63 C 185/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 3.8.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 83.530 Kč s úrokem z prodlení od 29.6.2022 do zaplacení jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tom, že soudní řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod spisovou značkou [spisová značka] (dále jen„ předmětné řízení“) trpí bezdůvodnými průtahy. Žalobu odůvodnil tím, že návrhem podaným Krajskému soudu v Brně dne 9.10.2014 se žalobce domáhal vydání směnečného platebního rozkazu, kterým by byla [jméno] [příjmení] stanovena povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 36.000 Kč s 6% úrokem od 21.6.2014 do zaplacení. Poté, co byl soudem vydán dne 4.12.2014 směnečný platební rozkaz, byl proti směnečnému platebnímu rozkazu podán dne 29.12.2014„ odpor“ – posouzený soudem jako námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, o nichž soud rozhodl až usnesením ze dne 26.11.2021 a toto usnesení nabylo právní moci dne 8.2.2022. Žalobce se cítí délkou nečinnosti soudních orgánů poškozen, neboť se jednalo o řízení, v němž šlo o nemalou finanční částku, žalobce v průběhu řízení nezavdal sebemenší příčinu k průtahům v řízení, šlo o věc jednoduchou, která měla být vyřízena v řádu týdnů. Proto žádá přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, přičemž oprávněnost nároku žalobce uznala i žalovaná, když žalobci již dílčí plnění ve výši 66.500 Kč poskytla. 2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Má za to, že částka žalobci již vyplacená představuje přiměřené a dostačující zadostiučinění a to i vzhledem k tomu, že vyplacená částka převýšila hodnotu sporu v posuzovaném řízení. Žalovaná souhlasila s tím, že celková délka předmětného řízení nebyla přiměřená, avšak při stanovení výše poskytnutého zadostiučinění bylo přihlédnuto ke všem okolnostem případu a žalovaná neshledala žádné důvody k výjimečnému navyšování zadostiučinění. 3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze spisu Krajského soudu v Brně, vedeného pod spisovou značkou [spisová značka] bylo zjištěno, že návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu doručeného soudu dne 9.10.2014 bylo zahájeno řízení ve věci žalobce v procesním postavení žalující strany proti [jméno] [příjmení] v procesním postavení žalovaného o 36.000 Kč s 6% úrokem od 21.6.2014 do zaplacení. Usnesením ze dne 4.12.2014, č.j. [číslo jednací] bylo návrhu žalobce vyhověno a soudem byl navrhovaný směnečný platební rozkaz vydán. O opravném prostředku – označeném žalovaným jako„ odpor“, podaným dne 29.12.2014, bylo rozhodnuto usnesením ze dne 26.11.2021, č.j. [číslo jednací] tak, že námitky žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu se odmítají a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 8.2.2022 a tento den nabyl právní moci i směnečný platební rozkaz. 4. Z listiny označené„ uplatnění nároku účastníka civilního soudního řízení na přiměřené peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení“ bylo zjištěno, že je datována dnem 4.4.2022, je adresována žalované a touto žalobce vyzval žalovanou k náhradě nemajetkové újmy vzniklé žalobci v souvislosti s řízením vedeném u Krajského soudu v Brně pod spisovou značkou [spisová značka] ve výši 150.030 Kč. Výzva byla žalované doručena dne 5.4.2022, jak bylo zjištěno ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 27.6.2022, č.j. [spisová značka]. 5. Z obsahu uvedeného stanoviska bylo zjištěno, že ministerstvo spravedlnosti hodnotilo délku předmětného řízení jako nepřiměřenou s tím, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích činí 66.500 Kč a tato částka byla žalobci vyplacena. 6. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 27.4.2022, č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] byla zahájena exekuce exekučního titulu směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 4.12.2014, č.j. [číslo jednací] oprávněného – žalobce proti povinnému – [jméno] [příjmení] ohledně pohledávky ve výši 36.000 Kč s 6% úrokem od 21.6.2014 do zaplacení. 7. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.5.2019, č.j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení] a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Žalobce svou pohledávku vůči dlužníku v období od 8.1.2019 do 22.11.2021 neuplatnil, jak bylo zjištěno historie insolvenčního řízení. 8. Podle ustanovení § 13 zákona o odpovědnosti za škodu, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odstavec 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odstavec 2). 9. Podle ustanovení § 31a zákona o odpovědnosti za škodu, se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3). 10. Při svém rozhodování se soud zabýval otázkou, zda došlo k porušení práva žalobce spočívající v nepřiměřeně dlouhém soudním řízení. Řízení ve věci Krajského soudu v Brně vedeném pod spisovou značkou [spisová značka] bylo zahájeno návrhem podaným soudu dne 9.10.2014 a skončeno právní mocí směnečného platebního rozkazu ze dne 4.12.2014, č.j. [číslo jednací], tedy dne [číslo]. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu jednak právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a jednak obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Při zvažování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v potaz zejména složitost případu, chování poškozeného, jakož i postup příslušných orgánů a dále význam předmětu řízení pro poškozeného a to vždy ve vztahu ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení V posuzovaném případě se žalobce v předmětném řízení domáhal částky 36.000 Kč, tedy částky, která není zanedbatelná, ale současně ani nebylo zjištěno, že by se jednalo o částku, která by měla po ekonomické stránce pro žalobce značný význam. Žalobce se v průběhu řízení na soud neobrátil s jakýmkoli podnětem, jímž by vyjadřoval svou nespokojenost s postupem soudu či nabádal soud k větší aktivitě a využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, což by vedlo k závěru, že se jedná o částku, která žalobci výrazně chybí a je pro něj nepostradatelná. Na druhé straně řízení trvalo celkem 7 let, 3 měsíce a 30 dnů, což není doba přiměřená. Poskytované odškodnění kompenzující stav nejistoty, ve které byl žalobce nepřiměřeně dlouhým řízením udržován, a újmu spojenou s touto nejistotou, má především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného. Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a) až d) z.č. 82/1998 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9.10.2012, ve věci sp.zn. [spisová značka]). Vzhledem k hodnotě sporu v posuzovaném řízení dospěl soud k závěru, že odpovídající zadostiučinění za nemateriální újmu spočívající ve stavu nejistoty, do níž byl žalobce v důsledku probíhajícího řízení uveden, odpovídá částce nižší než uváděné ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011, sp. zn. [stanovisko NS] (to je v rozmezí od 15.000 Kč do 20.000 Kč za jeden rok), a sice ve výši 10.000 Kč za první dva roky řízení a dále ve výši 10.000 Kč za každý následující rok, tzn. 833 Kč za měsíc. Žalobci tedy náleží náhrada ve výši 63.283