být rezervační záloha použita na snížení kupní ceny bytové jednotky. Po dokončení výstavby bytu z obsahu jednání ohledně uzavření kupní smlouvy s jednatelem prodávajícího [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která začala v prosinci 2021, vyšlo najevo, že žalovaný složenou rezervační zálohu ve výši 30.000 Kč prodávajícímu nevydal. Žalobce tak namísto splátky ve výši 770.000 Kč uhradil 3. platbu ve výši 800.000 Kč. Rezervační záloha ve výši 30.000 Kč nebyla žalovaným prodávajícímu předána. Žalovaný složenou zálohu přijal a nevyplatil ji prodávajícímu a vědomě si ji ponechal. Žalobce po tomto zjištění v prosinci 2021 žalovaného vyzval e-mailem ze dne 21. 12. 2021 k vrácení rezervační zálohy, žalovaný na výzvu nereagoval a žalobci tuto částku nevrátil. 3. Soud ve věci nařídil na den 18. 9. 2023 ve 13.00 hod. jednání. Žalovaný, ač k jednání řádně soudem předvolán, se k jednání nedostavil, neomluvil se z něj ani nepožádal soud o jeho odročení. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. ve věci jednal a věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. 4. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, z nichž zjistil tento skutkový stav. 5. Mezi žalobcem coby složitelem a společností [právnická osoba] coby zajišťovatelem byla dne 5. 11. 2015 uzavřena smlouva o rezervaci bytu. Zajišťovatel měl provádět výstavbu domů v k. ú. [část obce] v [obec]. Z čl. II bodu 5 smlouvy vyplývá, že žalobce coby složitel při podpisu této smlouvy uhradil rezervační zálohu ve výši 30.000 Kč s tím, že se o tuto částku sníží úhrada celkové kupní ceny bytové jednotky v budoucím financování. Smlouva byla za zajišťovatele uzavřena dne 5. 11. 2015 žalovaným panem [celé jméno žalovaného] a opatřena razítkem zajišťovatele. Ze stvrzenky na úhradu ke smlouvě o rezervaci bytu pak vyplývá, že příjemce společnost [právnická osoba] přijala od žalobce coby složitele rezervační poplatek při uzavření rezervační smlouvy ve výši 30.000 Kč. Stvrzenka je dne 5. 11. 2015 za příjemce společnost [právnická osoba] na základě plné moci podepsána žalovaným panem [celé jméno žalovaného]. Z plné moci ze dne 11. 6. 2013 vyplývá, že společnost [právnická osoba] tohoto dne zmocnila žalovaného k uzavírání smluv o rezervaci bytových a nebytových jednotek a smluv o rezervaci pozemkových parcel nacházejících se v k. ú. [část obce] v [obec]. Zmocnění bylo uděleno do 31. 12. 2015. Plná moc byla podepsána dvěma jednateli společnosti [právnická osoba] Z e-mailové zprávy žalobce ze dne 18. 10. 2021 vyplývá, že žalobce dne 5. 11. 2015 dle rezervační smlouvy složil v hotovosti k rukám žalovaného zálohu a že záloha absentuje v úhradách evidovaných společností [právnická osoba] Z e-mailu odeslaného z e-mailové adresy [email] ze dne 6. 12. 2021 vyplývá, že rezervační záloha nebyla žalovaným vrácena a doručena do společnosti [právnická osoba] Z výzvy k úhradě části kupní ceny a souhlasu s úpravou platebního kalendáře dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní o prodeji a koupi jednotky ze dne 13. 2. 2018 vyplývá, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba] a upravovala způsob úhrady kupní ceny za byt. Výzva byla za společnost [právnická osoba] podepsána žalovaným coby obchodním ředitelem. Ze vzájemné e-mailové komunikace žalobce a žalovaného v období října a listopadu 2015 vyplývá, že žalobce s žalovaným coby obchodním ředitelem společnosti [právnická osoba] jednal ohledně podpisu termínu rezervační smlouvy. Mezi žalobcem coby budoucím kupujícím a společností [právnická osoba] coby budoucím prodávajícím byla dne 6. 12. 2016 uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní o prodeji a koupi jednotky týkající se tam specifikované bytové jednotky. Z e-mailu žalobce ze dne 21. 12. 2021 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení rezervační zálohy dle rezervační smlouvy ze dne 5. 11. 2015, kterou za zajišťovatele společnost [právnická osoba] podepsal a vystavil na rezervační zálohu dne 5. 11. 2015 stvrzenku. Z faktur společnosti [právnická osoba] je zřejmý způsob hrazení kupní ceny žalobcem. Žalobce následně vyzval žalovaného k vrácení rezervační zálohy ve výši 30.000 Kč i předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2022 zaslanou žalovanému téhož dne doporučeně na adresu [adresa žalovaného]. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován. 7. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobce dne 5. 11. 2015 zaplatil částku 30.000 Kč coby rezervační zálohu na základě smlouvy o rezervaci bytu ze dne 5. 11. 2015 uzavřenou se společností [právnická osoba], za kterou na základě plné moci ze dne 11. 6. 2013 jednal žalovaný. V řízení tak bylo zjištěno, že ten, kdo byl jako žalovaný označen, není účastníkem hmotněprávního vztahu, o který se v posuzované věci jedná, což je důvod pro zamítnutí žaloby, neboť žalobcem označený žalovaný postrádá tzv. pasivní věcnou legitimaci. 8. Věcná legitimace v řízení vyplývá z hmotného práva a jde o stav, kdy fyzická či právnická osoba jsou subjekty práva a povinností, jež jsou předmětem řízení, kdy na straně žalobce se jedná o aktivní věcnou legitimaci a na straně žalované pak o pasivní věcnou legitimaci. Nedostatek pasivní věcné legitimace znamená, že žalovaný není nositelem hmotněprávní povinnosti, o kterou v řízení jde. Není-li tedy ten, kdo jinak má způsobilost být účastníkem řízení osobou podle hmotného práva povinnou a není tedy ve věci pasivně legitimován, jsou dány důvody pro zamítnutí žaloby. Nedostatek věcné legitimace pak není podmínkou řízení, pro jejichž absenci by soud řízení zastavil, má ale význam při rozhodnutí o věci samé, kdy tento nedostatek vede k zamítnutí žaloby. 9. V dané věci bylo provedenými důkazy zjištěno, že žalovaný, proti kterému žaloba směřuje, není účastníkem hmotněprávního vztahu, o který se v posuzované věci jedná a soudu tak nezbylo nic jiného než žalobu právě z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace zamítnout. 10. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalobce žalovanou částku složil na základě uzavřené smlouvy se společností [právnická osoba], za kterou na základě plné moci pouze jednal žalovaný. Důvod plnění spočíval právě v závazkovém vztahu založeném smlouvou o rezervaci bytu ze dne 5. 11. 2015 a nejednalo se tak o plnění bez právního důvodu. Subjektem, kterému bylo na základě této smlouvy plněno, byla právě ona společnost, a nikoliv její zmocněnec. Ten tak rezervační zálohu ve výši žalované částky převzal na základě předmětné smlouvy, a nikoliv bez právního důvodu. Žalovaný tak není pasivně věcně legitimovaný, a proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby. 11. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému dle obsahu spisu v souvislosti s konáním tohoto řízení nevznikly žádné náklady, a proto soud o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal.