39 C 44/2023-72 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 2. 1. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částek s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazení vyúčtovaných nedoplatků za spotřebu elektrické energie v době od 19. 8. 2021 do 30. 4. 2022, když vystavené faktury na spotřebu elektrické energie, resp. na nedoplatek elektrické energie žalovaný neuhradil. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. Soud v této věci nařídil jednání na den 14. 4. 2023, když spolu s předvoláním k jednání byla žalovanému zároveň doručena žaloba i výzva k vyjádření. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. Žalobce se z neúčasti na nařízeném jednání omluvil, a doplnil žalobu ohledně vyúčtování ceny za dodávku elektrické energie, když podkladem pro vyúčtování spotřeby byly výsledky měření instalovaného elektroměru. Žalobce dále sdělil, že žalovaný ničeho ani částečně neuhradil. K nařízenému jednání 14. 4. 2023 se dostavil žalovaný, který uvedl v rámci svého procesního stanoviska, že svého dluhu si je vědom, a že má zájem co nejdříve dluh na spotřebě elektrické energie uhradit. Soud proto jednání odročil na 19. 5. 2023. Toto jednání se opětně nekonalo z důvodu lékařského vyšetření soudce, když soud žalobce, resp. jeho právního zástupce i žalovaného telefonicky vyrozuměl o nutnosti odročené jednání přeodročit. Žalovaný v rámci tohoto telefonického oznámení dne 18. 5. 2023 opětně sděloval, že dluh uhradí do příštího týdne. K přeodročenému jednání dne 30. 6. 2023 se dostavil právní zástupce žalobce, který na žalobě trval, přičemž žalovaný se nedostavil. Právní zástupce žalobce dále uvedl, že žalovaný ničeho, ani částečně v mezidobí na svém dluhu neuhradil. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak podacím lístkem z 22. 11. 2022, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 14. 12. 2017, fakturou [číslo] [variabilní symbol], se splatností 5. 5. 2022, přílohami k této faktuře, fakturou [číslo] se splatností 6. 12. 2021, přílohami k této faktuře, smlouvou o dodávce elektřiny z 13. 8. 2021, informacemi o cenách elektřiny a zpracování osobních údajů, předžalobní výzva žalovanému k úhradě, ceníkem regulovaných cen na č. l. 45, přehledem sazeb a cen za distribuci elektřiny na č. l. 46-51, výpisem pošty online, ceníkem žalobce ohledně obchodních a regulovaných cen, tabulkou zobrazení odečtů, výzvou žalovanému k úhradě před přerušením dodávky z 31. 1. 2022, a výzvou k úhradě z titulu ukončené smlouvy z 23. 5. 2022, poštovním podacím archem na č. l. 62 spisu. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v Českých Budějovicích jako obchodní korporace, když předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. obchodování s energetickými komoditami, tedy i s elektřinou (úplný výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 14. 12. 2017). Mezi žalobcem jako obchodníkem s elektrickou energií a žalovaným jako zákazníkem byla dne 13. 8. 2021 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ze sítě nízkého napětí, když předmětem smlouvy byl závazek žalovaného platit za dodávanou elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa] (smlouva o dodávce elektrické energie z 13. 8. 2021, obchodní podmínky pro dodávku elektrické energie, oznámení o cenách elektřiny na č. l. 38, ceník regulovaných cen za rok 2022, přehled sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny, ceník [anonymizováno] pro dodávku elektrické energie pro domácnosti na č. l. 50-51). Žalobce tedy dle řádně uzavřené smlouvy dodával žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovanému byla fakturou [číslo] splatnou 6. 12. 2021 vyúčtována částka nedoplatku za spotřebu elektrické energie od 19. 8. 2021 do 15. 11. 2021 11 220,43 Kč. Další fakturou [číslo] byl žalovanému vyúčtován nedoplatek za dobu od 16. 11. 2021 do 30. 4. 2022 ve výši 21 539,05 Kč, když žádnou z těchto faktur, a to ani částečně, žalovaný neuhradil, byť, jak vyplynulo z jeho stanoviska v rámci nařízeného jednání, si byl svého závazku vědom a minimálně dvakrát přisliboval napravení a uhrazení faktur (faktura [číslo] se splatností 6. 12. 2021, [číslo] se splatností 19. 5. 2022). Z odečtové karty na č. l. 57, s přihlédnutím k ceníku [anonymizováno] v době odečtu, soud zjistil, jakým způsobem se vyvíjela spotřeba žalovaného v odběrném místě na [příjmení] 6 v [obec] (zobrazení odečtu na č. l. 57, ceník dodávek elektřiny [anonymizováno]). Žalovaný byl dne 31. 1. 2022 vyzván k úhradě dluhu na nezaplacené faktuře na částku 11 920,43 Kč do 12. 2. 2022, když žalovaný na fakturované částce ničeho neuhradil přesto, že byl upozorněn na případné přerušení dodávky. Žalovaný nereagoval ani na výzvu k úhradě z 23. 5. 2022 v souvislosti s ukončenou smlouvou, kdy k datu 23. 5. 2022 činil dluh na dodávce elektřiny 32 959,48 Kč (výzva k úhradě z 31. 1. 2022 a 23. 5. 2022, výpis z pošty online ohledně sledování zásilek). Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu ze strany právního zástupce žalobce z 22. 11. 2022 (předžalobní výzva z 22. 11. 2022, poštovní podací arch a podací lístek k této zásilce). Co se týče právní kvalifikace této věci, žalobce i žalovaný jsou dle § 22 odst. 1 písm. e) a f) energetického zákona účastníky trhu s elektřinou. Žalobce je dle § 30 tohoto zákona obchodníkem s elektrickou energií, žalovaný je dle § 28 energetického zákona oprávněným zákazníkem. Mezi žalobcem a žalovaným byla podle § 50 energetického zákona, s přihlédnutím k § 1721 a násl. OZ uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobce dodávat do odběrného místa označeného ve smlouvě ([ulice a číslo], [obec]) elektřinu, přičemž žalovaný mohl takto dodávanou elektřinu spotřebovávat, měl však zároveň povinnost hradit za spotřebu elektřiny cenu dle aktuálního ceníku. Z doložených faktur vyplývá, že žalovaný v období od 19. 8. 2021 do 15. 11. 2021 a od 16. 11. 2021 do 30. 4. 2022 spotřeboval elektrickou energii v celkové výši nedoplatku 32 759,48 Kč. Žalovaný tyto fakturované částky ve výši žalobní jistiny představující vyčíslený nedoplatek na spotřebě elektrické energie dosud neuhradil. Odběrné místo označené ve smlouvě bylo opatřeno elektrickou přípojkou dle § 45 energetického zákona, která byla osazena dle § 49 tohoto zákona elektroměrem, tedy měřícím zařízením, které, jak vyplývá z tabulky odečtů, sloužilo právě pro stanovení spotřeby elektřiny žalovanému. Z ceníku a příloh k fakturám vyplývá, jakým způsobem žalobce doplatek žalovanému stanovil včetně příslušných poplatků za distribuci a služby. Vyjma toho, že žalovaný při nařízeném jednání 14. 4. 2023 uvedl, že si je vědom svého dluhu, jinak v řízení zůstal nečinný, byť mu soudem byla dána možnost dluh uhradit, nezaplatil ničeho. Žalovaný tedy navíc neuvedl nic právně ani skutkově podstatného a významného, nebylo z jeho strany doloženo přes přísliby, že by dluh byl, byť částečně, hrazen. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá sudu nic jiného, že žaloba je důvodná, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno. Požadovaná výše úroků z jednotlivých fakturovaných částek je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úspěšnému žalobci soud přiznal náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a to soudní poplatek 1 311 Kč, dále pak odměnu za prvé tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalovanému k plnění) při sazbě 500 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému výše specifikovanému úkonu soud připočetl hotové výdaje 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. Odměna za tyto úkony včetně hotových výdajů tedy činí částku 1 800 Kč. Další úkon spočívající v účasti na jednání soudu 30. 6. 2023 soud ohledně výše odměny stanovil dle § 14b odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. částkou ve výši 2 420 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). K tomuto úkonu byla připočtena náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Právní zástupce žalobce, který se dostavil k jednání soudu, má sídlo mimo obvod zdejšího soudu, přísluší mu tedy náhrada na cestovném dle § 13 a náhrada za promeškaný čas za dobu potřebnou pro cestu do sídla soudu a zpět. Cestovní náhrady byly doloženy částkou 82 Kč, když promeškaný čas činil 4 půlhodiny po 100 Kč (§ 14 odst. 1a, odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Náhrada za ztrátu času a cestovné tedy činí 482 Kč. Odměnu za právní zastoupení včetně hotových výdajů za 4 úkony právní služby, cestovné a promeškaný čas soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Neúspěšný žalovaný tedy musí úspěšné straně sporu zaplatit na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.