61 C 62/2023-33 — Městský soud v Brně

Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu v Bruntále dne 6.10.2022 domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované s odůvodněním, že se již nepřipravuje na své budoucí povolení, neboť k 1.6.2022 přerušila denní studium na [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova], spol. s r.o. v [obec], [ulice a číslo] a v květnu 2022 nastoupila do zaměstnání. Žalovaná se k návrhu písemně nevyjádřila. Po vyslovení místní nepříslušnosti Okresním soudem v Bruntále byla věc postoupena Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. K jednání nařízenému na 20.9.2023 se žalobce bez omluvy nedostavil a soud tedy ve věci rozhodl podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Přítomná žalovaná se ve věci na výzvu soudu vyjádřila tak, že nezpochybňuje tvrzení uvedená v žalobě a s návrhem souhlasí. Z rozsudku Okresního soudu v Bruntále č.j. [spisová značka] [číslo obč. průkazu] [číslo] a rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaná byla počínaje právní mocí rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále svěřena do výchovy matky, otci (žalovanému) byla stanovena vyživovací povinnost, která po změně provedené odvolacím soudem žalovaného zavazovala k příspěvku na výživu ve výši 1 800 Kč měsíčně počínaje 1.4.2008. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc z 6.12.2022 a sdělení [anonymizováno] spol. s r.o. ze dne 4.1.2023 soud zjistil, že žalovaná je evidovaná v registru pojištěnců jako zaměstnanec [právnická osoba] Česká republika počínaje 2.7.2022 a od 14.11.2022 je jejím zaměstnavatelem [anonymizováno] spol. s r.o. Žalovaná výše uvedené skutečnosti u jednání osobně potvrdila. Uvedla dále, že od otce věděla, že podal návrh na zrušení výživného a s vyhověním žalobě souhlasí. Podle ust. § 910 odst. 1 a odst. 2 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost a vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle ust. § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Soud posoudil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že návrh, kterému nikdo neodporoval, je důvodný. Výše citovanými rozhodnutími Okresního soudu v Bruntále a Krajského soudu v Ostravě byla žalobci uložena vyživovací povinnost k jeho tehdy nezletilé dceři - žalované. Tato vyživovací povinnost zanikla okamžikem, kdy se žalovaná přestala připravovat na budoucí povolání a nastoupila do práce, tedy byla schopna se sama živit. Žalobce prokázal a žalovaná potvrdila, že k tomu došlo již v květnu 2022 a pominuly tedy důvody svědčící pro poskytování výživného otcem. Soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v písemném vyhotovení rozsudku, žalobce byl ve věci úspěšný, ale žádné náklady mu nevznikly.