49 C 87/2023-56 — Městský soud v Brně

Žalobce se – žalobou změněnou se souhlasem soudu (srov. usnesení Městského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2023, č. j. 49 C 87/2023-51) - domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 20.000 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že podle smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 8. 1. 2020 žalovaný čerpal částku 20.000 Kč od společnosti [právnická osoba] v rozporu s ujednáním ve smlouvě však nevrátil ničeho. Pohledávka za žalovaným podle žalobce byla nejprve postoupena smlouvou ze dne 19. 1. 2022 žalobci. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ač k tomu soudem vyzván. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 12. 9. 2023. K tomu jednání byli řádně a včas předvoláni oba účastníci, ani jeden z nich se však k jednání soudu nedostavil, aniž svou neúčast omluvili. U jednání soud hodlal mj. postupovat podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., hodlal poučit a vyzvat žalobce k označení důkazů k prokázání mj. tvrzení o postoupení pohledávky. Svou neúčastí u jednání žalobce v tomto postupu soudu zabránil. Po provedeném dokazování soud především nevzal za prokázané tvrzení o postoupení pohledávky žalobci. Ze smlouvy o prodeji úvěrového portfolia ze dne 19. 1. 2022 soud vzal za prokázané, že ji uvedeného dne uzavřeli [právnická osoba] a žalobce, nicméně jednalo se o smlouvu, v níž nebyly přímo specifikovány postupované pohledávky. Bylo-li pak jméno, příjmení a další údaje týkající se žalovaného uvedeny v tabulce, kterou žalobce připojil ke smlouvě, nelze z ničeho dovodit (a soud nevzal za prokázané), že by právě tato tabulka byla přílohou smlouvy, jíž měly být pohledávky postoupeny. Jde o strojově provedený přehled bez nadpisu, data a bez jakékoli autorizace (chybí připojení podpisu). Touto listinou soud nevzal za prokázané, že by došlo k postoupení jakékoli případné pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky nelze dovodit ani z žádné jiné listiny. O postoupení pohledávky za žalovaným ničeho nesvědčí ani listina označená jako„ oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2022“, neboť se jedná o tiskopis (formulář), který není nikým autorizován (podepsán). Nelze tak ani dovodit, že tuto listinu skutečně vyhotovila společnost [právnická osoba], resp. za ni oprávněná osoba. Soud tedy ze shora uvedených listin nevzal za prokázané, že by jakákoli pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Vzhledem k absenci žalobce při jednání ve věci dne 12. 9. 2023 pak soud nemohl žalobce v tomto směru poučit a vyzvat k označení důkazů k prokázání tvrzení o postoupení pohledávky. Již z tohoto důvodu pak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout (výrok I.), aniž se již zabýval otázkou, zda žalovaný dne 8. 1. 2020 uzavřel jakoukoli smlouvu, zda taková smlouva byla platná, kolik podle ní bylo plněno atd. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, neboť žalobce, který byl ve věci zcela neúspěšný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, v řízení žádné náklady nevznikly (výrok II.).