44 C 182/2022-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 22. 7. 2022 domáhala po žalované vydání měřícího zařízení specifikovaného v žalobě. Žalobu odůvodnila tím, že na sjednaném odběrném místě v bytě [číslo] ve 4. poschodí v budově na adrese [adresa žalované], bylo dne 20. 11. 2013 osazeno měřící zařízení (plynoměr) výrobního [číslo] ve vlastnictví žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy. Uživatelem bytu je dle sdělení vlastníka nemovitosti žalovaná. Dne 11. 1. 2022 byl žalobci podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení distribuce plynu do předmětného odběrného místa s požadovaným datem ukončení dne 12. 1. 2022. Žalobkyně se neúspěšně snažila provést demontáž plynoměru, žalovaná však demontáž neumožnila, přestože byla výzvou ze dne 3. 2. 2022 vyzvána k jeho zpřístupnění. Žalovaná plynoměr nezpřístupnila ani nevydala ani přes předžalobní upomínku ze dne 5. 4. 2022. Žalovaná tak v bytě [číslo] ve 4. poschodí v budově na adrese [adresa žalované], k níž jí svědčí užívací právo, zadržuje věc ve vlastnictví žalobkyně. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Odběrné místo žalované (místo spotřeby [číslo]) v [obec] na ulici [ulice a číslo] bylo dne 20. 11. 2013 osazeno měřícím zařízením výrobní [číslo] (protokol o montáži ze dne 20. 11. 2013, smlouva o připojení k distribuční soustavě ze dne 7. 3. 2019, email vlastníka bytu ze dne 22. 7. 2022). Obchodník s plynem podal dne 11. 1. 2022 žádost o ukončení distribuce plynu do odběrného místa žalované z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení dne 12. 1. 2022 (žádost o ukončení distribuce plynu na č.l. 5 spisu). Žalovaná byla od distribuční sítě odpojena dne 31. 1. 2022, po dvou neúspěšných návštěvách montéra za účelem demontáže měřícího zařízení (žádost o ukončení distribuce plynu na č.l. 5 spisu, odpojení dodávky pro neplacení ze dne 21. 1. 2022). V odběrném místě, které užívá žalovaná, dochází od 1. 2. 2022 k neoprávněnému odběru plynu a k neoprávněné distribuci plynu, o čemž byla žalovaná dne 3. 2. 2022 písemně vyrozuměna a současně byla vyzvána, aby umožnila přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho demontáže (oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 3. 2. 2022). Žalovaná byla k umožnění demontáže měřícího zařízení vyzvána rovněž předžalobní výzvou ze dne 5. 4. 2022 (předžalobní výzva k součinnosti ze dne 5. 4. 2022 vč. podacího lístku). 5. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 6. Podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. 7. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ve sjednaném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru plynu a žalovaná dosud neumožnila žalobkyni jakožto vlastníku specifikovaného měřícího zařízení přístup k tomuto zařízení, aby mohla provést jeho demontáž. Žalobkyně jakožto vlastník specifikovaného měřícího zařízení tak má v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 občanského zákoníku právo na ochranu vůči žalované, která do jejího vlastnického práva neoprávněně zasahuje tím, že měřící zařízení zadržuje. Závěr soudu o důvodnosti žaloby na vydání měřicího zařízení (plynoměru) je podporován i rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012. Podle tohoto rozsudku žaloba na vydání ve své podstatě směřuje k tomu, aby žalobkyně získala přístup do prostor žalovaného a aby zde její pracovník mohl demontovat její plynoměr. K tomu ji opravňuje § 71 odst. 8 energetického zákona a tomuto ustanovení nejpřesněji odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobkyni přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr, a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat. Žalobní návrh znějící na vydání plynoměru může být důvodný proto, že chování, kterým by žalovaný vydání plynoměru uskutečnil, by bylo v dané situaci shodné s chováním, kterým by žalobkyni umožnil přístup a demontáž. Tato shoda je jednak důsledkem absence povinnosti žalovaného plynoměr demontovat a fyzicky v nejužším smyslu slova předat, jednak důsledkem právní úpravy místa plnění. Vydat plynoměr může žalovaný buď tak, že zástupci pověřenému žalobkyní zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat, anebo tak, že plynoměr sám (nebo prostřednictvím někoho jiného) demontuje a předá žalobkyni. K druhé alternativě však z výše uvedených důvodů není povinen, tudíž může být povinen jen k alternativě prvé. Povinnost vydat plynoměr není v dané situaci ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos). Žalovaný není povinen ani jej demontovat, ani někam donést. Za stávající právní úpravy výkonu rozhodnutí lze považovat žalobní návrh znějící na vydání plynoměru dokonce za vhodnější prostředek k ochraně práva žalobkyně, než by byl žalobní návrh znějící na umožnění přístupu a demontáže. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by měřící zařízení žalobkyni vydala a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti vydat žalobkyni specifikované měřící zařízení. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.500 Kč za jeden úkon právní služby, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) celkem 4.500 Kč, dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 3 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč a 21 % DPH z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8.534 Kč.